Východní fronta (první světová válka): Porovnání verzí
Bez shrnutí editace |
Celkové rozšíření hesla značka: nevhodný zdroj |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
'''Východní fronta''' byla [[válečná fronta|fronta]], která probíhala během [[první světová válka|první světové války]] ve [[východní Evropa|východní]] a [[střední Evropa|střední Evropě]]. Střetla se na ní vojska [[Německé císařství|Německého císařství]], [[Rakousko-Uhersko|Rakouska-Uherska]], [[Osmanská říše|Osmanské říše]] a [[Bulharské carství|Bulharského carství]] proti vojskům [[Ruské impérium|Ruského impéria]] (později [[Ruská sovětská federativní socialistická republika|RSFSR]]) a [[Rumunské království|Rumunského království]] |
'''Východní fronta''' byla [[válečná fronta|fronta]], která probíhala během [[první světová válka|první světové války]] ve [[východní Evropa|východní]] a [[střední Evropa|střední Evropě]]. Střetla se na ní vojska [[Německé císařství|Německého císařství]], [[Rakousko-Uhersko|Rakouska-Uherska]], [[Osmanská říše|Osmanské říše]] a [[Bulharské carství|Bulharského carství]] proti vojskům [[Ruské impérium|Ruského impéria]] (později [[Ruská sovětská federativní socialistická republika|RSFSR]]) a [[Rumunské království|Rumunského království]]. |
||
Válka na Východní frontě probíhala především na historickém území [[Halič|Haliče]] (část dnešního Polska) a rovněž na území [[Bukovina|Bukoviny]] (dnes součást Rumunska a Ukrajiny). Ruská armáda na počátku války překvapivě poměrně rychle zmobilizovala. Podnikla útok na Východní Prusko. V srpnu 1914 však německá armáda Rusy porazila v [[Bitva u Tannenbergu|bitvě u Tannenbergu]], ležícím ve Východním Prusku (dnes vesnice Stebark na území Polska). |
|||
Na jižní části východní fronty došlo v srpnu 1914 k bitvě u Krašniku, kde byla ruská armáda poražena rakousko-uherskou armádou. Situace se obrátila v bitvě o Halič, ruská armáda postoupila do Karpat, na východní Slovensko a do Slezska, ohrožovala české země. Rusové v té době získali také značnou část Bukoviny, až k západnímu pohraničí v okolí obce Kirlibaba (Cârlibaba). Odtud byli od začátku roku 1915 postupně vytlačováni zpět na východ.<ref>http://pl.wikipedia.org/wiki/Bitwa_pod_Kirlibabą</ref> |
|||
Na severu východní fronty Rusové nicméně od listopadu 1914 úspěšně obléhali pevnost [[Pevnost Przemyśl|Przemyśl]], kterou nakonec v březnu roku 1915 získali. Důležitým okamžikem ruského oslabení po celé délce východní fronty byla až porážka Rusů v [[Bitva u Gorlice|bitvě u Gorlice]] v červnu roku 1915. Tehdy Rusové opustili i Przemyśl.<ref>{{Citace monografie |
|||
| příjmení = Černý |
|||
| jméno = František |
|||
| odkaz na autora = |
|||
| titul = Moje záznamy ze světové války 1914–1918 |
|||
| url = |
|||
| vydavatel = NZB |
|||
| místo = Praha |
|||
| rok = 2014 |
|||
| počet stran = 159 |
|||
| kapitola = |
|||
| strany = 43–56 |
|||
| isbn = 978-80-904272-8-0 |
|||
| jazyk = |
|||
}}</ref> |
|||
V červnu 1916 zahájili Rusové podle očekávání ofenzívu, vedenou generálem Brusilovem (tzv. [[Brusilovova ofenzíva]]).<ref>http://nakladatelstvi-nzb.abchistory.cz/_0010-frantisek-cerny--moje-zaznamy-ze-svetove-valky-1914-1918.htm</ref> Díky této velice úspěšné ofenzívě Rusko dobylo Bukovinu a část Haliče.<ref>{{Citace monografie |
|||
| příjmení = Černý |
|||
| jméno = František |
|||
| odkaz na autora = |
|||
| titul = Moje záznamy ze světové války 1914–1918 |
|||
| url = |
|||
| vydavatel = NZB |
|||
| místo = Praha |
|||
| rok = 2014 |
|||
| počet stran = 159 |
|||
| kapitola = |
|||
| strany = 68–124 |
|||
| isbn = 978-80-904272-8-0 |
|||
| jazyk = |
|||
}}</ref> O rok později na ni měla navázat [[Kerenského ofenzíva]], která však byla odražena. Ruská armáda musela ustoupit, při čemž ztratila i velkou část území dobitého při Brusilovově ofenzívě roku 1916. |
|||
Dne 7. listopadu 1917 proběhla v Rusku Říjnová revoluce v únoru 1918 zahájily Centrální mocnosti všeobecný útok proti Rusku. 3. března podepsalo Rusko Brestlitevský mír a přestalo válčit. Boje na východní frontě nicméně ustaly až v roce 1917, z důvodu revolucí, které se začaly projevovat v Rusku; bolševická revoluce v čele s Leninem (komunismus, bolševici slibují ukončení války) a hnutí za abdikaci cara (ruský císař) Mikuláše II. |
|||
Geografickým protějškem Východní fronty byla [[Západní fronta (první světová válka)|Západní fronta]]. Na 1600 km východní fronty probíhala převážně manévrová válka s klasickým způsobem boje. |
Geografickým protějškem Východní fronty byla [[Západní fronta (první světová válka)|Západní fronta]]. Na 1600 km východní fronty probíhala převážně manévrová válka s klasickým způsobem boje. |
||
== Odkazy == |
|||
=== Reference === |
|||
<references /> |
|||
=== Literatura === |
|||
* {{Citace monografie |
|||
| příjmení = Černý |
|||
| jméno = František |
|||
| odkaz na autora = |
|||
| titul = Moje záznamy ze světové války 1914–1918 |
|||
| url = |
|||
| vydavatel = NZB |
|||
| místo = Praha |
|||
| rok = 2014 |
|||
| počet stran = 159 |
|||
| kapitola = |
|||
| strany = 147–153 |
|||
| isbn = 978-80-904272-8-0 |
|||
| jazyk = |
|||
}} |
|||
{{commonscat|Eastern Front theatre of World War I}} |
{{commonscat|Eastern Front theatre of World War I}} |
||
Verze z 10. 6. 2014, 11:37
Východní fronta byla fronta, která probíhala během první světové války ve východní a střední Evropě. Střetla se na ní vojska Německého císařství, Rakouska-Uherska, Osmanské říše a Bulharského carství proti vojskům Ruského impéria (později RSFSR) a Rumunského království.
Válka na Východní frontě probíhala především na historickém území Haliče (část dnešního Polska) a rovněž na území Bukoviny (dnes součást Rumunska a Ukrajiny). Ruská armáda na počátku války překvapivě poměrně rychle zmobilizovala. Podnikla útok na Východní Prusko. V srpnu 1914 však německá armáda Rusy porazila v bitvě u Tannenbergu, ležícím ve Východním Prusku (dnes vesnice Stebark na území Polska).
Na jižní části východní fronty došlo v srpnu 1914 k bitvě u Krašniku, kde byla ruská armáda poražena rakousko-uherskou armádou. Situace se obrátila v bitvě o Halič, ruská armáda postoupila do Karpat, na východní Slovensko a do Slezska, ohrožovala české země. Rusové v té době získali také značnou část Bukoviny, až k západnímu pohraničí v okolí obce Kirlibaba (Cârlibaba). Odtud byli od začátku roku 1915 postupně vytlačováni zpět na východ.[1]
Na severu východní fronty Rusové nicméně od listopadu 1914 úspěšně obléhali pevnost Przemyśl, kterou nakonec v březnu roku 1915 získali. Důležitým okamžikem ruského oslabení po celé délce východní fronty byla až porážka Rusů v bitvě u Gorlice v červnu roku 1915. Tehdy Rusové opustili i Przemyśl.[2]
V červnu 1916 zahájili Rusové podle očekávání ofenzívu, vedenou generálem Brusilovem (tzv. Brusilovova ofenzíva).[3] Díky této velice úspěšné ofenzívě Rusko dobylo Bukovinu a část Haliče.[4] O rok později na ni měla navázat Kerenského ofenzíva, která však byla odražena. Ruská armáda musela ustoupit, při čemž ztratila i velkou část území dobitého při Brusilovově ofenzívě roku 1916.
Dne 7. listopadu 1917 proběhla v Rusku Říjnová revoluce v únoru 1918 zahájily Centrální mocnosti všeobecný útok proti Rusku. 3. března podepsalo Rusko Brestlitevský mír a přestalo válčit. Boje na východní frontě nicméně ustaly až v roce 1917, z důvodu revolucí, které se začaly projevovat v Rusku; bolševická revoluce v čele s Leninem (komunismus, bolševici slibují ukončení války) a hnutí za abdikaci cara (ruský císař) Mikuláše II.
Geografickým protějškem Východní fronty byla Západní fronta. Na 1600 km východní fronty probíhala převážně manévrová válka s klasickým způsobem boje.
Odkazy
Reference
- ↑ http://pl.wikipedia.org/wiki/Bitwa_pod_Kirlibabą
- ↑ ČERNÝ, František. Moje záznamy ze světové války 1914–1918. Praha: NZB, 2014. 159 s. ISBN 978-80-904272-8-0. S. 43–56.
- ↑ http://nakladatelstvi-nzb.abchistory.cz/_0010-frantisek-cerny--moje-zaznamy-ze-svetove-valky-1914-1918.htm
- ↑ ČERNÝ, František. Moje záznamy ze světové války 1914–1918. Praha: NZB, 2014. 159 s. ISBN 978-80-904272-8-0. S. 68–124.
Literatura
- ČERNÝ, František. Moje záznamy ze světové války 1914–1918. Praha: NZB, 2014. 159 s. ISBN 978-80-904272-8-0. S. 147–153.
Obrázky, zvuky či videa k tématu východní fronta první světové války na Wikimedia Commons
