Trojpolní systém: Porovnání verzí
Bez shrnutí editace |
m Editace uživatele 81.25.16.63 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je Addbot |
||
Řádek 10: | Řádek 10: | ||
jsou rozděleny na tři části, z nichž jedna je oseta ozimy, druhá jařemi a třetí zůstává ležet úhorem. |
jsou rozděleny na tři části, z nichž jedna je oseta ozimy, druhá jařemi a třetí zůstává ležet úhorem. |
||
Po roce pak pole původně vyhrazená pro ozimy jsou oseta jařemi a ve třetím roce je daný díl půdy ponechán jako úhor. |
Po roce pak pole původně vyhrazená pro ozimy jsou oseta jařemi a ve třetím roce je daný díl půdy ponechán jako úhor. |
||
==Odkazy== |
==Odkazy== |
Verze z 8. 11. 2014, 15:51
Trojpolní systém představuje vylepšený způsob obdělávání půdy, který cca ve 13. století vytlačil tzv. dvoupolní systém, užívaný v raném středověku. Spočíval v rozdělení obdělávané půdy na 3 části. Jedna se osela na jaře, druhá na podzim a třetí se nechala ladem. Příští rok se to celé posunulo - předchozí úhor byl oset na jaře, předchozí na jaře osetá část na podzim a poslední část pole odpočívala.
Střídání
- úhor, jař, ozim
- jař, ozim, úhor
- ozim, úhor, jař
Od 13. století - díky relativnímu nedostatku půdy i vylepšení zemědělského nářadí - se mění systém obdělávání půdy. Dosavadní přílohová soustava, kdy část polí po několik let leží ladem a samovolně obnovuje úrodnost, je vystřídána trojpolním rotačním systémem. Pozemky vsi - tzv. plužina - jsou rozděleny na tři části, z nichž jedna je oseta ozimy, druhá jařemi a třetí zůstává ležet úhorem. Po roce pak pole původně vyhrazená pro ozimy jsou oseta jařemi a ve třetím roce je daný díl půdy ponechán jako úhor.