Michal Černigovský: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
+kat
oprava jmen
Řádek 1: Řádek 1:
[[Soubor:Michael of Chernigov 1688.jpg|thumb|upright 0.75|Michael Černigovský, vyobrazení z roku 1688]]
[[Soubor:Michael of Chernigov 1688.jpg|thumb|upright 0.75|Michael Černigovský, vyobrazení z roku 1688]]
'''Svatý Michael Černigovský'''<ref name='Butler’s'>{{Citace monografie | příjmení = Thurston | jméno = Herbert (Editor) | titul = Butler’s Lives of the Saints - September}}</ref> nebo též '''Michael Vsevolodovič'''<ref name='Dimnik'>{{Citace monografie | příjmení = Dimnik | jméno = Martin | titul = The Dynasty of Chernigov - 1146-1246}}</ref> (asi [[1185]] – [[20. září]] [[1246]]) byl ruský [[kníže]] z rodu [[Rurikovci|Rurikovců]].<ref name='Cawley'>{{Citace elektronické monografie| url=http://fmg.ac/Projects/MedLands/RUSSIA,%20Rurik.htm#MikhailVsevolodichdied1246B| titul=Russia, Rurikids - Grand Princes of Kiev, Princes of Chernigov, descendants of Sviatoslav II, Grand Prince of Kiev (fourth son of Iaroslav I)| vydavatel=Foundation of Medieval Genealogy| edice=Medieval Lands| datum=2009-03-14| autor=Charles Cawley| datum přístupu=2009-04-05}}</ref>
'''Svatý Michael Černihovský'''<ref name='Butler’s'>{{Citace monografie | příjmení = Thurston | jméno = Herbert (Editor) | titul = Butler’s Lives of the Saints - September}}</ref> nebo též '''Michael Vsevolodovič'''<ref name='Dimnik'>{{Citace monografie | příjmení = Dimnik | jméno = Martin | titul = The Dynasty of Chernigov - 1146-1246}}</ref> (asi [[1185]] – [[20. září]] [[1246]]) byl ruský [[kníže]] z rodu [[Rurikovci|Rurikovců]].<ref name='Cawley'>{{Citace elektronické monografie| url=http://fmg.ac/Projects/MedLands/RUSSIA,%20Rurik.htm#MikhailVsevolodichdied1246B| titul=Russia, Rurikids - Grand Princes of Kiev, Princes of Chernigov, descendants of Sviatoslav II, Grand Prince of Kiev (fourth son of Iaroslav I)| vydavatel=Foundation of Medieval Genealogy| edice=Medieval Lands| datum=2009-03-14| autor=Charles Cawley| datum přístupu=2009-04-05}}</ref>


== Vláda ==
== Vláda ==
Během svého života vládl jako veliký kníže [[kyjevské knížectví|kyjevský]] (1236–1240, 1240, 1241–1243), [[prejaslavské knížectví|perejaslavský]] (1206), [[severské knížectví|novgorodsko-severský]] (1219–1226), [[černigovské knížectví|černigovský]] (1223–1235, 1242–1246), [[novgorodská republika|novgorodský]] (1225–1226, 1229-1230) a [[haličské knížectví|haličský]] (1235–1236).<ref name='Dimnik'/>
Během svého života vládl jako veliký kníže [[Kyjevské knížectví|kyjevský]] (1236–1240, 1240, 1241–1243), [[Prejaslavské knížectví|perejaslavský]] (1206), [[Severské knížectví|novhorodsko-severský]] (1219–1226), [[Černihovské knížectví|černihovský]] (1223–1235, 1242–1246), [[Novgorodská republika|novgorodský]] (1225–1226, 1229-1230) a [[Haličské knížectví|haličský]] (1235–1236).<ref name='Dimnik'/>


Dle archeologických nálezů procházel za jeho období [[Černigov]] obdobím předtím nepoznané prosperity, což naznačuje, že jednou z oblastí, na něž se Michaelova pozornost zaměřovala, byl obchod.<ref name='Dimnik'/> Částečně i zájmy v obchodní sféře jej vedly k získání [[Halič]]e a [[Kyjev]]a, dvou významných center ležících na obchodní cestě mířící z [[rýn]]ské oblasti a [[Uhersko|Uher]] do Černigova.<ref name='Dimnik'/> Vyjednal též obchodní dohody a politická spojenectví s Poláky a Uhry.<ref name='Dimnik'/> Snížil daňové zatížení [[Novgorod]]u a povolil jeho obyvatelům větší politickou svobodu.<ref name='Dimnik'/> Byl posledním autonomním starším knížetem Kyjeva, a to až do chvíle, kdy byl svržen mongolskou armádou.<ref name='Dimnik'/>
Dle archeologických nálezů procházel za jeho období [[Černihov]] obdobím předtím nepoznané prosperity, což naznačuje, že jednou z oblastí, na něž se Michaelova pozornost zaměřovala, byl obchod.<ref name='Dimnik'/> Částečně i zájmy v obchodní sféře jej vedly k získání [[Halič]]e a [[Kyjev]]a, dvou významných center ležících na obchodní cestě mířící z [[rýn]]ské oblasti a [[Uhersko|Uher]] do Černihova.<ref name='Dimnik'/> Vyjednal též obchodní dohody a politická spojenectví s Poláky a Uhry.<ref name='Dimnik'/> Snížil daňové zatížení [[Novgorod]]u a povolil jeho obyvatelům větší politickou svobodu.<ref name='Dimnik'/> Byl posledním autonomním starším knížetem Kyjeva, a to až do chvíle, kdy byl svržen mongolskou armádou.<ref name='Dimnik'/>


V době na počátku [[Mongolská říše|mongolské]] invaze byl jedním z nejmocnějších ruských knížat.<ref name='Dimnik'/> Byl obviněn, že díky jeho neschopnému vedení se nepodařilo spojit ruská knížata v boji proti mongolským nájezdníkům. Ovšem v daných podmínkách to byl téměř neproveditelný čin.<ref name='Dimnik'/>
V době na počátku [[Mongolská říše|mongolské]] invaze byl jedním z nejmocnějších ruských knížat.<ref name='Dimnik'/> Byl obviněn, že díky jeho neschopnému vedení se nepodařilo spojit ruská knížata v boji proti mongolským nájezdníkům. Ovšem v daných podmínkách to byl téměř neproveditelný čin.<ref name='Dimnik'/>


== Smrt a prohlášení za svatého ==
== Smrt a prohlášení za svatého ==
Zemřel v [[Saraj]]i, hlavním městě mongolské [[Zlatá horda|Zlaté hordy]], spolu s jedním ze svých šlechticů [[Fjodor Černigovský|Fjodorem]]. Protože se zde odmítli zříci křesťanské víry, oba velmoži zde byli vystaveni mučení a nakonec jim byla setnuta hlava.<ref name='Butler’s'/> Oba byli z toho důvodu prohlášeni za [[světec|světce]] a [[mučedník]]y.<ref name='Dimnik'/>
Zemřel v [[Saraj Bátú|Saraj]]i, hlavním městě mongolské [[Zlatá horda|Zlaté hordy]], spolu s jedním ze svých šlechticů [[Fjodor Černigovský|Fjodorem]]. Protože se zde odmítli zříci křesťanské víry, oba velmoži zde byli vystaveni mučení a nakonec jim byla setnuta hlava.<ref name='Butler’s'/> Oba byli z toho důvodu prohlášeni za [[světec|světce]] a [[mučedník]]y.<ref name='Dimnik'/>


{{Citát|Bátú mu řekl: „Skloň se před vírou našich předků.“ Michail odpověděl: „Jelikož nás Bůh za naše hříchy vydal do vašich rukou, klaníme se ti a ctíme tě. Ale před vírou tvých předků a před tvým rouhačským příkazem se neskloníme.“ Bátú se rozběsnil jako líté zvíře, poručil Michaila zabít a hanebný bezbožník Doman Putivlec to učinil. Spolu s Michailem byl zabit i jeho bojar Fjodor. Zemřeli jako mučedníci a přijali mučednickou korunu od Krista.|[[Haličsko-volyňský letopis]]<ref>{{Citace monografie | titul = Haličsko-volyňský letopis | editoři = Jitka Komendová | vydavatel = Argo | místo = Praha | rok = 2010 | počet stran = 180 | isbn =978-80-257-0187-4 | strany = 78}}</ref>}}
{{Citát|Bátú mu řekl: „Skloň se před vírou našich předků.“ Michail odpověděl: „Jelikož nás Bůh za naše hříchy vydal do vašich rukou, klaníme se ti a ctíme tě. Ale před vírou tvých předků a před tvým rouhačským příkazem se neskloníme.“ Bátú se rozběsnil jako líté zvíře, poručil Michaila zabít a hanebný bezbožník Doman Putivlec to učinil. Spolu s Michailem byl zabit i jeho bojar Fjodor. Zemřeli jako mučedníci a přijali mučednickou korunu od Krista.|[[Haličsko-volyňský letopis]]<ref>{{Citace monografie | titul = Haličsko-volyňský letopis | editoři = Jitka Komendová | vydavatel = Argo | místo = Praha | rok = 2010 | počet stran = 180 | isbn =978-80-257-0187-4 | strany = 78}}</ref>}}


Později se stali známými jako ''Černigovští mučedníci'' nebo též ''Černigovští divotvůrci''.<ref name='Dimnik'/>
Později se stali známými jako ''Černihovští mučedníci'' nebo též ''Černihovští divotvůrci''.<ref name='Dimnik'/>


== Potomci ==
== Potomci ==

Verze z 5. 11. 2014, 21:24

Michael Černigovský, vyobrazení z roku 1688

Svatý Michael Černihovský[1] nebo též Michael Vsevolodovič[2] (asi 1185 – 20. září 1246) byl ruský kníže z rodu Rurikovců.[3]

Vláda

Během svého života vládl jako veliký kníže kyjevský (1236–1240, 1240, 1241–1243), perejaslavský (1206), novhorodsko-severský (1219–1226), černihovský (1223–1235, 1242–1246), novgorodský (1225–1226, 1229-1230) a haličský (1235–1236).[2]

Dle archeologických nálezů procházel za jeho období Černihov obdobím předtím nepoznané prosperity, což naznačuje, že jednou z oblastí, na něž se Michaelova pozornost zaměřovala, byl obchod.[2] Částečně i zájmy v obchodní sféře jej vedly k získání Haliče a Kyjeva, dvou významných center ležících na obchodní cestě mířící z rýnské oblasti a Uher do Černihova.[2] Vyjednal též obchodní dohody a politická spojenectví s Poláky a Uhry.[2] Snížil daňové zatížení Novgorodu a povolil jeho obyvatelům větší politickou svobodu.[2] Byl posledním autonomním starším knížetem Kyjeva, a to až do chvíle, kdy byl svržen mongolskou armádou.[2]

V době na počátku mongolské invaze byl jedním z nejmocnějších ruských knížat.[2] Byl obviněn, že díky jeho neschopnému vedení se nepodařilo spojit ruská knížata v boji proti mongolským nájezdníkům. Ovšem v daných podmínkách to byl téměř neproveditelný čin.[2]

Smrt a prohlášení za svatého

Zemřel v Saraji, hlavním městě mongolské Zlaté hordy, spolu s jedním ze svých šlechticů Fjodorem. Protože se zde odmítli zříci křesťanské víry, oba velmoži zde byli vystaveni mučení a nakonec jim byla setnuta hlava.[1] Oba byli z toho důvodu prohlášeni za světce a mučedníky.[2]

„ Bátú mu řekl: „Skloň se před vírou našich předků.“ Michail odpověděl: „Jelikož nás Bůh za naše hříchy vydal do vašich rukou, klaníme se ti a ctíme tě. Ale před vírou tvých předků a před tvým rouhačským příkazem se neskloníme.“ Bátú se rozběsnil jako líté zvíře, poručil Michaila zabít a hanebný bezbožník Doman Putivlec to učinil. Spolu s Michailem byl zabit i jeho bojar Fjodor. Zemřeli jako mučedníci a přijali mučednickou korunu od Krista. “
— Haličsko-volyňský letopis[4]

Později se stali známými jako Černihovští mučedníci nebo též Černihovští divotvůrci.[2]

Potomci

1. manželství ∞ Maria Romanovna[2]

  • Feodula Michajlovna (1212 – 1250)
  • Rostislav Haličský (asi 1225 – 1262) [3]
  • Marie Michajlovna (? – 7./9. prosinec 1271)
  • Roman Michajlovič (asi 1218 – po 1288 / po 1305)[3]
  • Mstislav Michajlovič (1220 – 1280)[3]
  • Simeon Michajlovič, kníže glukovský a novosilský
  • Jurij Michajlovič, kníže toruský a brijanský

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Michael of Chernigov na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b THURSTON, Herbert (Editor). Butler’s Lives of the Saints - September. [s.l.]: [s.n.] 
  2. ↑ a b c d e f g h i j k l DIMNIK, Martin. The Dynasty of Chernigov - 1146-1246. [s.l.]: [s.n.] 
  3. ↑ a b c d Charles Cawley. Russia, Rurikids - Grand Princes of Kiev, Princes of Chernigov, descendants of Sviatoslav II, Grand Prince of Kiev (fourth son of Iaroslav I) [online]. Foundation of Medieval Genealogy, 2009-03-14 [cit. 2009-04-05]. (Medieval Lands). Dostupné online. 
  4. ↑ Haličsko-volyňský letopis. Příprava vydání Jitka Komendová. Praha: Argo, 2010. 180 s. ISBN 978-80-257-0187-4. S. 78. 

Literatura

  • ŠVANKMAJER, Milan, a kol. Dějiny Ruska. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2004. ISBN 80-7106-658-3. 

Související články

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Michal_Černigovský&oldid=11986850“