Peněžní zásoba: Porovnání verzí
Doplňky. Nezávislé měnové banky jako je ČNB nebo ECB nelze rovnou označit za státní orgány. ECB ve Frankfurtu n.M. už vůbec ne. |
oprava značka: editace z Vizuálního editoru |
||
| Řádek 19: | Řádek 19: | ||
}}</ref> |
}}</ref> |
||
Změny peněžní zásoby souvisí s [[cenová hladina|cenovou hladinou]], [[inflace|inflací]], [[měnový kurz|měnovým kurzem]] a [[hospodářský cyklus|hospodářským cyklem]]. Proto |
Změny peněžní zásoby souvisí s [[cenová hladina|cenovou hladinou]], [[inflace|inflací]], [[měnový kurz|měnovým kurzem]] a [[hospodářský cyklus|hospodářským cyklem]]. Proto státní měnové orgány ([[Centrální banka|centrální banky]]) údaje o peněžní zásobě zaznamenávají a publikují a finanční analytici tyto údaje sledují. |
||
== Měnové agregáty == |
== Měnové agregáty == |
||
Verze z 12. 11. 2013, 20:45
Peněžní zásoba (nabídka peněz) je celkové množství peněz dostupných v ekonomice v daném okamžiku. Existuje několik typů peněžní zásoby, tzv. měnových agregátů, lišících se šíří pojmového vymezení peněz. Obvykle se má peněžní zásobou na mysli souhrn aktiv s nejvyšší mírou likvidity, tedy oběživo kolující v národním hospodářství jednoho státu nebo v měnové unii států (bankovky a mince), které není v bankách, a vklady na požádání (vklady u finančních institucí).[1][2]
Změny peněžní zásoby souvisí s cenovou hladinou, inflací, měnovým kurzem a hospodářským cyklem. Proto státní měnové orgány (centrální banky) údaje o peněžní zásobě zaznamenávají a publikují a finanční analytici tyto údaje sledují.
Měnové agregáty
K měření množství peněz v ekonomice se používají měnové agregáty, označované velkým písmenem M a číslicí od 1 do 5, kde M1 označuje peníze v nejužším vymezení a každý další agregát představuje pojetí širší. Jednotlivé agregáty se mohou lišit v závislosti na centrálních bankách jednotlivých zemí.[3]
| Agregát | Obsah |
|---|---|
| M1 (úzké peníze) |
oběživo (bankovky a mince) vklady na běžných účtech |
| M2 (střední peníze) |
M1 termínované vklady ostatní vklady |
| M3 (široké peníze) |
M2 vklady v cizích měnách repo operace |
| M4 | M3 vklady v nebankovních institucích krátkodobé cenné papíry |
| M5 | M4 ostatní cenné papíry |
Vlivy působící na peněžní zásobu
Množství peněz je v gesci centrální banky prostřednictvím měnové báze, která v sobě zahrnuje oběživo a vklady komerčních bank u centrální banky. Kromě ovlivňování této báze centrální bankou (viz níže) dochází k tzv. multiplikaci peněz, procesu, při kterém se činností komerčních banky vytvářejí nové peníze. Poměr mezi peněžní zásobou a měnovou bází se nazývá peněžní multiplikátor. Výše multiplikátoru závisí na poměru oběživa, vkladů a rezerv komerčních bank. Tyto poměry jsou ovlivněny mnoha faktory, například úrokovou mírou, výší povinných minimálních rezerv i celkovým stavem ekonomiky.[1][2]
Nástroje pro regulaci peněžní zásoby
Centrální banka má několik možností, jak ovlivňovat množství peněz.
- změna množství oběživa: tištění nových bankovek a ražení nových mincí nebo naopak jejich stažení z oběhu
- operace na volném trhu: obchodem z cennými papíry zvyšuje nebo snižuje rezervy komerčních bank a tím dává prostor pro vytvoření nových peněz multiplikací
- změny úrokových sazeb: snížením či zvýšením úrokových sazeb motivuje či demotivuje další subjekty ke spoření a dává prostor pro vytvoření nových peněz multiplikací
- změna míry povinných minimálních rezerv: snížením či zvýšením povinných rezerv působí na rychlost procesu multiplikace[1][2]
Souvislost s inflací a hospodářským cyklem
Dle kvantitativní teorie peněz je míra inflace v dlouhém období přímo úměrná změně množství peněz v ekonomice.[4]
Související články
Reference
- ↑ a b c MANKIW, Gregory. Macroeconomics, 8th edition. [s.l.]: Worth Publishers, 2012. 608 s. ISBN 1-4292-4002-4.
- ↑ a b c HOLMAN, Robert. Makroekonomie, 2. vydání. [s.l.]: Nakladatelství C H Beck, 2010. 424 s. ISBN 8071798614.
- ↑ Harmonizované peněžní agregáty České republiky [online]. Česká národní banka [cit. 2013-11-08]. Dostupné online.
- ↑ FRIEDMAN, Milton. Monetary Trends in the United States and United. [s.l.]: University of Chicago Press, 1982. Dostupné online. ISBN 0-226-26409-2. Kapitola The Role of Money, s. 621 - 632. (Anglicky)