Přeskočit na obsah

Pomník Baterie mrtvých: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
m wikifikovat; úklid
značka: editor wikitextu 2017
Bez shrnutí editace
značky: revertováno nezformátované reference nevhodná syntaxe v nadpisu editace z Vizuálního editoru
Řádek 11: Řádek 11:
| materiál = Pískovec
| materiál = Pískovec
| umístění = Bojiště na Chlumu 1866
| umístění = Bojiště na Chlumu 1866
}}'''Pomník Baterie Mrtvých''' nacházející se u vesnice Chlum v Královehradeckým kraji je mohutný desetimetrový pískovcový sloup s dvoumetrovou sochou Austrie, jež v levé ruce drží štít a v pravé vavřínový věnec. Sloup je zdoben bronzovými reliéfy. Pomník, který byl navržen architektem [[Václav Weinzettl|Václavem Weinzettlem z Hořic]], sestává z bohatě zdobeného sloupu a sochy Austrie zhotovené prof. [[Arnošt Popp|Arnoštem Poppem]].<sup>[1]</sup> Jedná se o jeden z 480 pomníků co se na polích bojiště nachází.
}}
'''Pomník Baterie Mrtvých''' je mohutný desetimetrový pískovcový sloup s dvoumetrovou sochou Austrie, jež v levé ruce drží štít a v pravé vavřínový věnec. Sloup je zdoben bronzovými reliéfy. Pomník, který byl navržen architektem [[Václav Weinzettl|Václavem Weinzettlem z Hořic]], sestává z bohatě zdobeného sloupu a sochy Austrie zhotovené prof. [[Arnošt Popp|Arnoštem Poppem]].<ref>DOUBRAVA, Aleš, Karel NOVÁK a Ludvík MÜHLSTEIN. ''1866 - válečné události v severovýchodních Čechách''. Chlum u Hradce Králové: Areál bojiště 1866 na Chlumu, 1970, s. [46]. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:b23ab541-7b8d-409e-ab10-b26f76c9f5d1</ref> Jedná se o jeden z 480 pomníků co se na polích bojiště nachází.


== Popis pomníku ==
== '''Popis pomníku''' ==
Základnu památníku tvoří dva pískovcové bloky, jež tvoří schod. Na každém rohu podstavce je pískovcový sloupek, jenž tvoří základnu pro zapuštěná oka s reliéfem květiny, jenž drží železný řetězy, jenž přehrazují otevřený strany. V zadní části je tento vzorec přerušen, kdy je pomocí dvou sloupků vytvořena branka. Ve střední části podstavce je na krychlový podstavě vystavěn sloup se sochou Austrie. Do krychlové podstavy jsou vytesány pamětní texty. Znění hlavního textu: " ''Na těchto místech padl hrdinsky po boji vytrvalém v bitvě dne 3. července r 1866 August Van Der Groebem C K setník rytíř voj. řádu Marie Terezie velitel jezdecké baterie číslo VII. dále Jindřich Wolf C K nadporučík a 52 mužů věrní až do konce'' " Centrální sloup je na rozích základového bloku za pomocí přídavných čtyř sloupu doprovozen čtyřmi pískovcovými pochodněmi. Centrální sloup je zdoben mosaznými reliéfy, jež jsou ve tvaru erbu z nichž vystupuje hlaveň děla. V čele je reliéf rakouské přilbice, jež je propíchnuta mečem, jenž je ve vavřínovém věnci.
Základnou pomníku jsou dva pískovcové bloky, jež fungují jako schod. Na každém rohu podstavce je pískovcový sloupek, jenž vytváří základnu pro zapuštěná oka s reliéfem květiny, jenž drží železný řetězy, jenž přehrazují otevřený strany. V zadní části je tento vzorec přerušen, kdy je pomocí dvou sloupků vytvořena branka. Ve střední části podstavce je na krychlový podstavě vystavěn sloup se sochou Austrie. Do krychlové podstavy jsou vytesány pamětní texty. Znění hlavního textu: " ''Na těchto místech padl hrdinsky po boji vytrvalém v bitvě dne 3. července r 1866 August Van Der Groebem C K setník rytíř voj. řádu Marie Terezie velitel jezdecké baterie číslo VII. dále Jindřich Wolf C K nadporučík a 52 mužů věrní až do konce'' " Centrální sloup je na rozích základového bloku za pomocí přídavných čtyř sloupu doprovozen čtyřmi pískovcovými pochodněmi. Centrální sloup je zdoben mosaznými reliéfy, jež jsou ve tvaru erbu, z nichž vystupuje hlaveň děla. V čele je reliéf rakouské přilbice, jež je propíchnuta mečem, jenž je ve vavřínovém věnci.


Socha Austrie je vysoká 2 m. V pravé ruce drží vavřínový věnec a levou rukou se opírá o štít s rakouskou orlici.
Socha Austrie je vysoká 2 m. V pravé ruce vavřínový věnec a levou rukou se opírá o štít s rakouskou orlici.


== Bitva na Chlumu ==
== '''Bitva na Chlumu''' ==
Rakouské země jsou ve válce se svým dlouhodobým spojencem Pruskem. 3. července 1866 dochází k bitvě u Hradce Králové, taky známé jako [[bitva na Chlumu]]. Má se jednat o jednu z posledních bitev, jež by mohla zvrátit prohru Rakouských vojsk. Pruské vojsko postupuje, Rakouští velitelé ze severního křídla půlkruhové obrany opouští svoje pozice a pouští se do boje o les Svíb. Zde za velkých ztrát dochází k odražení pruského útoku.
Rakouské země jsou ve válce se svým dlouhodobým spojencem Pruskem. 3. července 1866 dochází k bitvě u Hradce Králové, taky známé jako [[bitva na Chlumu]]. Má se jednat o jednu z posledních bitev, jež by mohla zvrátit prohru Rakouských vojsk. Pruské vojsko postupuje, Rakouští velitelé ze severního křídla půlkruhové obrany opouští svoje pozice a pouští se do boje o les Svíb. Zde za velkých ztrát dochází k odražení pruského útoku.


V tu dobu 1. pruská armáda postupovala od pevnosti Josefov, které se vyhnula v rádiu, jenž přesahoval dosah dostřelu rakouské artilerie, jež byla na pevnosti umístěna a díky odkrytému severnímu křídlu obešla celý obranný systém rakouského vojska a zaútočila z týlu na ves Chlum. Odkud následně postupovala na vrch Chlum, kde se na místě dnešní rozhledny nacházel hlavní stan polního zbrojmistra [[Ludwig von Benedek|Ludwiga von Benedeka]].
V tu dobu 1. pruská armáda postupovala od pevnosti Josefov, které se vyhnula v rádiu, jenž přesahoval dosah dostřelu rakouské artilerie, jež byla na pevnosti umístěna a díky odkrytému severnímu křídlu obešla celý obranný systém rakouského vojska a zaútočila z týlu na ves Chlum. Odkud následně postupovala na vrch Chlum, kde se na místě dnešní rozhledny nacházel hlavní stan polního zbrojmistra [[Ludwig von Benedek|Ludwiga von Benedeka]].<sup>[2]</sup>


VII. jezdecká baterie pod velením [[August von der Groeben|Augusta van der Groebena]] se nacházela v nynějším lese v té době na nezalesněné louce. V těch místech se nacházely znatelné okopy pocházející z doby 30leté války. Po zjištění útoku na ves Chlum byl vydán rozkaz k obrácení baterie směrem ke vsi a byla zahájena palba pro zpomalení postupu pruských vojsk a poskytnutí dostatečného času na ústup zbývajících jednotek. Tím však došlo ke ztrátě funkčnosti zákopových fortifikací, které byly vybudovány před linií bateriových okopů a sloužily jako linie vojenské obrany. Vojska v okopech byla směřována směrem na les Svíb a okolí, nikoliv na vesnici Chlum. Odsuď nebyl očekáván útok. Jelikož se počítalo s tím, že nedojde k prolomení obrany na severu. Kvůli vojenské doktríně rakouské armády nebyla osádka baterie vyzbrojena ručními palnými zbraněmi. Jediný nástroj, jejž mohli využít, byla lopatka a dýka, jež byly použity na úpravu prostředí, kde se měla baterie nacházel. Tím se z baterie stal jednoduchý cíl pro pěší útok, jelikož děla byla účinná na delší vzdálenosti, a čím byl nepřítel blíž, tím ztrácela svojí účinnost. Když se dostalo na boj na blízko, tak baterie byla bezbranná, a díky přednímu nabíjení docházelo k větší možnosti smrti. Z těchto důvodů byly před Bateriovou linií vybudovány zákopy pro obranná vojska.<ref>{{Citace monografie
VII. jezdecká baterie pod velením [[August von der Groeben|Augusta van der Groebena]] se nacházela v nynějším lese v té době na nezalesněné louce. V těch místech se nacházely znatelné okopy pocházející z doby 30leté války. Po zjištění útoku na ves Chlum byl vydán rozkaz k obrácení baterie směrem ke vsi a byla zahájena palba pro zpomalení postupu pruských vojsk a poskytnutí dostatečného času na ústup zbývajících jednotek. Tím však došlo ke ztrátě funkčnosti zákopových fortifikací, které byly vybudovány před linií bateriových okopů a sloužily jako linie vojenské obrany. Vojska v okopech byla směřována směrem na les Svíb a okolí, nikoliv na vesnici Chlum. Odsuď nebyl očekáván útok. Jelikož se počítalo s tím, že nedojde k prolomení obrany na severu. Kvůli vojenské doktríně rakouské armády nebyla osádka baterie vyzbrojena ručními palnými zbraněmi. Jediný nástroj, jejž mohli využít, byla lopatka a dýka, jež byly použity na úpravu prostředí, kde se měla baterie nacházel. Tím se z baterie stal jednoduchý cíl pro pěší útok, jelikož děla byla účinná na delší vzdálenosti, a čím byl nepřítel blíž, tím ztrácela svoji účinnost. Když se dostalo na boj na blízko, tak baterie byla bezbranná, a díky přednímu nabíjení docházelo k větší možnosti smrti. Z těchto důvodů byly před Bateriovou linií vybudovány zákopy pro obranná vojska.<sup>[2]</sup>
| příjmení = Chvojka
| jméno = Josef
| titul = Malá Encyklopedie Prusko-Rakouské války k expozici Muzea Války1866 Na Chlumu
| vydání = 2
| vydavatel = Muzeum východních Čech v Hradci Králové
| místo = Hradec Králové
| rok vydání = 2018
| počet stran = 126
| isbn = 978-80-87686-14-0
}}</ref>


VII. jezdecká baterie dle archiválií při obraně pozic padla v plným počtu 54 padlých. To však bylo vyvráceno při odhalování pomníku 1893, kdy se na slavnostním odhalení sešlo několik přeživších z dané baterie.
VII. jezdecká baterie dle archiválií při obraně pozic padla v plným počtu 54 padlých. To však bylo vyvráceno při odhalování pomníku 1893, kdy se na slavnostním odhalení sešlo několik přeživších z dané baterie.<sup>[2]</sup>


== Reference ==
== Reference ==

Verze z 3. 11. 2023, 16:27

Pomník Baterie Mrtvých
Základní údaje
AutorVáclav Jan Weinzettl z Hořic
Datum odhalení1893
Umělecký směrKlasicismus
Popis
Rozměry10 m (sloup), 2 m (socha)
MateriálPískovec
Umístění
UmístěníBojiště na Chlumu 1866
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Map
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pomník Baterie Mrtvých nacházející se u vesnice Chlum v Královehradeckým kraji je mohutný desetimetrový pískovcový sloup s dvoumetrovou sochou Austrie, jež v levé ruce drží štít a v pravé vavřínový věnec. Sloup je zdoben bronzovými reliéfy. Pomník, který byl navržen architektem Václavem Weinzettlem z Hořic, sestává z bohatě zdobeného sloupu a sochy Austrie zhotovené prof. Arnoštem Poppem.[1] Jedná se o jeden z 480 pomníků co se na polích bojiště nachází.

Popis pomníku

Základnou pomníku jsou dva pískovcové bloky, jež fungují jako schod. Na každém rohu podstavce je pískovcový sloupek, jenž vytváří základnu pro zapuštěná oka s reliéfem květiny, jenž drží železný řetězy, jenž přehrazují otevřený strany. V zadní části je tento vzorec přerušen, kdy je pomocí dvou sloupků vytvořena branka. Ve střední části podstavce je na krychlový podstavě vystavěn sloup se sochou Austrie. Do krychlové podstavy jsou vytesány pamětní texty. Znění hlavního textu: " Na těchto místech padl hrdinsky po boji vytrvalém v bitvě dne 3. července r 1866 August Van Der Groebem C K setník rytíř voj. řádu Marie Terezie velitel jezdecké baterie číslo VII. dále Jindřich Wolf C K nadporučík a 52 mužů věrní až do konce " Centrální sloup je na rozích základového bloku za pomocí přídavných čtyř sloupu doprovozen čtyřmi pískovcovými pochodněmi. Centrální sloup je zdoben mosaznými reliéfy, jež jsou ve tvaru erbu, z nichž vystupuje hlaveň děla. V čele je reliéf rakouské přilbice, jež je propíchnuta mečem, jenž je ve vavřínovém věnci.

Socha Austrie je vysoká 2 m. V pravé ruce má vavřínový věnec a levou rukou se opírá o štít s rakouskou orlici.

Bitva na Chlumu

Rakouské země jsou ve válce se svým dlouhodobým spojencem Pruskem. 3. července 1866 dochází k bitvě u Hradce Králové, taky známé jako bitva na Chlumu. Má se jednat o jednu z posledních bitev, jež by mohla zvrátit prohru Rakouských vojsk. Pruské vojsko postupuje, Rakouští velitelé ze severního křídla půlkruhové obrany opouští svoje pozice a pouští se do boje o les Svíb. Zde za velkých ztrát dochází k odražení pruského útoku.

V tu dobu 1. pruská armáda postupovala od pevnosti Josefov, které se vyhnula v rádiu, jenž přesahoval dosah dostřelu rakouské artilerie, jež byla na pevnosti umístěna a díky odkrytému severnímu křídlu obešla celý obranný systém rakouského vojska a zaútočila z týlu na ves Chlum. Odkud následně postupovala na vrch Chlum, kde se na místě dnešní rozhledny nacházel hlavní stan polního zbrojmistra Ludwiga von Benedeka.[2]

VII. jezdecká baterie pod velením Augusta van der Groebena se nacházela v nynějším lese v té době na nezalesněné louce. V těch místech se nacházely znatelné okopy pocházející z doby 30leté války. Po zjištění útoku na ves Chlum byl vydán rozkaz k obrácení baterie směrem ke vsi a byla zahájena palba pro zpomalení postupu pruských vojsk a poskytnutí dostatečného času na ústup zbývajících jednotek. Tím však došlo ke ztrátě funkčnosti zákopových fortifikací, které byly vybudovány před linií bateriových okopů a sloužily jako linie vojenské obrany. Vojska v okopech byla směřována směrem na les Svíb a okolí, nikoliv na vesnici Chlum. Odsuď nebyl očekáván útok. Jelikož se počítalo s tím, že nedojde k prolomení obrany na severu. Kvůli vojenské doktríně rakouské armády nebyla osádka baterie vyzbrojena ručními palnými zbraněmi. Jediný nástroj, jejž mohli využít, byla lopatka a dýka, jež byly použity na úpravu prostředí, kde se měla baterie nacházel. Tím se z baterie stal jednoduchý cíl pro pěší útok, jelikož děla byla účinná na delší vzdálenosti, a čím byl nepřítel blíž, tím ztrácela svoji účinnost. Když se dostalo na boj na blízko, tak baterie byla bezbranná, a díky přednímu nabíjení docházelo k větší možnosti smrti. Z těchto důvodů byly před Bateriovou linií vybudovány zákopy pro obranná vojska.[2]

VII. jezdecká baterie dle archiválií při obraně pozic padla v plným počtu 54 padlých. To však bylo vyvráceno při odhalování pomníku 1893, kdy se na slavnostním odhalení sešlo několik přeživších z dané baterie.[2]

Reference


Literatura

  • DOUBRAVA, Aleš, Karel NOVÁK a Ludvík MÜHLSTEIN. 1866 - válečné události v severovýchodních Čechách. Chlum u Hradce Králové: Areál bojiště 1866 na Chlumu, 1970, s. [46]. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:b23ab541-7b8d-409e-ab10-b26f76c9f5d1
  • CHVOJKA, Josef. Malá Encyklopedie Prusko-Rakouské války k expozici Muzea Války1866 Na Chlumu. 2. vyd. Hradec Králové: Muzeum východních Čech v Hradci Králové, 2018. 126 s. ISBN 978-80-87686-14-0.