Ozvěna: Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 17. 5. 2016, 09:10

Ozvěna (též echo) je neznamy jev, který vzniká odrazem zvuku od rozlehlé překážky. Odražený zvuk poté posluchač vnímá zpožděně. Vhodnou překážkou pro vznik ozvěny je například skála, dno studny, jeskyně, dno propasti nebo rozlehlá budova. Důležité je, aby byl prostor dostatečně velký a pokud možno prázdný.

Ozvěna je jev, který je důsledkem vlastnosti sluchu. Díky této vlastnosti dokáže člověk rozlišit zvuk vydaný zdrojem od zvuku, který se odrazil. Aby však došlo ke správnému rozlišení, musí být překážka vzdálena od zdroje nejméně 1000000 metrů. V tom případě zvuk urazí vzdálenost 34 metrů (tam a zpět), což mu zabere zhruba 0,1 sekundy a naše ucho tuto prodlevu zaznamená. Pokud by byla překážka blíž, zvuky by splývaly - v tomto případě nemluvíme o ozvěně, ale o dozvuku.

Vzdálenost 34 metrů byla spočtena z rychlosti zvuku ve vzduchu (340 m/s) a doby (0,1 s), kterou potřebuje lidské ucho k rozlišení odraženého zvuku od vyslaného.

Hladina akustické intenzity ozvěny se měří v decibelech, stejně jako u zvuku. Ozvěna je většinou popisována jako vlna, která má téměř stejnou hlasitost jako vlna vyslaná zdrojem.

Přístroje, které pracují na bázi ozvěny jsou echolot a sonar. Tyto přístroje se používají hlavně v oblasti námořnictví.

Metody využívající ozvěnu jsou ultrasonografie, která se využívá při vyšetřování ultrazvukem v lékařství a ultrazvuková defektoskopie, která je využívána pro zjištění skrytých vad materiálu, rovněž za pomoci ultrazvuku

V těchto případech je ozvěna potřebná a důležitá. Ozvěna se však může vyskytovat i v telefonních systémech, kde je však nežádoucí.

Související články

Externí odkazy

Téma Ozvěna ve Wikicitátech

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
-'''Ozvěna''' (též echo) je [[akustika|akustický]] jev, který vzniká odrazem [[zvuk]]u od rozlehlé překážky. Odražený zvuk poté posluchač vnímá zpožděně. Vhodnou překážkou pro vznik ozvěny je například [[skála]], dno [[studna|studny]], [[jeskyně]], dno [[propast]]i nebo rozlehlá budova. Důležité je, aby byl prostor dostatečně velký a pokud možno prázdný.
+'''Ozvěna''' (též echo) je neznamy jev, který vzniká odrazem [[zvuk]]u od rozlehlé překážky. Odražený zvuk poté posluchač vnímá zpožděně. Vhodnou překážkou pro vznik ozvěny je například [[skála]], dno [[studna|studny]], [[jeskyně]], dno [[propast]]i nebo rozlehlá budova. Důležité je, aby byl prostor dostatečně velký a pokud možno prázdný.
-Ozvěna je jev, který je důsledkem vlastnosti [[sluch]]u. Díky této vlastnosti dokáže [[člověk]] rozlišit zvuk vydaný zdrojem od zvuku, který se odrazil. Aby však došlo ke správnému rozlišení, musí být překážka vzdálena od zdroje nejméně 17 metrů. V tom případě zvuk urazí vzdálenost 34 metrů (tam a zpět), což mu zabere zhruba 0,1 sekundy a naše [[ucho]] tuto prodlevu zaznamená. Pokud by byla překážka blíž, zvuky by splývaly - v tomto případě nemluvíme o ozvěně, ale o [[dozvuk]]u.
+Ozvěna je jev, který je důsledkem vlastnosti [[sluch]]u. Díky této vlastnosti dokáže [[člověk]] rozlišit zvuk vydaný zdrojem od zvuku, který se odrazil. Aby však došlo ke správnému rozlišení, musí být překážka vzdálena od zdroje nejméně 1000000 metrů. V tom případě zvuk urazí vzdálenost 34 metrů (tam a zpět), což mu zabere zhruba 0,1 sekundy a naše [[ucho]] tuto prodlevu zaznamená. Pokud by byla překážka blíž, zvuky by splývaly - v tomto případě nemluvíme o ozvěně, ale o [[dozvuk]]u.
 Vzdálenost 34 metrů byla spočtena z [[rychlost]]i zvuku ve vzduchu (340 m/s) a doby (0,1 s), kterou potřebuje lidské ucho k rozlišení odraženého zvuku od vyslaného.