Hébé: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
+ bohyně jara, obr., citát H.D.Thoreau
plus obr. Hébé s Héraklem
Řádek 16: Řádek 16:
{{Citát| Nikterak neuctívám [[Hygieia|Hygieiu]], dceru toho starého mastičkáře [[Asklépios|Asklépia]], která je na pomnících zpodobována, jak v jedné ruce drží hada a v druhé pohár, z něhož had občas upíjí; uctívám spíš Hébé, číšnici [[Zeus|Diovu]], kterou [[Héra]] zázračně počala pomocí [[hloh]]u, a která měla moc bohům i lidem znovu dávat svěžest mládí. Byla to asi jediná po všech stránkách zdatná, zdravá a statná dáma, jež kdy chodila po této planetě, a kamkoli přišla, nastalo jaro.|[[Henry David Thoreau]], [[Walden]]<ref>THOREAU, Henry David: ''Walden aneb Život v lesích'', Odeon Praha 1991, ISBN 80-207-0278-4, překlad [[Josef Červinka|Josef Schwarz]]</ref>}}
{{Citát| Nikterak neuctívám [[Hygieia|Hygieiu]], dceru toho starého mastičkáře [[Asklépios|Asklépia]], která je na pomnících zpodobována, jak v jedné ruce drží hada a v druhé pohár, z něhož had občas upíjí; uctívám spíš Hébé, číšnici [[Zeus|Diovu]], kterou [[Héra]] zázračně počala pomocí [[hloh]]u, a která měla moc bohům i lidem znovu dávat svěžest mládí. Byla to asi jediná po všech stránkách zdatná, zdravá a statná dáma, jež kdy chodila po této planetě, a kamkoli přišla, nastalo jaro.|[[Henry David Thoreau]], [[Walden]]<ref>THOREAU, Henry David: ''Walden aneb Život v lesích'', Odeon Praha 1991, ISBN 80-207-0278-4, překlad [[Josef Červinka|Josef Schwarz]]</ref>}}


[[Soubor:Hercule et Hébé.JPG|thumb|left|Hébé se svým manželem, řeckým hrdinou Héraklem. Muzeum v [[Remeš]]i]]
== Reference ==
== Reference ==
<references />
<references />

Verze z 12. 9. 2013, 17:17

Hébé francouzského malíře Ch. Duranda (1838–1937)

Hébé (řecky Ἥβη, latinsky Hebe) je v řecké mytologii bohyně věčné mladosti a jara, číšnice olympských bohů.

Byla dcerou nejvyššího boha Dia a jeho manželky Héry, někdy se uvádí, že ji zrodila Héra sama ze sebe podobně jako Zeus Athénu.

Na Olympu měla významnou funkci: nalévala bohům nektar, nápoj věčné mladosti, devětkrát sladší než med, který bohové pili místo vína, a podávala ambrosii, jídlo bohů, které propůjčovalo mládí, krásu i nesmrtelnost a působilo jako balzám.

Když Zeus unesl (nebo nechal unést) později Ganyméda a ustanovil ho novým číšníkem bohů, musela Hébé své místo opustit, což bylo provázeno značnou nelibostí bohyně Héry. Hébé se poté provdala za největšího hrdinu řeckých mýtů Hérakla a měli spolu dva syny jménem Alexiaros a Aníkétos.

Odkaz v umění

Podoba Hébé se zachovala na mnoha reliéfech a vázových malbách. Většinou je zobrazena ve společnosti Hérakla. Nejlepší z novodobých děl:

  • socha, kterou vytvořil A. Pajou, dvorní sochař Ludvíka XV. a Ludvíka XVI., který dal hlavu Mme du Barry
  • socha A. Canova (asi r. 1800)


Nikterak neuctívám Hygieiu, dceru toho starého mastičkáře Asklépia, která je na pomnících zpodobována, jak v jedné ruce drží hada a v druhé pohár, z něhož had občas upíjí; uctívám spíš Hébé, číšnici Diovu, kterou Héra zázračně počala pomocí hlohu, a která měla moc bohům i lidem znovu dávat svěžest mládí. Byla to asi jediná po všech stránkách zdatná, zdravá a statná dáma, jež kdy chodila po této planetě, a kamkoli přišla, nastalo jaro.
— Henry David Thoreau, Walden[1]
Hébé se svým manželem, řeckým hrdinou Héraklem. Muzeum v Remeši

Reference

  1. THOREAU, Henry David: Walden aneb Život v lesích, Odeon Praha 1991, ISBN 80-207-0278-4, překlad Josef Schwarz

Literatura