Jan Procházka (spisovatel): Porovnání verzí
Doplnil jsem důležitá autorova díla, která byla opomenuta a která jsou v jeho tvorbě velmi podstatná. |
m čfn → kinobox |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
'''Jan Procházka''' ([[4. únor]]a [[1929]] [[Ivančice]] – [[20. únor]]a [[1971]] [[Praha]]) byl politik, český spisovatel a scenárista, otec spisovatelek [[Iva Procházková|Ivy Procházkové]] a [[Lenka Procházková|Lenky |
'''Jan Procházka''' ([[4. únor]]a [[1929]] [[Ivančice]] – [[20. únor]]a [[1971]] [[Praha]]) byl politik, český spisovatel a scenárista, otec spisovatelek [[Iva Procházková|Ivy Procházkové]] a [[Lenka Procházková|Lenky Procházkové]]. |
||
== Životopis == |
== Životopis == |
||
| Řádek 20: | Řádek 20: | ||
V roce 1956 napsal svou první knihu. |
V roce 1956 napsal svou první knihu. |
||
V roce 1959 se stal dramaturgem a scenáristou Filmového studia Barrandov. |
V roce 1959 se stal dramaturgem a scenáristou Filmového studia Barrandov. |
||
V 60. letech byl členem ideologické komise ÚV KSČ, |
V 60. letech byl členem ideologické komise ÚV KSČ, patřil k tzv. "reformnímu" křídlu [[Komunistická strana Československa|KSČ]]. V letech 1968–1969 zastával funkci místopředsedy [[Svaz československých spisovatelů|Svazu československých spisovatelů]]. Po roce [[1969]] byl během [[normalizace]] z politických důvodů zakázán a filmy, které byly podle jeho scénářů natočeny, neobsahovaly v titulcích jeho jméno (např. ''[[Už zase skáču přes kaluže]]'', ''[[Páni kluci]]''). Mezi jeho další scénáře patří ''[[Kočár do Vídně]]'', který napsal spolu s [[Karel Kachyňa|Karlem Kachyňou]], ten ho také v roce [[1966 ve filmu|1966]] natočil. |
||
== Próza == |
== Próza == |
||
| Řádek 64: | Řádek 64: | ||
* [http://www.slovnikceskeliteratury.cz/showContent.jsp?docId=846 Jan Procházka] ve Slovníku české literatury po roce 1945 |
* [http://www.slovnikceskeliteratury.cz/showContent.jsp?docId=846 Jan Procházka] ve Slovníku české literatury po roce 1945 |
||
* [http://www.libri.cz/databaze/kdo20/search.php Jan Procházka] v [[Kdo byl kdo v našich dějinách ve 20. století]] |
* [http://www.libri.cz/databaze/kdo20/search.php Jan Procházka] v [[Kdo byl kdo v našich dějinách ve 20. století]] |
||
* {{ |
* {{Kinobox osoba|id=30212|jméno=Jan Procházka}} |
||
* {{imdb osoba|id=698311|jméno=Jan Procházka}} |
* {{imdb osoba|id=698311|jméno=Jan Procházka}} |
||
Verze z 2. 11. 2013, 11:55
Jan Procházka (4. února 1929 Ivančice – 20. února 1971 Praha) byl politik, český spisovatel a scenárista, otec spisovatelek Ivy Procházkové a Lenky Procházkové.
Životopis
Pocházel z rolnické rodiny. Vystudoval Střední zemědělskou školu v Olomouci a pak nastoupil do módního mládežnického statku v blízkém Ondrášově.[1]. Pak změnil působiště i zaměstnání. Pracoval na zemědělském referátu krajského, brzy poté Ústředního výboru Čs.svazu mládeže. V roce 1956 napsal svou první knihu. V roce 1959 se stal dramaturgem a scenáristou Filmového studia Barrandov. V 60. letech byl členem ideologické komise ÚV KSČ, patřil k tzv. "reformnímu" křídlu KSČ. V letech 1968–1969 zastával funkci místopředsedy Svazu československých spisovatelů. Po roce 1969 byl během normalizace z politických důvodů zakázán a filmy, které byly podle jeho scénářů natočeny, neobsahovaly v titulcích jeho jméno (např. Už zase skáču přes kaluže, Páni kluci). Mezi jeho další scénáře patří Kočár do Vídně, který napsal spolu s Karlem Kachyňou, ten ho také v roce 1966 natočil.
Próza
- Zelené obzory – mladý agronom musí řešit v pohraničí problémy s místními lidmi, ale také své vlastní citové
- Přestřelka – moravské pohraničí, milostný vztah mladého pohraničníka a stíhání ilegálních uprchlíků
- Politika pro každého – publicistická kniha, zobrazující negativní jevy ve společnosti, v době normalizace hodně čtena studenty
"Tři panny a Magdaléna" - Čtyři scénáře k úspěšným filmům (Vysoká zeď, Trápení, Závrať, Naděje), které autor převedl na novely a příběhy nazval jmény jejich hrdinek. Zachytil v nich s neobyčejnou znalostí ženské duše "citové procitání na rozcestí puberty" v prvních dvou (Jitka, Lenka), probouzející se ženství v postavě studentky ve třetí (Božena) a drama ženy, prošlé úskalími manželství, ve čtvrté (Magdalena).
- Ucho - filmová povídka o odposleších v 50. letech, které se nevyhýbaly ani komunistické smetánce. Pomocí krátkých, úderných vět vykresluje atmosféru strachu, která postihla dům náměstka ministra. Ministra Košaru zatkli a po noci hrůzy, kdy náměstek Ludvík očekává tajnou policii, zazvoní telefon: Jmenují ho ministrem. Povídka byla zfilmována Karlem Kachyňou a patřila mezi nejdůkladněji uložené trezorové filmy. Na veřejnost se dostala až roku 1990.
- Ať žije republika
- Kočár do Vídně
- Svatá noc - psychologická drobnokresba, ve které se střetávají dva světy víry - křesťanské a komunistické.
Další filmy podle scénářů Jana Procházky: Vysoká zeď, Trápení, Závrať, Naděje
Odkazy
Reference
- ↑ BARTOŠ, Josef; KOVÁŘOVÁ, Stanislava; TRAPL. Osobnosti českých dějin. Olomouc: ALDA, 1995. ISBN 80-85600-39-0. Kapitola Procházka Jan, s. 287.
Literatura
- PROKOP, Vladimír. Přehled české literatury 20. století. Sokolov: O.K. - Soft, 2003.
- PROCHÁZKA, Jan. Ucho. Praha: Art-servis, 1990.
- TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : II. díl : K–P. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 649 s. ISBN 80-7185-246-5. S. 630.
Externí odkazy
CHYBA: {{Wikicitáty}} — Nespecifikovaný typ odkazu. Použijte některý z parametrů „dílo“, „kategorie“, „osoba“, „téma“. Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jan Procházka (spisovatel)
- Jan Procházka na serveru totalita.cz
- Jan Procházka ve Slovníku české literatury po roce 1945
- Jan Procházka v Kdo byl kdo v našich dějinách ve 20. století
- Jan Procházka na Kinoboxu
- Jan Procházka v Internet Movie Database (anglicky)
