Isabela Anglická (1332–1379): Porovnání verzí
úprava infoboxu |
Bez shrnutí editace |
||
| Řádek 16: | Řádek 16: | ||
| dědic = |
| dědic = |
||
| choť = [[Enguerrand VII. z Coucy]] |
| choť = [[Enguerrand VII. z Coucy]] |
||
| potomstvo =[[Marie z Coucy (1366)|Marie z Coucy]]<br>[[Filipa |
| potomstvo =[[Marie z Coucy (1366)|Marie z Coucy]]<br>[[Filipa z Coucy]] |
||
| rod = |
| rod = |
||
| dynastie =[[Plantageneti]] |
| dynastie =[[Plantageneti]] |
||
Verze z 11. 10. 2016, 18:44
Šablona:Infobox - panovnice Isabela Anglická (anglicky Isabella of England či Isabella de Coucy, 1332, Woodstock – duben 1379 nebo 17. června/5. října 1382) byla vévodkyně z Bedfordu, hraběnka ze Soissons a od roku 1376 nositelka Podvazkového řádu.[1]
Život
Byla nejstarší dcerou anglického krále Eduarda III. a Filipy, dcery henegavského hraběte Viléma. V dětství sdílela společný dvůr s bratrem Eduardem a mladší sestrou Johanou a byla opakovaně zasnubována podle aktuálních politických snah krále Eduarda, který ji velmi miloval.[2] Po posledním nezdařeném zasnoubení s Berardem z Albretu, kdy si na poslední chvíli již na cestě za snoubencem vše rozmyslela,[3] dostala od otce povolení žít podle svého.[2] Svůj život trávila v přepychu a král ji zahrnoval nákladnými pozornostmi v podobě lén, hradů a šperků. Podle kronikáře Ranulfa Higdena si přála zasnoubit se pouze z lásky.[4]
27. července 1365 se Isabela jako třiatřicetiletá provdala ve Windsoru za o osm let mladšího francouzského šlechtice Enguerranda z Coucy, otcova rukojmího z válečného sporu s Francií. Enguerrand získal na základě sňatku svobodu bez nutnosti zaplatit výkupné a také povolení odcestovat s manželkou zpět do Francie k návštěvě svého panství.[5] Isabele Coucy k srdci nepřirostlo a celý život se vracela zpět na otcův dvůr a přijímala od něj cenné dary.[6] Enguerrand byl tchánem povýšen na hraběte z Bedfordu a darem od něj získal také francouzské hrabství Soissons. Byl tak manem obou znesvářených panovníků.
V létě roku 1377 se Enguerrand z Coucy po smrti krále Eduarda rozhodl vymanit z dvojího vazalství a vypověděl mladému králi Richardovi manskou přísahu.[7] Isabela se následně společně s mladší dcerou Filipou vrátila do Anglie a Enguerrandovy anglické statky propadly koruně. Bratry určení opatrovníci měli Isabele z tohoto majetku vyplácet důchod po dobu jejího pobytu v Anglii. Zemřela zřejmě roku 1382 a byla pohřbena v londýnském františkánském kostele, který podlehl roku 1666 požáru.
Vývod z předků
Reference
- ↑ WEIR, Alison. Britain's Royal Families. London: Vintage Books, 2009. 400 s. ISBN 009953973X. S. 95. (anglicky)
- ↑ a b TUCHMANOVÁ, Barbara. Zrcadlo vzdálených časů. Praha: BB/art, 2005. ISBN 80-7341-438-4. S. 234.
- ↑ Zrcadlo, str. 236
- ↑ Zrcadlo, str. 237
- ↑ Zrcadlo, str. 250
- ↑ Zrcadlo, str. 315
- ↑ Zrcadlo, str. 336