Svéprávnost: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Addbot (diskuse | příspěvky)
m Bot: Odstranění 24 odkazů interwiki, které jsou nyní dostupné na Wikidatech (d:q584804)
m Jan Polák přesunul stránku Způsobilost k právním úkonům na Svéprávnost s výměnou přesměrování: Žádost na nástěnce správců (přejmenování kvůli novému zákoníku práce).
(Žádný rozdíl)

Verze z 1. 1. 2014, 15:24

Způsobilost k právním úkonům (v minulosti a opět od 1. ledna 2014[1] svéprávnost, nesprávně někdy též plnoprávnost) je takový stav, kdy je fyzická osoba způsobilá vlastními právními úkony nabývat práva a brát na sebe povinnosti. Např. uzavírat jakékoli smlouvy nebo podávat žaloby k soudu apod. Dle platné právní úpravy dochází k jejímu vzniku v plném rozsahu až zletilostí (tedy dovršením 18 let věku nebo uzavřením manželství).[2] Do té doby mají nezletilí způsobilost jen k takovým právním úkonům, které jsou svou povahou přiměřené rozumové a volní vyspělosti, která odpovídá jejich věku.[3]

Způsobilost k právním úkonům mají i právnické osoby, přičemž ji získávají už při svém vzniku a omezena může být jen zákonem.[4]

Fyzické osobě může být způsobilost k právním úkonům soudem omezena nebo odňata v plném rozsahu, avšak jen z důvodů stanovených zákonem (duševní porucha, nadměrné užívání alkoholu nebo omamných prostředků či jedů). Pokud dojde k jejímu omezení, soud ve výroku rozsudku přesně vymezí, v jakém rozsahu. Stejně tak může být později navrácena[5] a takový návrh může podat i ten, kdo jí byl zbaven, nebo v ní byl omezen.[6]

Reference

  1. § 15 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník
  2. § 8 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen „ObčZ“)
  3. § 9 ObčZ
  4. § 19a ObčZ
  5. § 10 ObčZ
  6. § 186 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád

Související články