Bankovní systém Česka

Bankovní systém Česka byl po dobu tzv. socialistického státního zřízení prakticky pouze jednoúrovňový s výrazným monopolem Státní banky československé. Jedinou formálně samostatnou obchodní bankou byla, v zásadě od roku 1945 až do roku 1991, Živnostenská banka. Dále existovala Československá obchodní banka (ČSOB), která byla založena státem v roce 1965 jako specializovaná součást tzv. monobankovního systému Státní banky československé a měla v tehdejším Československu zajišťovat financování zahraničního obchodu pod přímým dohledem státu a půjčky v zahraničních měnách z mezinárodních kapitálových trhů pro komunistický stát.

Od roku 1990 existuje v České republice dvouúrovňový bankovní systém:

• centrální banka – Česká národní banka (ČNB), což je státní instituce a nepodnikatelský subjekt
• obchodní banky, které jsou podnikatelskými subjekty

Základní funkce bank

Podrobnější informace naleznete v článku Banka.

Každá banka plní tři základní funkce:

• depozitní – zákazníci vkládají depozita do bank. Depozita jsou termínovaná (ta mají vyšší úroky) a netermínovaná s nižšími úroky.
• úvěrová funkce – úvěr je návratná forma poskytnutí peněžních prostředků za úrok
• funkce zprostředkovatele bezhotovostních plateb. Osoba, která má u banky otevřen běžný účet, může dávat příkazy k převodu peněžních prostředků nebo platit šekem či platební kartou

Česká národní banka

Podrobnější informace naleznete v článku Česká národní banka.

ČNB má sídlo v Praze, nejvyšším řídícím orgánem je bankovní rada ČNB v čele s guvernérem.

Úkoly ČNB

• určuje a prosazuje vnitřní a vnější měnovou politiku
• sleduje množství peněz v oběhu, emituje (vydává) nové peníze a opotřebované nebo neplatné stahuje z oběhu
• dohlíží nad činností obchodních bank (kontrolní funkce), poskytuje bankovní úvěry a ukládá jejich depozita (banka bank)
• vede účty státního rozpočtu
• spravuje měnové rezervy ve zlatě a devizách
• obchoduje s cennými papíry (především státními)

Je vrcholnou institucí bankovního dozoru. Centrální banka je nezávislá, má plnou pravomoc k vytyčení a provádění měnové politiky. Má i plnou odpovědnost za její úspěšnost.

Nástroje ČNB

• Diskontní sazba – základní úroková sazba v ekonomice. Za tuto sazbu se ale obvykle půjčuje jen obchodním bankám. Obchodní banky pak půjčují klientům ještě za vyšší sazby. Tento nástroj ovlivňuje míru inflace.

• Repo sazba – úroková sazba centrální banky pro reeskont směnek. Obchodní banky eskontují směnky od klientů (poskytnou jim eskontní úvěr). Když však obchodní banka potřebuje peníze, reeskontují směnky ČNB za repo sazbu.

• Lombardní sazba – úroková sazba na úvěry obchodním bankám se zástavou cenných papírů. Je vždy vyšší než diskont nebo repo sazba.

• Povinné minimální rezervy – centrální banka předepisuje obchodním bankám určité procento z vkladů, které si musí u nich uložit ve formě povinné minimální rezervy. Tyto peníze jsou mimo oběh. Působí proti inflačně.

• Pravidla likvidity – centrální banka určuje obchodním bankám jaký mají mít vztah mezi aktivy a pasivy. Tzn. že krátkodobé úvěry jsou kryty z krátkodobých zdrojů a dlouhodobé úvěry z dlouhodobých zdrojů.

• Operace na volném trhu – ČNB obchoduje s cennými papíry a tím zvyšuje nebo snižuje množství peněz v oběhu.

Obchodní banky

Obchodní banky vyvíjejí činnost za účelem dosažení zisku. Zisk banky je dán:

• úrokovým rozpětím (úroky úvěru – úroky vkladu)
• poplatky za služby (vedení účtu, zprostředkování plateb)

• Pasivní úvěrové operace (banka přijímá peníze, je v dlužnické pozici)
• Aktivní úvěrové operace (banka poskytuje úvěry, vystupuje v roli věřitele)

Pasivní úvěrové operace

Z hlediska termínu

termínované vklady – na pevný termín, nebo spořící účty či vkladní knížky s výpovědní lhůtou. Tyto zdroje jsou pro banku stabilnější a jsou je úročeny vyšším procentem, než vklady, které může klient kdykoliv vybrat. Takovéto vklady se nazývají vklady na viděnou. Příkladem jsou běžné účty a také spořící účty a vkladní knížky bez výpovědi.

Z hlediska měny

• valutové (fyzicky) - hotovostní
• devizové (na účtě) - bezhotovostní

Nedostatek finančních zdrojů

V případě, že banka nemá dostatek finančních zdrojů a potřebuje je, může je získat pomocí:

• úvěru od ČNB
• úvěru od ostatních bank
• emisí (vydáváním) bankovních obligací – bývá v miliardových objemech, jsou dlouhodobým zdrojem, jsou jen u větších bank
• emisí hypotečních zástavních listů – pouze banky, které vlastní k tomuto licenci

Aktivní úvěrové operace

Podrobnější informace naleznete v článku Úvěr.

Banka zde poskytuje úvěry, vystupuje v roli věřitele. Cílem těchto operací je:

• výnosnost úvěru – banka musí stanovit takové úroky z úvěru, aby vydělala (a přitom to nesmí být tak vysoký úrok, aby jej firmy či občané nebyli schopni zaplatit). Úrok může být stanoven pevný nebo pohyblivý
• návratnost úvěru – banka se musí zajistit proti případnému nesplacení závazků dlužníka

Druhy úvěrů

Krátkodobé

• do 1 roku
• Kontokorentní úvěry – jsou kombinací BÚ s možností čerpat krátkodobý úvěr do výše úvěrového limitu, stanoveného ve smlouvě o kontokorentním úvěru.
• Eskontní úvěr – souvisí s odkoupením (eskontem) směnky klienta před dobou splatnosti směnky.
• Akceptační úvěr – banka neposkytne klientovi přímo peníze, ale akceptuje cizí směnku vystavenou klientem – příjemcem akceptačního úvěru, a tím se stává hlavním směnečným dlužníkem (pouze nejlepším klientům)
• Revolvingový úvěr– klient může čerpat úvěr opakovaně, nemusí být sepsána smlouva, podmínkou je splacení předešlé půjčky. Pouze pro vynikající klienty
• Lombardní úvěr – úvěr jištěný zástavou movité věci (cenné papíry, zboží atd.)

Střednědobé a dlouhodobé

• se splatností od 1 do 10 let – výjimečně delší
• hypoteční – jištěný hypotékou (zástavou nemovitostí)
• emisní – spojený s emisí dlouhodobých cenných papírů
• spotřební půjčky občanům

Zvláštní forma úvěru

• faktoring – odkup krátkodobých pohledávek (do 1 roku)
• forfaiting – odkup dlouhodobých pohledávek (nad 1 rok)

Faktoringová společnost odkoupí pohledávku od firmy (SF) většinou za nižší cenu a nyní firma OB nedluží firmě SF, ale faktoringové společnosti, která může nárokovat pohledávku v plné výši. Mnohdy nedojde k peněžnímu splacení pohledávky, ale k vypořádání pohledávky prostřednictvím odběru výrobku nebo zboží.

Bankovní služby

Jsou kromě úvěrů dalším vydatným zdrojem příjmů bank. Banky nabízejí relativně bezpečnou úschovu peněz formou vkladu na bankovní účet. Banky nabízejí klientům celou škálu produktů: běžné účty, termínované a investiční účty, devizové účty atd.

Bezhotovostní platební styk v tuzemsku

• v domácím bezhotovostním styku mohou majitelé běžných účtů použít:
• příkaz k úhradě - vystavuje odesilatel platby
• trvalý příkaz k úhradě – je obdobou jednorázového příkazu k úhradě s tím rozdílem, že se pravidelně (např. měsíčně) platba opakuje
• příkaz k inkasu – vystavuje příjemce platby
• trvalý příkaz k inkasu – je obdobou jednorázového příkazu k inkasu. Věřitel dá dlouhodobý pokyn bance, ať mu z dlužníkova účtu pravidelně posílá určitou částku

Bezhotovostní platební styk se zahraničím

• mezinárodní obchody jsou vždy rizikovější na úhradu dlužníkem vzhledem k rozdílům v právních systémech jednotlivých zemích a ztížené vymahatelnosti. K omezení rizik je možné využívat specializované bankovní služby:
• platba formou dokumentárního inkasa nebo dokumentárního akreditivu jsou to platební instrumenty, kdy ke smluvnímu vztahu dodavatele a odběratele přistupují i jejich banky (tzn. že v každém státě je jeden z obchodních subjektů a jeho banka). Při dokumentárním inkasu se zavazuje inkasní banka (banka dodavatele) vydat dlužníkovi (odběrateli) dokumenty opravňující nakládat se zbožím, bude-li při jejich vydání zaplacena sjednaná částka (nebo vystavená směnka). Riziko vzniká v tomto případě pokud odběratel zboží odmítne převzít ( a tedy i zaplatit) a ono už je např. v přístavu v jeho zemi. Ještě bezpečnější je dokumentární akreditiv, tedy písemný závazek banky odběratele, že poskytne dodavateli plnění (peníze, směnku) budou-li do určité doby splněné podmínky dohodnuté v akreditivu. Splnění podmínek doloží dodavatel většinou dokumenty o zaslání zboží. Otevření akreditivu u banky odběratele většinou vyžaduje složení kontrahované ceny zboží na speciálním účtu, což váže odběrateli peníze.Na druhou stranu je tento instrument jistotou pro dodavatele i odběratele, že kontrakt bude vypořádán k oboustranné spokojenosti.
• Mezi nedokumentární instrumenty zahraničního obchodu nabízené bankami patří hladký plat (de facto příkaz k úhradě) a směnečný aval – tyto nástroje však nepokrývají rizika obchodu tak jako nástroje dokumentární

Platební karty

• se stávají stále oblíbenější službou. Bývají vydávány k běžným nebo žirovým účtům a umožňují majiteli karty operativně vybírat hotovost (24 hodin denně, z kteréhokoliv tuzemského popř. i zahraničního bankomatu – podle typu karty) nebo používat přímo k bezhotovostní platbě u smluvních maloobchodních partnerů, v restauracích, ubytovacích zařízení atd. Mezi nejvýznamnější mezinárodní kartové systémy patří Europay/MasterCard, VISA, American Express, Dinners Club. V zásadě můžeme karty členit na debetní (u těchto karet nebývá povoleno čerpat účet do záporu) a kreditní (úvěrová karta, která umožňuje poskytnutí revolvingového úvěru, úroky z tohoto úvěru však bývají hodně vysoké). S některými kartami bývají spojené i doprovodné služby jako pojištění, asistenční služba apod.

Šeky

Podrobnější informace naleznete v článku Šek.

• jejich vydávání a použití se řídí zákonem směnečným a šekovým, můžeme je tedy označit jako cenné papíry. Je to klasický a stále oblíbený instrument platebního styku. Šeky můžeme členit na soukromé (vystavované nebankovními subjekty, které mají u některé banky veden účet) a bankovní (vystavované přímo bankami). V ČR byl od roku 1995 zaveden Zaručený šekový systém, který má hodně blízko k eurošekům a stanoví jednotná pravidla, při jejichž dodržování má majitel šeku garanci proplacení bankou, která mu tiskopisy šeku vydala.

Homebanking

• kdy klient je přes modem napojen svým firemním nebo domácím počítačem na počítač banky a může si sám kontrolovat stav účtu a zadávat příkazy, aniž by musel jít osobně do pobočky banky. Obdobou této služby je napojení klientova mobilního telefonu na banku. Velké možnosti nabízí i rychlé rozšiřování a zdokonalování světové sítě sítí – internetu. E-business je nejrychleji se rozvíjejícím sektorem v USA brzy roztočí obchody i v ostatních vyspělých zemích světa.

Směnárenská činnost

výměna valut a deviz (včetně cestovních šeků) v aktuálním kurzu

Devizové operace

banky provádí bezhotovostní platební styk i v cizích měnách a nabízejí svým klientům možnost zajistit se proti kurzovým rizikům bankovními devizovými deriváty – swapy, forwardy, opce.

Obchody s cennými papíry

většina bank má své makléře na BCP Praha a za úplatu zajišťují pro klienty zprostředkování nákupu či prodeje cenných papírů. Velkým klientům banky nabízí i tzv. správu portfolia (asset management), což znamená, že banka po dohodě s klientem nakoupí pro něj nejvhodnější cenné papíry ( v závislosti na míře rizika, které je klient ochoten podstoupit) a stará se o udržování a rozmnožování hodnoty této investice. Takovou službu u nás nabízí např. ČSOB nebo Komerční banka, ovšem minimální výše investice by neměla být nižší než 10 miliónů, jinak nelze za daných legislativních podmínek a pravidel na burze efektivně investovat a optimálně rozkládat rizika.Velkým klientům banka poskytuje služby spojené s přípravou emise cenných papírů a její umístění na kapitálovém trhu.

Poradenská a informační činnost

• vysvětlení základních služeb
• pomoc se správou peněz

Identifikační služby

Podle ustanovení § 1 odst. 4 zákona o bankách banka může od 1. 1. 2021 poskytovat službu elektronické identifikace, autentizace, jakož i služby vytvářející důvěru, jak jsou definovány nařízením eIDAS. Účelem novely bylo zvýšit dostupnost online služeb vyžadujících prokázání totožnosti, a to ať už se jedná o služby veřejné správy (e-Governmentu), či o služby soukromého sektoru, u kterých je ze zákona třeba prokazovat totožnost zákazníka.

Na informace získané a zpracovávané bankami při poskytování identifikačních služeb se budou vztahovat ustanovení o bankovním tajemství (§ 38 zákona). Za účelem poskytování identifikačních služeb budou mít banky možnost využívat určité údaje včetně těch z informačních systémů veřejné správy (např. údaje základního registru obyvatel či informačního systému evidence občanských průkazů.

Přehled bank v Česku

Ke dni 31.12.2020 působilo v ČR 49 bank, z toho bylo 25 poboček zahraničních bank. Pouze 12 peněžních ústavů byly banky s rozhodující českou účastí. Seznam bank působících v Česku společně s jejich aktivy a rozhodujícími vlastníky je uveden v samostatném článku.

Odkazy

Související články

• IBAN
• Bankovní den
• Garanční systém finančního trhu - spravuje Fond pojištění vkladů a Fond pro řešení krize

+ navigace měnova politika