Stromboli: Porovnání verzí
→Externí odkazy: kat |
→Externí odkazy: kat |
||
Řádek 72: | Řádek 72: | ||
[[Kategorie:Ostrovy Tyrhénského moře]] |
[[Kategorie:Ostrovy Tyrhénského moře]] |
||
[[Kategorie:Ostrovy Sicílie]] |
[[Kategorie:Ostrovy Sicílie]] |
||
[[Kategorie: |
[[Kategorie:Metropolitní město Messina]] |
||
[[Kategorie:Liparské ostrovy]] |
[[Kategorie:Liparské ostrovy]] |
||
[[Kategorie:Aktivní sopky]] |
[[Kategorie:Aktivní sopky]] |
Verze z 17. 10. 2016, 11:33
Stromboli | |
---|---|
Vrchol | 924 m n. m. |
Prominence | 924 m (Středozemní moře) |
Poloha | |
Světadíl | Evropa |
Stát | Itálie |
Pohoří | ostrov Stromboli |
Souřadnice | 38°47′22″ s. š., 15°12′47″ v. d. |
Stromboli | |
Typ | Stratovulkán |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Stromboli (12,2 km²) je malý ostrov ležící v Tyrhénském moři tvořený stejnojmennou, stále aktivní sopkou.[1] Ostrov je součástí Liparských ostrovů patřících k Itálii. Základna sopky leží 2 100 m pod mořskou hladinou, nejvyšším bodem ostrova je vrchol Vancori – 924 m n. m. Tato sopka dala jméno strombolskému typu vulkanické erupce.
Ostrov
Ostrov je od nejstarších dob znám jako přírodní maják označující severovýchodní okraj Liparských ostrovů. Název dostal od starých Řeků podle svého pravidelného kuželovitého tvaru (Στρογγυλη, Strongylé tzn. „Okrouhlý“).
Na ostrově se nacházejí dvě vesnice – Stromboli na severovýchodě a Ginostra na jihozápadě. V roce 1991 zde žilo 361 stálých obyvatel. Celý ostrov včetně obou těchto vesnic náleží administrativně k městu Lipari.
Tradičním zdrojem obživy místních obyvatel byl rybolov a pěstování vína (zejména odrůdy Malvasia), dnes je hlavním zdrojem příjmů turistický ruch.
Sopečná činnost
Stromboli je stratovulkán; sopečně aktivní není nejvyšší vrchol hory, ale krátery na severozápadním úbočí nad svahem Sciara del Fuoco. Větší sopečné erupce byly zaznamenány v letech 1919 a 1930.
V roce 2002 začalo zvýšení sopečné aktivity 29. prosince výtokem žhavé lávy. Následujícího dne hornina, uvolněná sopečnou aktivitou ze svahu Sciara del Fuoco, způsobila vlnobití, které poškodilo vesnici Stromboli. 5. května 2003 při silné explozi sopka vychrlila sopečné plyny spolu s kameny, které poškodily několik domů ve vesnici Ginostra. Erupce postupně skončila v červenci 2003.
Sopka je trvale činná i mezi obdobími zvýšené aktivity. Výtrysky lávy je v té době možné pozorovat dvakrát až třikrát za hodinu. Přístup na sopku je upraven nařízením starosty města Lipari (na fotografii v angličtině).
Sopka znovu zvýšila činnost 27. února 2007.
Zajímavosti
Sopka se objevila ve vědeckofanstastickém románu Julese Verna Cesta do středu Země, kde se jeho hlavní hrdinové cestující v hlubinách Země dostanou jejím vedlejším kráterem na zemský povrch.
Galerie
-
Erupce
-
Kráter
-
Sciara del Fuoco
-
Jedna z pravidelných malých erupcí o Velikonocích 1998
Odkazy
Reference
- ↑ AUTORSKÝ KOLEKTIV. Itálie. Praha: Olympia, 1990. ISBN 80-7033-101-1. Kapitola Liparské ostrovy, s. 62.
Externí odkazy
- Galerie Stromboli na Wikimedia Commons
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Stromboli na Wikimedia Commons
- Reportáž z cesty ke Stromboli na Měsíčním deníku via web.archive.org