Pomník Baterie mrtvých: Porovnání verzí

Pomník Baterie mrtvých
Základní údaje
Autor	Václav Jan Weinzettl z Hořic
Rok vzniku	1893
Datum odhalení	1893
Umělecký směr	klasicismus[zdroj⁠?!]
Pojmenováno po	VII. jezdecká baterie pod velením Augusta van der Groebena
Připomíná	prusko-rakouská válka a bitva u Hradce Králové
Popis
Rozměry	10 m (sloup), 2 m (socha)
Materiál	pískovec
Umístění
Umístění	pole u vsi Chlum; bojiště na Chlumu 1866
Stát	Česko
Zeměpisné souřadnice	50°16′44,14″ s. š., 15°44′33,35″ v. d.
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.
	Tento box: zobrazit; diskuse;

Interaktivně procházet historii

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

VizuálníWikitext

V textu

Verze z 14. 11. 2023, 12:26

Pomník Baterie mrtvých je sloup se sochou, který se nachází u vesnice Chlum, jenž spadá pod správu obce Všestary u Hradce Králové. Pomník se nachází za muzeem války 1866.

Jedná se mohutný desetimetrový pískovcový sloup s dvoumetrovou sochou Austrie, jež v levé ruce drží štít a v pravé vavřínový věnec. Sloup je zdoben bronzovými reliéfy. Pomník, který byl navržen architektem Václavem Weinzettlem z Hořic,je vytvořen z bohatě zdobeného sloupu a sochy Austrie zhotovené prof. Arnoštem Poppem. Jedná se o jeden z 480 pomníků, co se na polích bojiště nachází. Pomník byl slavnostně odhalen roku 1893.^[1]

Popis pomníku

Základnu památníku tvoří dva pískovcové bloky, které tvoří schod. Na každém rohu podstavce je pískovcový sloup, jenž tvoří základnu pro zapuštěná oka s reliéfem květiny. Oka drží železné řetězy. Ve střední části podstavce je na krychlové podstavě vystavěn sloup se sochou Austrie. Do krychlové podstavy jsou vytesány pamětní texty. " Na těchto místech padl hrdinsky po boji vytrvalém v bitvě dne 3. července r 1866 August Van Der Groebem C K setník rytíř voj. řádu Marie Terezie velitel jezdecké baterie číslo VII. dále Jindřich Wolf C K nadporučík a 52 mužů věrní až do konce " Centrální sloup je na rohách základového bloku za pomocí přídavných čtyř sloupů doprovozen čtyřmi pískovcovými pochodněmi. Centrální sloup je zdoben mosaznými reliéfy, jež jsou ve tvaru erbu. Z reliéfu vystupuje hlaveň děla. Z přední strany sloupu je reliéf rakouské přilbice, jež je propíchnuta mečem, který je ve vavřínovém věnci. Socha Austrie je vysoká 2 m. V pravé ruce drží vavřínový věnec a levou rukou se opírá o štít s rakouskou orlicí.

Bitva na Chlumu

Rakouské země byly ve válce se svým dlouhodobým spojencem Pruskem. 3. července 1866 dochází k bitvě u Hradce Králové, taky známé jako bitva na Chlumu. Mělo se jednat o jednu z posledních bitev, jež by mohla zvrátit prohru rakouských vojsk. Pruské vojsko postupuje, rakouští velitelé ze severního křídla půlkruhové obrany opouští svoje pozice a pouští se do boje o les Svíb. Zde za velkých ztrát dochází k odražení pruského útoku.

V tu dobu 1. pruská armáda postupovala od pevnosti Josefov, tak se vyhnula dosahu dostřelu rakouské artilerie, jež byla na pevnosti umístěna a díky odkrytému severnímu křídlu obešla celý obranný systém rakouského vojska a zaútočila z týlu na ves Chlum. Odkud následně postupovala na vrch Chlum, kde se na místě dnešní rozhledny nacházel hlavní stan polního zbrojmistra Ludwiga von Benedeka.^[2]

VII. jezdecká baterie pod velením Augusta van der Groebena se nacházela na polích na místě, kde je teď les. V těchto místech se nacházely znatelné okopy pocházející z doby 30leté války. Po zjištění útoku na ves Chlum byl vydán rozkaz k obrácení baterie směrem ke vsi a zahájena krycí palba pro zpomalení postupu pruských vojsk a poskytnutí dostatečného času na ústup zbývajících jednotek. Tím však došlo ke ztrátě funkčnosti zákopových fortifikací, které byly vybudovány před linií bateriových okopů a sloužily jako linie vojenské obrany. Vojska v okopech byla směřována směrem na les Svíb a okolí, nikoliv na vesnici Chlum. Odsud nebyl očekáván útok. Jelikož se počítalo s tím, že nedojde k prolomení obrany na severu. Kvůli vojenské doktríně rakouské armády nebyla osádka baterie vyzbrojena ručními palnými zbraněmi. Jediný nástroj, jež mohli využít, byla lopata a dýka, které byly použity na úpravu prostředí, kde se měla baterie nacházet. Tím se z baterie stal jednoduchý cíl pro pěší útok. Když se dostalo na boj na blízko, tak baterie byla bezbranná, a proto díky přednímu nabíjení docházelo k větší možnosti zásahu nabíječe. Z těchto důvodů byly před bateriovou linií vybudovány zákopy pro obranná vojska, které však zůstaly při otočení za baterií nikoliv před ní.

VII. jezdecká baterie dle archiválií při obraně pozic padla v plném počtu 54 mužů. To však bylo vyvráceno při odhalování pomníku 1893, kdy se na slavnostním odhalení sešlo i několik přeživších z dané baterie.

^[2]

Literatura

DOUBRAVA, Aleš, Karel NOVÁK a Ludvík MÜHLSTEIN. 1866 - válečné události v severovýchodních Čechách. Chlum u Hradce Králové: Areál bojiště 1866 na Chlumu, 1970, s. [46]. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:b23ab541-7b8d-409e-ab10-b26f76c9f5d1
CHVOJKA, Aleš a Josef ŠRÁMEK. 1866 : malá encyklopedie prusko-rakouské války k expozici Muzea války 1866 na Chlumu. 2. vyd. Hradec Králové: Muzeum východních Čech v Hradci Králové, 2018. 126 s. ISBN 978-80-87686-14-0.

↑ DOUBRAVA, Aleš, Karel NOVÁK a Ludvík MÜHLSTEIN. 1866 - válečné události v severovýchodních Čechách. Chlum u Hradce Králové: Areál bojiště 1866 na Chlumu, 1970, s. [46]. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:b23ab541-7b8d-409e-ab10-b26f76c9f5d1
↑ ^a ^b CHVOJKA, Aleš a Josef ŠRÁMEK. 1866 : malá encyklopedie prusko-rakouské války k expozici Muzea války 1866 na Chlumu. 2. vyd. Hradec Králové: Muzeum východních Čech v Hradci Králové, 2018. 126 s. ISBN 978-80-87686-14-0.

[1] DOUBRAVA, Aleš, Karel NOVÁK a Ludvík MÜHLSTEIN. 1866 - válečné události v severovýchodních Čechách. Chlum u Hradce Králové: Areál bojiště 1866 na Chlumu, 1970, s. [46]. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:b23ab541-7b8d-409e-ab10-b26f76c9f5d1

[:0-2] CHVOJKA, Aleš a Josef ŠRÁMEK. 1866 : malá encyklopedie prusko-rakouské války k expozici Muzea války 1866 na Chlumu. 2. vyd. Hradec Králové: Muzeum východních Čech v Hradci Králové, 2018. 126 s. ISBN 978-80-87686-14-0.

[1]

[2]

@@ Řádek 16: / Řádek 16: @@
 '''Pomník Baterie mrtvých''' je sloup se sochou, který se nachází u vesnice [[Chlum (Všestary)|Chlum]], jenž spadá pod správu obce [[Všestary (okres Hradec Králové)|Všestary]] u Hradce Králové. Pomník se nachází za [[Muzeum války 1866|muzeem války 1866]].
-Jedná se mohutný desetimetrový pískovcový sloup s dvoumetrovou sochou Austrie, jež v levé ruce drží štít a v pravé vavřínový věnec. Sloup je zdoben bronzovými reliéfy. Pomník, který byl navržen architektem [[Václav Weinzettl|Václavem Weinzettlem z Hořic]],je vytvořen z bohatě zdobeného sloupu a sochy Austrie zhotovené prof. [[Arnošt Popp|Arnoštem Poppem]]. Jedná se o jeden z 480 pomníků, co se na polích bojiště nachází. Pomník byl slavnostně odhalen roku 1893.
+Jedná se mohutný desetimetrový pískovcový sloup s dvoumetrovou sochou Austrie, jež v levé ruce drží štít a v pravé vavřínový věnec. Sloup je zdoben bronzovými reliéfy. Pomník, který byl navržen architektem [[Václav Weinzettl|Václavem Weinzettlem z Hořic]],je vytvořen z bohatě zdobeného sloupu a sochy Austrie zhotovené prof. [[Arnošt Popp|Arnoštem Poppem]]. Jedná se o jeden z 480 pomníků, co se na polích bojiště nachází. Pomník byl slavnostně odhalen roku 1893.<ref>DOUBRAVA, Aleš, Karel NOVÁK a Ludvík MÜHLSTEIN. ''1866 - válečné události v severovýchodních Čechách''. Chlum u Hradce Králové: Areál bojiště 1866 na Chlumu, 1970, s. [46]. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:b23ab541-7b8d-409e-ab10-b26f76c9f5d1</ref>
 == Popis pomníku ==
-[[File:Pomník Baterie mrtvých - Vytesaná jména sochaře a návrháře.jpg|thumb|vlevo|287x287pixelů|Jména Autorů]]Základnu památníku tvoří dva pískovcové bloky, které tvoří schod. Na každém rohu podstavce je pískovcový sloup, jenž tvoří základnu pro zapuštěná oka s reliéfem květiny. Oka drží železné řetězy. V zadní části je tento vzorec přerušen, kdy je pomocí dvou sloupků vytvořena branka. Ve střední části podstavce je na krychlové podstavě vystavěn sloup se sochou Austrie. Do krychlové podstavy jsou vytesány pamětní texty. ''" Na těchto místech padl hrdinsky po boji vytrvalém v bitvě dne 3. července r 1866 August Van Der Groebem C K setník rytíř voj. řádu Marie Terezie velitel jezdecké baterie číslo VII. dále Jindřich Wolf C K nadporučík a 52 mužů věrní až do konce "'' Centrální sloup je na rohách základového bloku za pomocí přídavných čtyř sloupů doprovozen čtyřmi pískovcovými pochodněmi. Centrální sloup je zdoben mosaznými reliéfy, jež jsou ve tvaru erbu. Z reliéfu vystupuje hlaveň děla. Z přední strany sloupu je reliéf rakouské přilbice, jež je propíchnuta mečem, který je ve vavřínovém věnci.
+[[File:Pomník Baterie mrtvých - Vytesaná jména sochaře a návrháře.jpg|thumb|vlevo|287x287pixelů|Jména Autorů]]Základnu památníku tvoří dva pískovcové bloky, které tvoří schod. Na každém rohu podstavce je pískovcový sloup, jenž tvoří základnu pro zapuštěná oka s reliéfem květiny. Oka drží železné řetězy. Ve střední části podstavce je na krychlové podstavě vystavěn sloup se sochou Austrie. Do krychlové podstavy jsou vytesány pamětní texty. ''" Na těchto místech padl hrdinsky po boji vytrvalém v bitvě dne 3. července r 1866 August Van Der Groebem C K setník rytíř voj. řádu Marie Terezie velitel jezdecké baterie číslo VII. dále Jindřich Wolf C K nadporučík a 52 mužů věrní až do konce "'' Centrální sloup je na rohách základového bloku za pomocí přídavných čtyř sloupů doprovozen čtyřmi pískovcovými pochodněmi. Centrální sloup je zdoben mosaznými reliéfy, jež jsou ve tvaru erbu. Z reliéfu vystupuje hlaveň děla. Z přední strany sloupu je reliéf rakouské přilbice, jež je propíchnuta mečem, který je ve vavřínovém věnci.  Socha Austrie je vysoká 2 m. V pravé ruce drží vavřínový věnec a levou rukou se opírá o štít s rakouskou orlicí.[[File:Pomník Baterie mrtvých - text ze zadní strany podstavy.jpg|thumb|střed|658x658pixelů|Text z zadní části pomníku]][[File:Pomník Baterie mrtvých - kovová deska informující o restaurování pomníku.jpg|thumb|210x210bod|vlevo|Informace  o datumu restaurace]]
-Socha Austrie je vysoká 2 m. V pravé ruce drží vavřínový věnec a levou rukou se opírá o štít s rakouskou orlicí.[[File:Pomník Baterie mrtvých - text ze zadní strany podstavy.jpg|thumb|střed|658x658pixelů|Text z zadní části pomníku]][[File:Pomník Baterie mrtvých - kovová deska informující o restaurování pomníku.jpg|thumb|210x210bod|vlevo|Informace  o datumu restaurace]]
 == Bitva na Chlumu ==
 Rakouské země byly ve válce se svým dlouhodobým spojencem Pruskem. 3. července 1866 dochází k bitvě u [[Hradec Králové|Hradce Králové]], taky známé jako [[bitva na Chlumu]]. Mělo se jednat o jednu z posledních bitev, jež by mohla zvrátit prohru [[Rakousko|rakouských]] vojsk. [[Pruské království|Pruské]] vojsko postupuje, rakouští velitelé ze severního křídla půlkruhové obrany opouští svoje pozice a pouští se do boje o les Svíb. Zde za velkých ztrát dochází k odražení pruského útoku.
-V tu dobu 1. pruská armáda postupovala od [[Josefov (Jaroměř)|pevnosti Josefov]], tak se vyhnula dosahu dostřelu rakouské [[Dělostřelectvo|artilerie]], jež byla na pevnosti umístěna a díky odkrytému severnímu křídlu obešla celý obranný systém rakouského vojska a zaútočila z týlu na [[Chlum (Všestary)|ves Chlum]]. Odkud následně postupovala na vrch Chlum, kde se na místě dnešní rozhledny nacházel hlavní stan polního zbrojmistra [[Ludwig von Benedek|Ludwiga von Benedeka]].
+V tu dobu 1. pruská armáda postupovala od [[Josefov (Jaroměř)|pevnosti Josefov]], tak se vyhnula dosahu dostřelu rakouské [[Dělostřelectvo|artilerie]], jež byla na pevnosti umístěna a díky odkrytému severnímu křídlu obešla celý obranný systém rakouského vojska a zaútočila z týlu na [[Chlum (Všestary)|ves Chlum]]. Odkud následně postupovala na vrch Chlum, kde se na místě dnešní rozhledny nacházel hlavní stan polního zbrojmistra [[Ludwig von Benedek|Ludwiga von Benedeka]].<ref name=":0">CHVOJKA, Aleš a Josef ŠRÁMEK. ''1866 : malá encyklopedie prusko-rakouské války k expozici Muzea války 1866 na Chlumu''. 2. vyd. Hradec Králové: Muzeum východních Čech v Hradci Králové, 2018. 126 s. {{ISBN|978-80-87686-14-0}}.
+</ref>
 VII. jezdecká baterie pod velením [[August von der Groeben|Augusta van der Groebena]] se nacházela na polích na místě, kde je teď les. V těchto místech se nacházely znatelné okopy pocházející z doby 30leté války. Po zjištění útoku na ves Chlum byl vydán rozkaz k obrácení baterie směrem ke vsi a zahájena krycí palba pro zpomalení postupu pruských vojsk a poskytnutí dostatečného času na ústup zbývajících jednotek. Tím však došlo ke ztrátě funkčnosti zákopových fortifikací, které byly vybudovány před linií bateriových [[Zákop|okopů]] a sloužily jako linie vojenské obrany. Vojska v okopech byla směřována směrem na les Svíb a okolí, nikoliv na vesnici Chlum. Odsud nebyl očekáván útok. Jelikož se počítalo s tím, že nedojde k prolomení obrany na severu. Kvůli vojenské doktríně rakouské armády nebyla osádka baterie vyzbrojena ručními palnými zbraněmi. Jediný nástroj, jež mohli využít, byla lopata a dýka, které byly použity na úpravu prostředí, kde se měla baterie nacházet. Tím se z baterie stal jednoduchý cíl pro pěší útok. Když se dostalo na boj na blízko, tak baterie byla bezbranná, a proto díky přednímu nabíjení docházelo k větší možnosti zásahu nabíječe. Z těchto důvodů byly před bateriovou linií vybudovány zákopy pro obranná vojska, které však zůstaly při otočení za baterií nikoliv před ní.
@@ Řádek 31: / Řádek 31: @@
 VII. jezdecká baterie dle archiválií při obraně pozic padla v plném počtu 54 mužů. To však bylo vyvráceno při odhalování pomníku 1893, kdy se na slavnostním odhalení sešlo i několik přeživších z dané baterie.
+<ref name=":0" />
-== Reference ==
-<references />
 == Literatura ==
 * DOUBRAVA, Aleš, Karel NOVÁK a Ludvík MÜHLSTEIN. ''1866 - válečné události v severovýchodních Čechách''. Chlum u Hradce Králové: Areál bojiště 1866 na Chlumu, 1970, s. [46]. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:b23ab541-7b8d-409e-ab10-b26f76c9f5d1
 * CHVOJKA, Aleš a Josef ŠRÁMEK. ''1866 : malá encyklopedie prusko-rakouské války k expozici Muzea války 1866 na Chlumu''. 2. vyd. Hradec Králové: Muzeum východních Čech v Hradci Králové, 2018. 126 s. {{ISBN|978-80-87686-14-0}}.
-{{Pahýl}}
 [[Kategorie:Pomníky a památníky prusko-rakouské války|Baterie mrtvých]]