Jelení jazyk celolistý: Porovnání verzí
m řádková verze {{Commonscat}} |
→Popis: doba květu |
||
Řádek 35: | Řádek 35: | ||
[[Oddenek]] je vystoupavý až přímý se svazčitými černohnědými kořeny. Vrchol oddenku společně s řapíky a mladými listy jsou hustě pokryty tmavě rezavými [[plevina]]mi. Listy jsou celistvé a celokrajné, jimiž probíhají od středního žebra téměř pravoúhle odstávající žilky. Dosahují délky 15-60 cm, šířka listů je až 8 cm. [[Čepel]] je eliptická, listová báze má srdčitý případně srdčitě ouškatý tvar, na vrcholu je zašpičatělá. Typické je zvlnění čepele na okrajích. |
[[Oddenek]] je vystoupavý až přímý se svazčitými černohnědými kořeny. Vrchol oddenku společně s řapíky a mladými listy jsou hustě pokryty tmavě rezavými [[plevina]]mi. Listy jsou celistvé a celokrajné, jimiž probíhají od středního žebra téměř pravoúhle odstávající žilky. Dosahují délky 15-60 cm, šířka listů je až 8 cm. [[Čepel]] je eliptická, listová báze má srdčitý případně srdčitě ouškatý tvar, na vrcholu je zašpičatělá. Typické je zvlnění čepele na okrajích. |
||
[[Výtrusnicové kupky]] jsou čárkovité, přiléhají na jednotlivé žilky. Jsou rezavě hnědé a nestejně dlouhé, často se vyskytují střídavě delší a kratší. [[Ostěra|Ostěry]] jsou bočně přirostlé podél kupek, jež tak kryjí shora i zdola. [[Výtrus]]y jsou na povrchu nepravidelně zbrázděné či hrbolaté. |
[[Výtrusnicové kupky]] se tvoří v červenci až listopadu<ref>[http://kvetenacr.cz/detail.asp?IDdetail=615 kvetenacr.cz]</ref>, jsou čárkovité, přiléhají na jednotlivé žilky. Jsou rezavě hnědé a nestejně dlouhé, často se vyskytují střídavě delší a kratší. [[Ostěra|Ostěry]] jsou bočně přirostlé podél kupek, jež tak kryjí shora i zdola. [[Výtrus]]y jsou na povrchu nepravidelně zbrázděné či hrbolaté. |
||
== Stanoviště == |
== Stanoviště == |
Verze z 31. 12. 2014, 09:52
Jelení jazyk celolistý | |
---|---|
Vědecká klasifikace | |
Říše | rostliny (Plantae) |
Podříše | vyšší rostliny (Cormobionta) |
Oddělení | kapradiny (Polypodiophyta) |
Třída | Polypodiopsida |
Řád | osladičotvaré (Polypodiales) |
Čeleď | sleziníkovité (Aspleniaceae) |
Rod | jelení jazyk (Phyllitis) |
Binomické jméno | |
Phyllitis scolopendrium | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jelení jazyk celolistý (Phyllitis scolopendrium, syn. Asplenium scolopenrium) je menší druh kapradin z čeledi sleziníkovité (Aspleniaceae), který je někdy vyčleňován jako rod Phyllitis ze širšího rodu sleziník (Asplenium).[1] Jedná se o vzácný druh kapradin, které se na našem území vyskytují efemérně pouze v oblasti Moravského krasu a moravských Karpat. Kvůli svému kritickému ohrožení je řazen na Červený seznam ohrožených druhů společně s asi 1 500 dalšími druhy cévnatých rostlin rostoucích v Česku.
Dříve byla používána jako léčivka pro obsah tříslovin a slizů.
Popis
Oddenek je vystoupavý až přímý se svazčitými černohnědými kořeny. Vrchol oddenku společně s řapíky a mladými listy jsou hustě pokryty tmavě rezavými plevinami. Listy jsou celistvé a celokrajné, jimiž probíhají od středního žebra téměř pravoúhle odstávající žilky. Dosahují délky 15-60 cm, šířka listů je až 8 cm. Čepel je eliptická, listová báze má srdčitý případně srdčitě ouškatý tvar, na vrcholu je zašpičatělá. Typické je zvlnění čepele na okrajích.
Výtrusnicové kupky se tvoří v červenci až listopadu[2], jsou čárkovité, přiléhají na jednotlivé žilky. Jsou rezavě hnědé a nestejně dlouhé, často se vyskytují střídavě delší a kratší. Ostěry jsou bočně přirostlé podél kupek, jež tak kryjí shora i zdola. Výtrusy jsou na povrchu nepravidelně zbrázděné či hrbolaté.
Stanoviště
Převážně zastíněné vlhké skály nebo vlhké listnaté lesy na sutích. Roste zejména na vápenci, na půdách rendzinového typu s bohatým obsahem humusu, ale také na nevápenných, živinami bohatších horninách. Zřídka se vyskytuje i na pískovci. Druhotně se s ním můžeme setkat na vlhkém zdivu a ve starých otevřených studnách. Jedná se o výrazně stínomilnou kapradinu s vysokými nároky na vzdušnou vlhkost.
Pěstuje se pro ozdobu ve stinných polohách.
Rozšíření
Evropa- zejména západní a jižní, dále střední, v severní oblasti spíše ojediněle (Norsko, j. Švédsko), severní Afrika, Malá a střední Asie, severní Amerika. V České republice pouze vzácně na území Moravy- oblast Moravského krasu a moravských Karpat.
Odkazy
Reference
- ↑ MURAKAMI, Noriaki, Satoru Nogami, Mikio Watanabe, Kunio Iwatsuki. Phylogeny of Aspleniaceae Inferred from rbcL Nucleotide Sequences. American Fern Journal. 1999-12, roč. 89, čís. 4, s. 232-243. Dostupné online [cit. 2010-03-24]. ISSN 00028444.
- ↑ kvetenacr.cz
Literatura
- Slavík B., Štěpánková J. a kolektiv: Květena ČR 7, Nakladatelství Academia, Praha 2005, ISBN 80-200-1161-7, str. 249 - 250
- Kubát K. a kolektiv: Klíč ke květeně České republiky, Nakladatelství Academia, Praha 2002, ISBN 80-200-0836-5, str. 86