Hébé: Porovnání verzí
+ bohyně jara, obr., citát H.D.Thoreau |
plus obr. Hébé s Héraklem |
||
| Řádek 16: | Řádek 16: | ||
{{Citát| Nikterak neuctívám [[Hygieia|Hygieiu]], dceru toho starého mastičkáře [[Asklépios|Asklépia]], která je na pomnících zpodobována, jak v jedné ruce drží hada a v druhé pohár, z něhož had občas upíjí; uctívám spíš Hébé, číšnici [[Zeus|Diovu]], kterou [[Héra]] zázračně počala pomocí [[hloh]]u, a která měla moc bohům i lidem znovu dávat svěžest mládí. Byla to asi jediná po všech stránkách zdatná, zdravá a statná dáma, jež kdy chodila po této planetě, a kamkoli přišla, nastalo jaro.|[[Henry David Thoreau]], [[Walden]]<ref>THOREAU, Henry David: ''Walden aneb Život v lesích'', Odeon Praha 1991, ISBN 80-207-0278-4, překlad [[Josef Červinka|Josef Schwarz]]</ref>}} |
{{Citát| Nikterak neuctívám [[Hygieia|Hygieiu]], dceru toho starého mastičkáře [[Asklépios|Asklépia]], která je na pomnících zpodobována, jak v jedné ruce drží hada a v druhé pohár, z něhož had občas upíjí; uctívám spíš Hébé, číšnici [[Zeus|Diovu]], kterou [[Héra]] zázračně počala pomocí [[hloh]]u, a která měla moc bohům i lidem znovu dávat svěžest mládí. Byla to asi jediná po všech stránkách zdatná, zdravá a statná dáma, jež kdy chodila po této planetě, a kamkoli přišla, nastalo jaro.|[[Henry David Thoreau]], [[Walden]]<ref>THOREAU, Henry David: ''Walden aneb Život v lesích'', Odeon Praha 1991, ISBN 80-207-0278-4, překlad [[Josef Červinka|Josef Schwarz]]</ref>}} |
||
[[Soubor:Hercule et Hébé.JPG|thumb|left|Hébé se svým manželem, řeckým hrdinou Héraklem. Muzeum v [[Remeš]]i]] |
|||
== Reference == |
== Reference == |
||
<references /> |
<references /> |
||
Verze z 12. 9. 2013, 17:17
Hébé (řecky Ἥβη, latinsky Hebe) je v řecké mytologii bohyně věčné mladosti a jara, číšnice olympských bohů.
Byla dcerou nejvyššího boha Dia a jeho manželky Héry, někdy se uvádí, že ji zrodila Héra sama ze sebe podobně jako Zeus Athénu.
Na Olympu měla významnou funkci: nalévala bohům nektar, nápoj věčné mladosti, devětkrát sladší než med, který bohové pili místo vína, a podávala ambrosii, jídlo bohů, které propůjčovalo mládí, krásu i nesmrtelnost a působilo jako balzám.
Když Zeus unesl (nebo nechal unést) později Ganyméda a ustanovil ho novým číšníkem bohů, musela Hébé své místo opustit, což bylo provázeno značnou nelibostí bohyně Héry. Hébé se poté provdala za největšího hrdinu řeckých mýtů Hérakla a měli spolu dva syny jménem Alexiaros a Aníkétos.
Odkaz v umění
Podoba Hébé se zachovala na mnoha reliéfech a vázových malbách. Většinou je zobrazena ve společnosti Hérakla. Nejlepší z novodobých děl:
- socha, kterou vytvořil A. Pajou, dvorní sochař Ludvíka XV. a Ludvíka XVI., který dal hlavu Mme du Barry
- socha A. Canova (asi r. 1800)
| „ | Nikterak neuctívám Hygieiu, dceru toho starého mastičkáře Asklépia, která je na pomnících zpodobována, jak v jedné ruce drží hada a v druhé pohár, z něhož had občas upíjí; uctívám spíš Hébé, číšnici Diovu, kterou Héra zázračně počala pomocí hlohu, a která měla moc bohům i lidem znovu dávat svěžest mládí. Byla to asi jediná po všech stránkách zdatná, zdravá a statná dáma, jež kdy chodila po této planetě, a kamkoli přišla, nastalo jaro. | “ |
| — Henry David Thoreau, Walden[1] | ||
Reference
- ↑ THOREAU, Henry David: Walden aneb Život v lesích, Odeon Praha 1991, ISBN 80-207-0278-4, překlad Josef Schwarz
Literatura
- Slovník antické kultury, nakl. Svoboda, Praha, 1974
- Gerhard Löwe, Heindrich Alexander Stoll, ABC Antiky
- Publius Ovidius Naso, Proměny
- Rudolf Mertlík, Starověké báje a pověsti
- Vojtěch Zamarovský, Bohové a hrdinové antických bájí