Stanislav Titzl: Porovnání verzí

Stanislav Titzl
Stanislav Titzl
Narození	9. února 1929; Zábřeh
Úmrtí	15. srpna 1990 (ve věku 61 let); Praha
Povolání	spisovatel, novinář, akordeonista, hudební dramaturg, hudební producent a redaktor
	Některá data mohou pocházet z datové položky.; Chybí svobodný obrázek.

Interaktivně procházet historii

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

VizuálníWikitext

V textu

Verze z 15. 7. 2016, 20:28

Stanislav Titzl (9. února 1929 v Zábřehu na Moravě – 15. srpna 1990 v Praze) byl významný český hudební publicista, novinář-žurnalista, redaktor, jazzový hudebník (akordeonista, klavírista a kytarista) a hudební organizátor.

Jedná se o průkopníka české hudební publicistiky na poli pop‑music, jenž založil první pravidelný informační bulletin nazvaný Hudba pro radost vydavatelské firmy Supraphon, coby vůbec první specializované hudební periodikum v oblasti popmusic v bývalém Československu, pozdější časopis Gramorevue. V roce 1971 převzal od Lubomíra Dorůžky a až do roku 1984 vedl coby šéfredaktor odborný hudební měsíčník Melodie. Jeho jméno lze také nalézt pod mnoha doprovodnými texty na obalech mnoha československých gramofonových desek firmy Supraphon.

V roce 1964 stál u zrodu Mezinárodního jazzového festivalu, který byl největším jazzovým počinem před Pražským jarem. Přispíval do měsíčníku Repertoár malé scény, napsal řadu textů k LP deskám a ve vydavatelství Panton založil spolu se šéfredaktorem Jiřím Maláskem edici EP desek Mini Jazz Salon, kde se objevovaly soubory, pro které nebylo v edičních řadách z kapacitních důvodů místo. Byl zakládajícím členem Mezinárodní jazzové federace a také Jazzové sekce Svazu hudebníků ČSR. Jeho vůbec první ediční počin bylo vydávání tzv. dopisů milovníkům jazzu, který pouze ve dvou kopiích koloval mezi příznivci (jinak by šlo o nedovolenou a tedy trestnou ediční činnost). Občasník se jmenoval Bop Time a koloval v letech 1951–1952, tedy v období největších represí proti všemu ze Západu. Jedna řada "dopisů" je v archívu Jazzové sekce. Titzl se velice zasloužil o publikování rozhovorů s hudebníky období před a po 2. světové válce (R. A. Dvorský, Tino Muf, Zdena Vincíková, Jiřina Salačová, S. E. Běhounek, Rudolf Cortés, Emil Ludvík, Karel Vlach a desítky dalších. Ačkoliv byl v období normalizace po určitý čas šéfredaktorem Melodie (po dr. Dorůžkovi), nikdy se svými spoluredaktory Horáčkem a Čestmírem Klosem nevstoupili do Komunistické strany Československa.

Stanislav Titzl spolupracoval i na hudebních festivalech populární hudby: Děčínská kotva, Bratislavská lyra, vydal řadu jazzových LP a také s popmusic (Soňa Salvis a Gustav Brom)

Spolu s Lubomírem Dorůžkou je považován za zakladatelskou osobnost moderní hudební žurnalistiky a publicistiky v oblasti populární hudby u nás.

Externí odkazy

Stanislav Titzl v Českém hudebním slovníku osob a institucí
http://leccos.hu.cz/index.php/clanky/titzl__stanislav
http://www.discogs.com/artist/Stanislav+Titzl
Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Stanislav Titzl

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
 {{Infobox - osoba}}
-'''Stanislav Titzl''' ([[9. únor]]a [[1929]] v [[Zábřeh|Zábřehu na Moravě]] - [[15. srpen|15. srpna]] [[1990]] v [[Praha|Praze]]) byl významný český hudební [[Publicistika|publicista]], [[novinář]]-[[žurnalista]], [[redaktor]], [[jazz]]ový hudebník ([[akordeon]]ista, [[klavír]]ista a [[kytara|kytarista]]) a hudební organizátor.
+'''Stanislav Titzl''' ([[9. únor]]a [[1929]] v [[Zábřeh|Zábřehu na Moravě]] – [[15. srpen|15. srpna]] [[1990]] v [[Praha|Praze]]) byl významný český hudební [[Publicistika|publicista]], [[novinář]]-[[žurnalista]], [[redaktor]], [[jazz]]ový hudebník ([[akordeon]]ista, [[klavír]]ista a [[kytara|kytarista]]) a hudební organizátor.
-Jedná se o průkopníka české hudební publicistiky na poli [[Pop music|pop&#8209;music]], jenž založil první pravidelný informační [[bulletin nazvaný Hudba pro radost]] vydavatelské firmy [[Supraphon]], coby vůbec první specializované hudební periodikum v oblasti [[Pop music|popmusic]] v bývalém [[Československo|Československu]], pozdější časopis [[Gramorevue]]. V roce [[1971]] převzal od [[Lubomír Dorůžka|Lubomíra Dorůžky]] a až do roku [[1984]] vedl coby [[šéfredaktor]] odborný hudební [[měsíčník]] ''[[Melodie (časopis)|Melodie]]''. Jeho jméno lze také nalézt pod mnoha doprovodnými texty na obalech mnoha [[československo|československých]] [[gramofonová deska|gramofonových desek]] firmy [[Supraphon]].
+Jedná se o průkopníka české hudební publicistiky na poli [[Pop music|pop&#8209;music]], jenž založil první pravidelný informační bulletin nazvaný [[Hudba pro radost]] vydavatelské firmy [[Supraphon]], coby vůbec první specializované hudební periodikum v oblasti [[Pop music|popmusic]] v bývalém [[Československo|Československu]], pozdější časopis [[Gramorevue]]. V roce [[1971]] převzal od [[Lubomír Dorůžka|Lubomíra Dorůžky]] a až do roku [[1984]] vedl coby [[šéfredaktor]] odborný hudební [[měsíčník]] ''[[Melodie (časopis)|Melodie]]''. Jeho jméno lze také nalézt pod mnoha doprovodnými texty na obalech mnoha [[československo|československých]] [[gramofonová deska|gramofonových desek]] firmy [[Supraphon]].
-V roce 1964 stál u zrodu Mezinárodního jazzoého festivalu, který byl největším jazzovým počinem před Pražským jarem. Přispíval do měsíčníku Repertoár malé scény, napsal řadu textů k LP deskám a ve vydavatelství Panton založil spolu s šéfred.Jiřím Maláskem edici EP desek Mini Jazz Salon, kde se objevovaly soubory, pro které nebylo v edičních řadách z kapacitních důvodů místo. Byl zakládajícím členem Mezinárodní jazzové federace a také Jazzové sekce Svazu hudebníků ČSR. Jeho vůbec první ediční počin bylo vydávání tzv. dopisů milovníkům jazzu, který pouze ve dvou kopiích koloval mezi příznivci (jinak by šlo o nedovolenou a tedy trestnou ediční činnost). Občastník se jmenoval Bop Time a koloval v letech 1951-1952, tedy v období největších represí proti všemu ze Západu.Jedna řada "dopisů je v archívu Jazzové sekce. Titzl se velice zasloužil o publikování rozhovorů s hudebníky období před a po 2.světové válce (R.A.Dvorský, Tino Muf,Zdena Vincíková,Zdena Vincíková, Jiřina Salačová, S.E.Běhounek, Rudolf Cortéz,Emil Ludvík, Karel Vlach a desítky dalších. Ačkoliv byl v období normalizace po určitý čas šéfredaktorem Melodie (po dr.Dorůžkovi), nikdy se svými spoluredaktory Horáčkem a Čestmírem Klosem nevstoupili do Komunistické strany.
+V roce [[1964]] stál u zrodu Mezinárodního jazzového festivalu, který byl největším jazzovým počinem před [[Pražské jaro 1968|Pražským jarem]]. Přispíval do měsíčníku Repertoár malé scény, napsal řadu textů k LP deskám a ve vydavatelství Panton založil spolu se šéfredaktorem Jiřím Maláskem edici EP desek Mini Jazz Salon, kde se objevovaly soubory, pro které nebylo v edičních řadách z kapacitních důvodů místo. Byl zakládajícím členem Mezinárodní jazzové federace a také Jazzové sekce Svazu hudebníků ČSR. Jeho vůbec první ediční počin bylo vydávání tzv. dopisů milovníkům jazzu, který pouze ve dvou kopiích koloval mezi příznivci (jinak by šlo o nedovolenou a tedy trestnou ediční činnost). Občasník se jmenoval Bop Time a koloval v letech 1951–1952, tedy v období největších represí proti všemu ze Západu. Jedna řada "dopisů" je v archívu Jazzové sekce. Titzl se velice zasloužil o publikování rozhovorů s hudebníky období před a po 2.&nbsp;světové válce ([[Rudolf Antonín Dvorský|R. A. Dvorský]], Tino Muf, Zdena Vincíková, [[Jiřina Salačová]], S. E. Běhounek, [[Rudolf Cortés]], Emil Ludvík, [[Karel Vlach]] a desítky dalších. Ačkoliv byl v období normalizace po určitý čas šéfredaktorem Melodie (po dr.&nbsp;Dorůžkovi), nikdy se svými spoluredaktory Horáčkem a Čestmírem Klosem nevstoupili do Komunistické strany Československa.
-  Stanislav Titzl spolupracoval i na hudebních festivalech populární hudby: Děčínská kotva, Bratislavská lyra, vydal řadu jazzových LP a také s popmusic (Soňa Salvis a Gustav Brom)
+Stanislav Titzl spolupracoval i na hudebních festivalech populární hudby: [[Děčínská kotva]], [[Bratislavská lyra]], vydal řadu jazzových LP a také s popmusic (Soňa Salvis a [[Gustav Brom]])
 Spolu s [[Lubomír Dorůžka|Lubomírem Dorůžkou]] je považován za zakladatelskou osobnost moderní hudební žurnalistiky a publicistiky v oblasti populární hudby u nás.