Evolventní ozubení: Porovnání verzí
m typo |
m →Externí odkazy: Doplnění názvu kapitoly. |
||
Řádek 17: | Řádek 17: | ||
File:Hulpas.jpg|[[Hřídel]] s několika šikmými ozubenými koly. |
File:Hulpas.jpg|[[Hřídel]] s několika šikmými ozubenými koly. |
||
</gallery></center> |
</gallery></center> |
||
== Odkazy == |
|||
=== Externí odkazy === |
=== Externí odkazy === |
||
* [http://www.mekanizmalar.com/involute1.html Animace záběru evolventním ozubením] |
* [http://www.mekanizmalar.com/involute1.html Animace záběru evolventním ozubením] |
Verze z 8. 12. 2016, 11:41
Evolventní ozubení je s obrovskou převahou nejčastěji používaný typ ozubení. Činná část boku zubu má tvar evolventy.
Tvar zubů
Obrys boku zubu je tvořen malou částí evolventy - spirálovité křivky, kterou vytvoří bod přímky, odvalující se po nehybné základní kružnici. Názornější příkladem je dráha značky na niti, která se napnutá odvíjí z nehybné válcové cívky.
Charakterisitika
Při záběru dvou ozubených kol se bod, ve kterém se zuby dotýkají, pohybuje po přímce-dráze záběru, která je zároveň nositelkou přenášené síly. Kolmá vzdálenost této přímky na ose otáčení je konstantní, následkem čehož je při stejné síle mezi zuby konstantní i točivý moment přenášený ozubením. Záběr kol tak nevyvolává kolísání přenášeného momentu, které by jinak bylo zdrojem zvýšených vibrací a hluku.
Hlavní druhy evolventních kol
Dva hlavní druhy evolventních ozubení jsou:
- Přímoboké ozubení - Nejjednodušší ozubená kola. Je výrobně laciné, v provozu ale hlučné a má nižší únosnost.
- Šikmoboké ozubení - Ačkoliv při pohledu v axiálním směru je profil zubu stále evolventní, tato evolventa je navinuta na šroubovou plochu pod určitým úhlem stoupání. Pár spoluzabíracích kol tvoří vždy jedno kolo pravé a jedno levé. Tato soukolí jsou ve srovnání s přímobokým ozubením tišší, mají vyšší únosnost, jejich základní nevýhodou je ale vznik axiální síly, kterou je potřeba zachytit.
-
Ozubený převod s přímými zuby s evolventním ozubením.
-
Hřídel s několika šikmými ozubenými koly.