Jefferson Davis: Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 24. 10. 2014, 14:16

Jefferson Davis (3. června 1808 Fairview v Kentucky - 6. prosince 1889 New Orleans) byl americký politik, v letech 1853-1857 vedoucí ministerstva války a především první a jediný prezident Konfederovaných států amerických.

Mládí

Mezi lety 1824 a 1828 studoval na vojenské akademii ve West Pointu. 17. června 1835 se i přes odpor jejího otce oženil s Sarah Knox Taylorovou, dcerou pozdějšího amerického prezidenta Zachary Taylora. Jeho první manželka však již 15. září téhož roku zemřela na malárii.

Po smrti své ženy se Jefferson Davis stáhl do ústraní a věnoval se především farmaření. Ačkoliv byl velkým zastáncem otrokářství, měli jeho otroci relativně vysokou míru samosprávy a bylo k nim přistupováno na tehdejší poměry dosti benovolentním způsobem.

Důstojník a senátor

26. února 1845 se znovu oženil a to za Varinu Howell. V letech 1846 až 1847 se zúčastnil jako důstojník mexicko-americké války, při níž vynikl svou odvahou a byl postřelen do nohy. Zachary Taylor se mu po konci války omluvil za svůj předchozí negativní postoj a prohlásil, že jeho dcera byla lepším soudcem než on sám.

V roce 1847 se stal senátorem za Mississippi. Patřil mezi odpůrce kompromisu z roku 1850. V roce 1851 byl opět zvolen senátorem, ale za krátkou dobu svůj mandát složil a neúspěšně kandidoval na guvernéra Mississippi. Ve volbách jej porazil Henry Stuart Foote o 999 hlasů.

Poté podporoval prezidentskou kandidaturu Franklina Pierce a po jeho zvolení se stal v letech 1853 až 1857 sekretářem ministerstva války. Od roku 1857 byl opět senátorem.

Prezidentem Konfederace

Ačkoliv byl nejprve odpůrcem odtržení jižanských států od Unie, změnil po zvolení Abrahama Lincolna svůj názor a 21. ledna 1861 oznámil odtržení státu Mississippi. V průběhu Americké občanské války, přesněji v období od 18. února 1861 až do 10. května 1865 byl prezidentem Konfederovaných států amerických.

Útěk a kapitulace

2. 4. 1865 se prezident Davis a všichni členové Konfederační vlády přesunuli z hlavního města Konfederace, Richmondu, do Danville, které bylo vyhlášeno novým hlavním městem Konfederace ^[1]. Poté, co generál Lee podepsal 9. 4. 1865 kapitulaci, přesídlila vláda s prezidentem Davisem do Greensboro v Severní Karolíně, kde tábořilo torzo jižanské armády pod vedením generála Josepha E. Johnstona. Davis nadále prosazoval požadavek vést boj do posledního muže, ale pro své plány již nenašel širší podporu u vlády a zbytku armády. Davis a členové vlády pak pokračují na koních směrem do Texasu, ale nakonec už jen putují bezcílně sem a tam jihem USA. Jednotliví ministři postupně tuto zvláštní karavanu opouštějí až zůstává jen Davis a ministr pošt generál John H. Reagan. Davis je nakonec zadržen až 10. 5. 1865 nedaleko Irwinville v Georgii a okamžitě je odvezen do Fort Monroe ^[1]. O rok později je obviněn ze zrady.

Poslední léta života

Po dvou letech je propuštěn na kauci a v roce 1869 získá milost ^[2]. Stává se prezidentem pojišťovny Karolina Life Insurance v Memphisu ve státě Tennessee. Roku 1874 byl opět zvolen do Senátu, ale své funkce byl na základě čtrnáctého dodatku americké ústavy zbaven.

Ke konci svého života sepsal dvě knihy: The Rise and Fall of the Confederate Government a A Short History of the Confederate States of America, ve kterých popisoval dějiny států Konfederace a americké občanské války.

Reference

↑ ^a ^b Ivan Brož, Hvězdy proti hvězdám, Americká občanská válka 1861 – 1865, Nakladatelství Epocha 2009, ISBN 978-80-87027-33-2, str. 292
↑ Ivan Brož, Hvězdy proti hvězdám, Americká občanská válka 1861 – 1865, Nakladatelství Epocha 2009, ISBN 978-80-87027-33-2, str. 301

Obrázky, zvuky či videa k tématu Jefferson Davis na Wikimedia Commons

Šablona:Link FA

[rfr1-1] Ivan Brož, Hvězdy proti hvězdám, Americká občanská válka 1861 – 1865, Nakladatelství Epocha 2009, ISBN 978-80-87027-33-2, str. 292

[2] Ivan Brož, Hvězdy proti hvězdám, Americká občanská válka 1861 – 1865, Nakladatelství Epocha 2009, ISBN 978-80-87027-33-2, str. 301

[1]

[2]

@@ Řádek 25: / Řádek 25: @@
 Roku [[1874]] byl opět zvolen do Senátu, ale své funkce byl na základě čtrnáctého dodatku americké ústavy zbaven.
-Ke konci své života sepsal dvě knihy: ''The Rise and Fall of the Confederate Government'' a ''A Short History of the Confederate States of America'', ve kterých popisoval dějiny států Konfederace a americké občanské války.
+Ke konci svého života sepsal dvě knihy: ''The Rise and Fall of the Confederate Government'' a ''A Short History of the Confederate States of America'', ve kterých popisoval dějiny států Konfederace a americké občanské války.
 == Reference ==