Magdaléna Francouzská: Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 27. 12. 2016, 11:41

Pro další ženy stejného jména viz Magdaléna z Valois (rozcestník) Šablona:Infobox - panovnice Magdaléna Francouzská známá také jako Magdaléna z Valois (1. prosince 1443, Tours – 21. ledna 1495, Pamplona) byla kněžna z Viany a navarrská regentka.

Život

Narodila se jako dcera krále Karla VII. Vítězného a jeho manželky Marie z Anjou a vyrůstala na královském dvoře během bojů stoleté války, kdy se konečné vítězství přiklánělo na stranu Francie. Jelikož české země prožívaly v té době nejtěžší fázi husitského období, vztahy mezi nimi a Francií postupně ochably. Šestnáctiletý český a uherský král a arcivévoda Ladislav Pohrobek se rozhodl toto přátelství obnovit. Vyslal na francouzský dvůr poselstvo vedené šlechticem Zdeňkem ze Šternberka, aby dohodlo sňatek. Pro mladého krále byla vybrána třináctiletá Magdaléna. Když se však princezna chystala během listopadu roku 1457 na cestu, přišla zpráva o Ladislavově smrti. Sňatek již princezně samotné mnoho nepřinesl, jelikož se moci chopila česká a uherská domácí šlechta a veškerá spolupráce s ní byla nemyslitelná. Až o půl století později dosedla na oba trůny francouzská princezna, mimochodem neteř královny Magdalény.

Magdaléna po této události zůstala na francouzském královském dvoře ještě čtyři roky. 7. března 1461 ji otec provdal za význačného příslušníka francouzské šlechty, hraběte a vianského prince Gastona z Foix, syna navarrské královny Eleonory. Roku 1470 ovdověla a o devět let později se po smrti tchyně stala regentkou za nedospělého syna Františka a po jeho nečekané smrti i za Kateřinu. Během tohoto období byla nucena hájit právo na trůn před svým švagrem Janem z Foix. Zemřela roku 1495 a byla pohřbena v katedrále v Pamploně.

Zdroje

Obrázky, zvuky či videa k tématu Magdaléna Francouzská na Wikimedia Commons
FIDLER, Jiří: České královny, Fragment, Havlíčkův Brod 2004, ISBN 80-7200-849-8, s. 59–60.

@@ Řádek 31: / Řádek 31: @@
 Narodila se jako dcera [[Seznam francouzských panovníků|krále]] [[Karel VII. Francouzský|Karla VII. Vítězného]] a jeho manželky [[Marie z Anjou]] a vyrůstala na královském dvoře během bojů [[stoletá válka|stoleté války]], kdy se konečné vítězství přiklánělo na stranu [[Francouzské království|Francie]]. Jelikož [[Země Koruny české|české země]] prožívaly v té době nejtěžší fázi [[husitství|husitského období]], vztahy mezi nimi a Francií postupně ochably. Šestnáctiletý český a uherský král a arcivévoda [[Ladislav Pohrobek]] se rozhodl toto přátelství obnovit. Vyslal na francouzský dvůr poselstvo vedené šlechticem [[Zdeněk Konopišťský ze Šternberka|Zdeňkem ze Šternberka]], aby dohodlo sňatek. Pro mladého krále byla vybrána třináctiletá Magdaléna. Když se však princezna chystala během listopadu roku 1457 na cestu, přišla zpráva o Ladislavově smrti. Sňatek již princezně samotné mnoho nepřinesl, jelikož se moci chopila česká a uherská domácí šlechta a veškerá spolupráce s ní byla nemyslitelná. Až o půl století později dosedla na oba trůny francouzská princezna, mimochodem neteř královny Magdalény.
-Magdaléna po této události zůstala na francouzském královském dvoře ještě čtyři roky. [[7. březen|7. března]] [[1461]] ji otec provdal za význačného příslušníka francouzské šlechty, hraběte a vianského prince [[Gaston z Foix|Gastona z Foix]], syna [[Seznam navarrských královen|navarrské královny]] [[Eleonora Navarrská|Eleonory]]. Roku 1470 ovdověla a o devět let později se po smrti tchýně stala regentkou za nedospělého syna [[František Phoebus z Foix|Františka]] a po jeho nečekané smrti i za [[Kateřina Navarrská|Kateřinu]]. Během tohoto období byla nucena hájit právo na trůn před svým švagrem [[Jan z Foix|Janem z Foix]]. Zemřela roku [[1495]] a byla pohřbena v [[katedrála v Pamploně|katedrále]] v Pamploně.
+Magdaléna po této události zůstala na francouzském královském dvoře ještě čtyři roky. [[7. březen|7. března]] [[1461]] ji otec provdal za význačného příslušníka francouzské šlechty, hraběte a vianského prince [[Gaston z Foix|Gastona z Foix]], syna [[Seznam navarrských královen|navarrské královny]] [[Eleonora Navarrská|Eleonory]]. Roku 1470 ovdověla a o devět let později se po smrti tchyně stala regentkou za nedospělého syna [[František Phoebus z Foix|Františka]] a po jeho nečekané smrti i za [[Kateřina Navarrská|Kateřinu]]. Během tohoto období byla nucena hájit právo na trůn před svým švagrem [[Jan z Foix|Janem z Foix]]. Zemřela roku [[1495]] a byla pohřbena v [[katedrála v Pamploně|katedrále]] v Pamploně.
 == Zdroje ==
@@ Řádek 44: / Řádek 44: @@
 [[Kategorie:Navarrské regentky]]
 [[Kategorie:Hraběnky z Foix]]
-[[Kategorie:Narození v Tours]]
-[[Kategorie:Úmrtí v Pamploně]]
 [[Kategorie:Pohřbení v katedrále v Pamploně]]
-[[Kategorie:Narození 1. prosince]]
+[[Kategorie:Narození v Tours]]
 [[Kategorie:Narození 1443]]
-[[Kategorie:Úmrtí 21. ledna]]
+[[Kategorie:Narození 1. prosince]]
+[[Kategorie:Úmrtí v Pamploně]]
 [[Kategorie:Úmrtí 1495]]
+[[Kategorie:Úmrtí 21. ledna]]
 [[Kategorie:Ženy]]