Bit: Porovnání verzí
Bez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru |
→Bit v praxi: jasněji rozdíl 1000 vs. 1024 |
||
Řádek 7: | Řádek 7: | ||
Bit se v praxi nejčastěji objevuje jako základní jednotka kapacity paměti, tzn. jednotka množství informace, která může být v jednom okamžiku v paměti uložena. Pokud kapacitu podělíme časem, získáme přenosovou rychlost, jejíž jednotkou je tedy bit za sekundu (bit/s, podle angličtiny někdy označován bps – ''bit per second''). Např. [[modem]] s [[přenosová rychlost|přenosovou rychlostí]] 56 kbit/s je schopen každou sekundu přenést 56 kilobitů dat. |
Bit se v praxi nejčastěji objevuje jako základní jednotka kapacity paměti, tzn. jednotka množství informace, která může být v jednom okamžiku v paměti uložena. Pokud kapacitu podělíme časem, získáme přenosovou rychlost, jejíž jednotkou je tedy bit za sekundu (bit/s, podle angličtiny někdy označován bps – ''bit per second''). Např. [[modem]] s [[přenosová rychlost|přenosovou rychlostí]] 56 kbit/s je schopen každou sekundu přenést 56 kilobitů dat. |
||
Skupina 8 bitů se nazývá '''[[bajt]]''' (''byte''). Při práci |
Skupina 8 bitů se nazývá '''[[bajt]]''' (''byte''). Při práci většími čísli se používají: |
||
* [[Předpona soustavy SI|předpony soustavy SI]], např. kilobit (kb) = 10<sup>3</sup> bitů = 1000 bitů, megabit (Mb) = 10<sup>6</sup> bitů |
|||
* [[Binární předpona|binární předpony]], např. kibibit (Kib) = 2<sup>10</sup> bitů = 1024 bitů, mebibit (Mib) = 10<sup>20</sup> bitů |
|||
Někdy se však vzhledem k historickým okolnostem využívají předpony SI pro binární hodnoty (1kb = 1024 bitů). |
|||
== Zlomky bitů == |
== Zlomky bitů == |
Verze z 8. 10. 2015, 16:36
Bit (z anglického binary digit - dvojková číslice; angl. bit = drobek, kousek) je základní a současně nejmenší jednotkou dat, používanou především v číslicové a výpočetní technice. Značí se malým písmenem b, např. 16 b, ale současně se může také objevit i označení bit, např. 16 bit. Bit může nabývat pouze jednu ze dvou hodnot, nejběžnější znázornění těchto hodnot jsou 0 a 1.
Obě hodnoty mohou také být interpretovány jako logické hodnoty (true / false, ano / ne), algebraické znaky (+ / -), stavy aktivace (zapnuto / vypnuto), nebo jakýkoli jiný dvouhodnotový atribut.
Bit v praxi
Bit se v praxi nejčastěji objevuje jako základní jednotka kapacity paměti, tzn. jednotka množství informace, která může být v jednom okamžiku v paměti uložena. Pokud kapacitu podělíme časem, získáme přenosovou rychlost, jejíž jednotkou je tedy bit za sekundu (bit/s, podle angličtiny někdy označován bps – bit per second). Např. modem s přenosovou rychlostí 56 kbit/s je schopen každou sekundu přenést 56 kilobitů dat.
Skupina 8 bitů se nazývá bajt (byte). Při práci většími čísli se používají:
- předpony soustavy SI, např. kilobit (kb) = 103 bitů = 1000 bitů, megabit (Mb) = 106 bitů
- binární předpony, např. kibibit (Kib) = 210 bitů = 1024 bitů, mebibit (Mib) = 1020 bitů
Někdy se však vzhledem k historickým okolnostem využívají předpony SI pro binární hodnoty (1kb = 1024 bitů).
Zlomky bitů
Bit je nejmenším množstvím informace pouze ve smyslu nejmenší samostatně existující množství informace. Například pro záznam jedné desítkové číslice, neboli čísla v rozsahu 0 až 9 (tj. deseti logických stavů) potřebujeme 4 bity (BCD kód), avšak do 4 bitů lze zaznamenat až 16 logických stavů. Použijeme-li aritmetické kódování, pak pro záznam n desítkových číslic potřebujeme 10n logických stavů, které lze reprezentovat pomocí čísla, jež má více než n/log102 bitů. Pak můžeme říci, že informační hodnota jedné desítkové číslice je 3,321928... bitů.
Nediskrétní hodnota informace také souvisí s teorií informace, konkrétně s Shannonovou informační entropií.
Související články
Externí odkazy
- Slovníkové heslo bit ve Wikislovníku
- Výukový kurs Bit a byte/pro SŠ ve Wikiverzitě