Zet Molas: Porovnání verzí
fmt, port, sort a kat rodné jméno dle čsfd |
m French spelling (École, Beaux-Arts) |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
'''Zet Molas''', vlastním jménem '''Zdenka Smolová''', ([[18. březen|18. března]] [[1896]] jako ''' Zdena Holubová''' - [[1956]]) byla česká režisérka. Studovala na pražské [[Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze|Vysoké škole uměleckoprůmyslové]], po válce navštavovala |
'''Zet Molas''', vlastním jménem '''Zdenka Smolová''', ([[18. březen|18. března]] [[1896]] jako ''' Zdena Holubová''' - [[1956]]) byla česká režisérka. Studovala na pražské [[Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze|Vysoké škole uměleckoprůmyslové]], po válce navštavovala École des Beaux-Arts v Paříži. Debutovala filmem ''Závěť podivínova'' ([[1923]], film je považován za ztracený). Film mezi diváky propadl, zejména díky medializovanému skandálu mezi Molas a herečkou Marií Černou. |
||
Po komerčním neúspěchu odjela do Francie, kde údajně připravovala film ''Mademoiselle de Maupin''. K jeho realizaci však nikdy nedošlo. Po návratu do Čech roku 1925 prožila krátký a bouřlivý románek s [[Vítězslav Nezval|Vítězslavem Nezvalem]]. Druhým filmem byl pro Molas ''Mlynář a jeho dítě'' (1928, považován za ztracený). Do tohoto filmu zapracovala Molas některé prvky avantgardy, díky tomu je považována společně s Milošem Hajským za prvního avantgardního režiséra v Čechách. |
Po komerčním neúspěchu odjela do Francie, kde údajně připravovala film ''Mademoiselle de Maupin''. K jeho realizaci však nikdy nedošlo. Po návratu do Čech roku 1925 prožila krátký a bouřlivý románek s [[Vítězslav Nezval|Vítězslavem Nezvalem]]. Druhým filmem byl pro Molas ''Mlynář a jeho dítě'' (1928, považován za ztracený). Do tohoto filmu zapracovala Molas některé prvky avantgardy, díky tomu je považována společně s Milošem Hajským za prvního avantgardního režiséra v Čechách. |
||
Verze z 1. 10. 2015, 07:50
Zet Molas, vlastním jménem Zdenka Smolová, (18. března 1896 jako Zdena Holubová - 1956) byla česká režisérka. Studovala na pražské Vysoké škole uměleckoprůmyslové, po válce navštavovala École des Beaux-Arts v Paříži. Debutovala filmem Závěť podivínova (1923, film je považován za ztracený). Film mezi diváky propadl, zejména díky medializovanému skandálu mezi Molas a herečkou Marií Černou.
Po komerčním neúspěchu odjela do Francie, kde údajně připravovala film Mademoiselle de Maupin. K jeho realizaci však nikdy nedošlo. Po návratu do Čech roku 1925 prožila krátký a bouřlivý románek s Vítězslavem Nezvalem. Druhým filmem byl pro Molas Mlynář a jeho dítě (1928, považován za ztracený). Do tohoto filmu zapracovala Molas některé prvky avantgardy, díky tomu je považována společně s Milošem Hajským za prvního avantgardního režiséra v Čechách.
V roce 1929 napsala Molas námět a scénář česko-německého detektivního románu Rolfa Randolfa Pancéřové auto. Sama zde představovala hlavní ženskou úlohu. Po tomto působení odjela do Německa a Francie. Do české kinematografie se vrací až v roce 1936, kdy zpracovala scénář ke komedii Lojzička v režii Miroslava Cikána. Díky tomu se znovu dostala do světa filmu. O rok později natáčí svůj poslední snímek Karel Hynek Mácha s Ladislavem Boháčem v hlavní roli. Molas připravovala natáčení několika dalších filmů, začala však druhá světová válka. Zet Molas se přihlásila k německému původu. Po válce byla odsunuta do Západního Německa, kde v zapomnění zemřela.