Závislost (psychologie): Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Bfidli (diskuse | příspěvky)
šablona
Řádek 48: Řádek 48:


=== Odstranění závislosti ===
=== Odstranění závislosti ===
Klasické odstranění je metodou odpírání. Dotyčný se učí, jak se vyhnout rizikovému chování. Velice často je to spojeno s celkovou změnou životních návyků, prostředí a lidí, se kterými se dotyčná osoba schází. Další možností je odstranění příčin, tedy odkrytí toho, co dané osobě činnost přináší, nahrazuje, a řešení problému, před kterým utíkádrogy
Ondra skalník je sráč odstranění je metodou odpírání. Dotyčný se učí, jak se vyhnout rizikovému chování. Velice často je to spojeno s celkovou změnou životních návyků, prostředí a lidí, se kterými se dotyčná osoba schází. Další možností je odstranění příčin, tedy odkrytí toho, co dané osobě činnost přináší, nahrazuje, a řešení problému, před kterým utíkádrogy


== Související články ==
== Související články ==

Verze z 13. 10. 2013, 10:47

Tento článek je o závislosti v psychologickém významu. O závislosti ve významu lingvistickém pojednává článek Závislost (lingvistika).

Závislost je stav, kdy někdo je podmíněn nějakou okolností nebo situací, kterou potřebuje (nebo si myslí že ji potřebuje) ke své existenci. Živé organismy jsou závislé na dostatku kvalitní potravy, vody, vzduchu atd. Závislostí na osobě se rozumí obvykle závislost na její péči, lásce nebo přítomnosti (např. za normálních okolností je malé dítě závislé na svých rodičích). Velice často je závislost způsobena tím, že člověku něco nahrazuje (např. přejídáním je velice často potlačována samota, smutek, sebelítost). Závislost jako taková pak přináší únik (např. při požití alkoholu nemyslí dotyčný člověk na věci, které ho sužují).

Patologická závislost

V jednom z psychiatrických významů je závislost nekontrolované nutkání opakovat své chování bez ohledu na jeho dlouhodobé důsledky.

Příčiny

Vznik závislosti je pravděpodobný u většiny látek nebo chování, které přímo způsobují intenzivní pocit úlevy a potěšení nebo zbavují bolesti. Pokud je však tento přínos spojen s výraznými škodami na zdraví nebo na společenských vztazích a pokud člověk ztrácí schopnost přínosy a rizika racionálně zvažovat, jde o patologickou závislost.

Závislosti na prožitcích způsobují hormony, které se uvolňují bezprostředně při vykonávané činnosti či přítomností objektu závislosti:

  • adrenalin – hormon uvolňovaný strachem je zodpovědný za krátkodobě v organizmu zvýšenou aktivitu. Urychluje srdeční tep, zvyšuje rozklad glykogenu na jednodušší monosacharidy, ale také roztahuje cévy v kosterních svalech a zvyšuje tak jejich okysličování. Návyk může také způsobovat pocit úlevy při kriminálním chování, běhu, kradení, násilí, hraní, testování, apod.
  • noradrenalin – hormon umožňující tělu překonávat krátkodobou zátěž a zvýšenou aktivitu
  • dopamin – neurotransmiter zodpovědný za vnitřní motivaci, který způsobuje šťastné pocity při dosažení cíle a zároveň může vyvolávat určitou závislost. Tento neurotransmiter působí přímo na vegetativní nervovou soustavu, při jeho zvýšené hladině jsou tedy znatelné fyziologické příznaky jako např. zrychlený srdeční tep nebo zvýšení krevní tlak.
  • serotonin – neurotransmiter podílející se na vzniku nálad. Jeho zvýšená hladina vyvolává šťastné pocity, zatímco při jeho nedostatku se projevuje podrážděnost a deprese. Zároveň ale také ovlivňuje příjem potravy a cyklus spánku a bdění, jeho zvýšená či naopak snížená hladina proto může způsobovat poruchy spánku a příjmu potravy.
  • testosteron – hormon podílející se na zvýšení sexuální touhy, vzrušení, žádostivosti a odměňování orgasmem.

Závislosti na látkách Psychoaktivní droga (též psychotropní nebo omamná látka, často nepřesně droga nebo návyková látka) je chemická látka primárně působící na centrálně nervovou soustavu, kde mění mozkové funkce a způsobuje dočasné změny ve vnímání, náladě, vědomí a chování. Například hormon dopamin může být také ve velkém množství uvolňován drogami (hlavně amfetaminy), kvůli čemuž se pocit zamilovanosti často přirovnává k drogovému opojení. Časté užívaní psychoaktivních návykových látek může vést ke vzniku fyzické či psychické závislosti.

Příznaky

Za příznaky patologické závislosti ve vztahu k psychoaktivní látce je považováno: [zdroj?]

  • Chuť (bažení, tzv. craving) vůči předmětu závislosti
  • Vytlačování a zanedbávání jiných potřeb, např. přátel, koníčků…
  • Snížené sebeovládání specificky ve vztahu k předmětu závislosti, tj. například užívání látky i přes jasné vědomí její škodlivosti
  • Zvyšování tolerance – osoba „snese“ čím dál větší množství a účinek je ve vztahu k množství čím dál menší, takže se zvyšuje potřeba
  • Abstinenční příznaky po vysazení

Typy podle předmětu závislosti

Existuje také závislost na informacích.[1]

Označení závislé osoby

Osoba, která je závislá, se lidově nazývá „závislák“. Osoba závislá na drogách je narkoman či toxikoman. Osoba užívající tabák (nikotin), látky obsažené v cigaretách a zpravidla na nich závislá je kuřák. Osoba závislá na pití alkoholických nápojů je alkoholik. Osoba závislá na práci je workoholik. Osoba závislá na hazardních hrách je gambler.

Odstranění závislosti

Ondra skalník je sráč odstranění je metodou odpírání. Dotyčný se učí, jak se vyhnout rizikovému chování. Velice často je to spojeno s celkovou změnou životních návyků, prostředí a lidí, se kterými se dotyčná osoba schází. Další možností je odstranění příčin, tedy odkrytí toho, co dané osobě činnost přináší, nahrazuje, a řešení problému, před kterým utíkádrogy

Související články

CHYBA: {{Wikislovník}} — Nespecifikovaný typ odkazu. Použijte některý z parametrů „heslo“, „kategorie“, „příloha“.

Reference

  1. Jak si vybudovat závislost na informacích. Lupa.cz [online]. [cit. 2008-10-1]. Dostupné online. 

Externí odkazy