Johannes Rydberg: Porovnání verzí
absolvent lundské univerzity |
m Robot: přidáno {{Problém s autorským právem}}; kosmetické úpravy |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Problém s autorským právem}} |
|||
{{Infobox - osoba}} |
{{Infobox - osoba}} |
||
'''Johannes Robert Rydberg''' ([[8. listopad]] [[1854]], [[Halmstad]] - [[28. prosinec]] [[1919]], [[Lund]]) byl [[Švédsko|švédský]] [[fyzik]]. Položil základy [[spektroskopie]], když v roce 1890 objevil [[ |
'''Johannes Robert Rydberg''' ([[8. listopad]] [[1854]], [[Halmstad]] - [[28. prosinec]] [[1919]], [[Lund]]) byl [[Švédsko|švédský]] [[fyzik]]. Položil základy [[spektroskopie]], když v roce 1890 objevil [[spektrální čáry]] prvků. Zabýval se též systematikou prvků.<ref>http://leccos.com/index.php/clanky/rydberg-johannes-robert</ref> |
||
== Život == |
== Život == |
||
Vystudoval gymnázium v Halmstadu (1873) a poté univerzitu v Lundu (1879). Přednášet zde začal již v roce 1880, nejprve [[Matematika|matematiku]]. Poté se začal zajímat o [[Matematická fyzika|matematickou fyziku]] a problém [[Elektřina|elektřiny]]. Roku 1882 začal přednášet fyziku a stal se asistentem ve Fyzikálním institutu. V roce 1890 objevil spektrální čáry prvků. Zkoušel též ze spektrálních čar odvodit vnitřní strukturu atomů, ovšem neúspěšně. Formuloval také vztah, podle kterého se kmitočty spektrálních čar prvků vyjadřují rozdílem funkcí dvou celých čísel. V roce 1901 byl jmenován [[Profesor|profesorem]] fyziky. Tuto pozici držel až do svého odchodu do důchodu v roce 1919 (kdy ho vystřídal [[Karl Manne Georg Siegbahn]]). Od roku 1914 byl vážně nemocen, přesto do důchodu odešel až těsně před svou smrtí. Roku 1919 byl zvolen členem Královské společnosti.<ref>http://www.converter.cz/fyzici/rydberg.htm</ref> |
Vystudoval gymnázium v Halmstadu (1873) a poté univerzitu v Lundu (1879). Přednášet zde začal již v roce 1880, nejprve [[Matematika|matematiku]]. Poté se začal zajímat o [[Matematická fyzika|matematickou fyziku]] a problém [[Elektřina|elektřiny]]. Roku 1882 začal přednášet fyziku a stal se asistentem ve Fyzikálním institutu. V roce 1890 objevil spektrální čáry prvků. Zkoušel též ze spektrálních čar odvodit vnitřní strukturu atomů, ovšem neúspěšně. Formuloval také vztah, podle kterého se kmitočty spektrálních čar prvků vyjadřují rozdílem funkcí dvou celých čísel. V roce 1901 byl jmenován [[Profesor|profesorem]] fyziky. Tuto pozici držel až do svého odchodu do důchodu v roce 1919 (kdy ho vystřídal [[Karl Manne Georg Siegbahn]]). Od roku 1914 byl vážně nemocen, přesto do důchodu odešel až těsně před svou smrtí. Roku 1919 byl zvolen členem Královské společnosti.<ref>http://www.converter.cz/fyzici/rydberg.htm</ref> |
||
Verze z 13. 8. 2016, 18:48
| Johannes Rydberg | |
|---|---|
.jpg) | |
| Rodné jméno | Johannes Robert Rydberg |
| Narození | 8. listopadu 1854 Halmstad |
| Úmrtí | 28. prosince 1919 (ve věku 65 let) Lund Cathedral parish |
| Místo pohřbení | Northern cemetery in Lund (55°42′57″ s. š., 13°11′29″ v. d.) |
| Alma mater | Lundská univerzita |
| Povolání | fyzik, vysokoškolský učitel a matematik |
| Zaměstnavatel | Lundská univerzita (1880–1915) |
| Ocenění | zahraniční člen Královské společnosti (1919) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Johannes Robert Rydberg (8. listopad 1854, Halmstad - 28. prosinec 1919, Lund) byl švédský fyzik. Položil základy spektroskopie, když v roce 1890 objevil spektrální čáry prvků. Zabýval se též systematikou prvků.[1]
Život
Vystudoval gymnázium v Halmstadu (1873) a poté univerzitu v Lundu (1879). Přednášet zde začal již v roce 1880, nejprve matematiku. Poté se začal zajímat o matematickou fyziku a problém elektřiny. Roku 1882 začal přednášet fyziku a stal se asistentem ve Fyzikálním institutu. V roce 1890 objevil spektrální čáry prvků. Zkoušel též ze spektrálních čar odvodit vnitřní strukturu atomů, ovšem neúspěšně. Formuloval také vztah, podle kterého se kmitočty spektrálních čar prvků vyjadřují rozdílem funkcí dvou celých čísel. V roce 1901 byl jmenován profesorem fyziky. Tuto pozici držel až do svého odchodu do důchodu v roce 1919 (kdy ho vystřídal Karl Manne Georg Siegbahn). Od roku 1914 byl vážně nemocen, přesto do důchodu odešel až těsně před svou smrtí. Roku 1919 byl zvolen členem Královské společnosti.[2]
Ocenění
Na jeho počest byla pojmenována Rydbergova konstanta, tedy energie prvního stavu elektronu v atomu vodíku. Stejně tak je po něm nazvána Rydbergova formule pro energetické stavy atomu vodíku. Atomy s elektrony excitovanými do vysokých kvantových stavů byly nazvány Rydbergovy atomy. Jeho jméno nese rovněž kráter na Měsíci a planetka 10506.[3]
