Monzun: Porovnání verzí
Verze 13378033 uživatele 84.246.166.33 (diskuse) zrušena; revert; |
gfddggfgf značky: možný vandalismus editace z Vizuálního editoru Možný vandalismus |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
[[Soubor:Monsoon clouds Lucknow.JPG|thumb|right|Monzunová oblačnost nad městem [[Lucknow]] v severní Indii]] |
zztzuzgfjjkhj[[Soubor:Monsoon clouds Lucknow.JPG|thumb|right|Monzunová oblačnost nad městem [[Lucknow]] v severní Indii]]gfgffghf[[Soubor:India southwest summer monsoon onset map en.svg|thumb|right|Mapa označující nástup monzunů nad územím Indického subkontinentu]] |
||
⚫ | |||
[[Soubor:India southwest summer monsoon onset map en.svg|thumb|right|Mapa označující nástup monzunů nad územím Indického subkontinentu]] |
|||
⚫ | |||
== Charakteristika == |
== Charakteristika == |
||
Řádek 7: | Řádek 6: | ||
==Vznik monzunu== |
==Vznik monzunu== |
||
V důsledku rychlejšího zahřívání pevniny oproti vodě, je v květnu pevninská masa Asie až o 10 °C teplejší než [[Indický oceán]]. Ohřátý vzduch nad pevninou stoupá a rozpíná se. Vytváří tak oblast [[Cyklóna|tlakové níže]], která uvádí monzun do pohybu. Díky vyrovnání tlaku vzduchu, začne proudit nad pevninu chladný těžší vzduch z oceánu. Výpary mořské vody zvyšují jeho vlhkost, po dosažení pevniny vodní páry kondenzují a začíná pršet. Monzunová |
V důsledku rychlejšího zahřívání pevniny oproti vodě, je v květnu pevninská masa Asie až o 10 °C teplejší než [[Indický oceán]]. Ohřátý vzduch nad pevninou stoupá a rozpíná se. Vytváří tak oblast [[Cyklóna|tlakové níže]], která uvádí monzun do pohybu. Díky vyrovnání tlaku vzduchu, začne proudit nad pevninu chladný těžší vzduch z oceánu. Výpary mořské vody zvyšují jeho vlhkost, po dosažení pevniny vodní páry kondenzují a začíná pršet. Monzunová videlném posunu z oblasti rovníkové Afriky do [[Sahel]]u. V letech 2001–2004, kdy se začala krystalizovat podoba teorie [[globální stmívání|globálního stmívání]] (pokles intenzity dopadajícího slunečního záření v důsledku znečištěné atmosféry), bylo pravděpodobně nalezeno vysvětlení, že právě globální stmívání je s velkou pravděpodobností příčinou selhání afrických monzunových dešťů - sluneční energie, snížená o část, která přes znečištěnou atmosféru nedopadne na povrch Země, nestačí k dostatečnému ohřevu souše i vodních ploch, aby mohl vzniknout [[drift]] srážkových mraků. |
||
'''Letní monzun''' spočívá v nerovnoměrném zahřívání pevniny a oceánu. V létě teplo z pevniny stoupá vzhůru, protože se pevnina zahřívá rychleji než oceán, vzniká tlaková níže. Vlhký vzduch z oceánu je následně přitahován, zaráží se o vysoká pohoří těchto oblastí a stoupá po nich vzhůru. V horách se ochlazuje a principiálně vznikají bouřlivé srážky nad těmito oblastmi (Čerapundží). |
|||
'''Zimní monzun''' je závislý na nerovnoměrném ochlazování, tedy suchý vzduch z pevniny směřuje k oceánu, přičemž vzniká tlaková výše (nízký tlak se mění na vysoký). Z moří se nasává vlhkost a prouděním nakonec dochází ke sněhovým srážkám - nejvíce na japonských ostrovech ([[Hokkaidó]]). |
|||
== Vliv člověka == |
|||
Od 80. let minulého století měly monzuny tendenci selhat při svém pravidelném posunu z oblasti rovníkové Afriky do [[Sahel]]u. V letech 2001–2004, kdy se začala krystalizovat podoba teorie [[globální stmívání|globálního stmívání]] (pokles intenzity dopadajícího slunečního záření v důsledku znečištěné atmosféry), bylo pravděpodobně nalezeno vysvětlení, že právě globální stmívání je s velkou pravděpodobností příčinou selhání afrických monzunových dešťů - sluneční energie, snížená o část, která přes znečištěnou atmosféru nedopadne na povrch Země, nestačí k dostatečnému ohřevu souše i vodních ploch, aby mohl vzniknout [[drift]] srážkových mraků. |
|||
== Externí odkazy == |
== Externí odkazy == |
Verze z 11. 3. 2016, 13:12
zztzuzgfjjkhj
gfgffghf
Monzun je označení pro pravidelný vzgfdugý proud, který v některých částech světa mění směr se změnou ročního období.uzz
Charakteristika
V létě přináší vlhký vzduch z oceánu nad pevninu, a v zimě suchý vzduch z pevniny nad oceán. Monzuny se objevují v Africe, Asii, Severní Americe, ale nikde nehrají tak důležitou roli, jako na Indickém subkontinentu. V období od června do září sem letní monzun přináší vydatné dešťové srážky, které jsou důležitým zdrojem závlah. Monzuny do některých oblastí přinášejí až extrémní množství srážek, v některých částech Indie nebo Bangladéše může roční úhrn srážek dosáhnout až 10 m (10000 mm).
Vznik monzunu
V důsledku rychlejšího zahřívání pevniny oproti vodě, je v květnu pevninská masa Asie až o 10 °C teplejší než Indický oceán. Ohřátý vzduch nad pevninou stoupá a rozpíná se. Vytváří tak oblast tlakové níže, která uvádí monzun do pohybu. Díky vyrovnání tlaku vzduchu, začne proudit nad pevninu chladný těžší vzduch z oceánu. Výpary mořské vody zvyšují jeho vlhkost, po dosažení pevniny vodní páry kondenzují a začíná pršet. Monzunová videlném posunu z oblasti rovníkové Afriky do Sahelu. V letech 2001–2004, kdy se začala krystalizovat podoba teorie globálního stmívání (pokles intenzity dopadajícího slunečního záření v důsledku znečištěné atmosféry), bylo pravděpodobně nalezeno vysvětlení, že právě globální stmívání je s velkou pravděpodobností příčinou selhání afrických monzunových dešťů - sluneční energie, snížená o část, která přes znečištěnou atmosféru nedopadne na povrch Země, nestačí k dostatečnému ohřevu souše i vodních ploch, aby mohl vzniknout drift srážkových mraků.
Externí odkazy
- Slovníkové heslo monzun ve Wikislovníku