Diskuse:Tíhové zrychlení

Sypu si popel na hlavu, objevil a opravil jsem teď svoji chybu, že "rychlost tělesa padajícího k Zemi je úměrná čtverci času" - "dráha tělesa je úměrná čtverci času! Omlouvám se, pokud jsem někoho uvedl v omyl. --Pteryx 7. 2. 2012, 13:57 (UTC)

Tíhové zrychlení a "odstředivé" zrychlení

Poněkud nechápu snahu některých wikipedistů zavádět "odstředivé zrychlení". Když si uděláte rozbor jak se pohybuje těleso na povrchu Země, tak zjistíte že tam žádné "odstředivé zrychlení" není. Naopak, když sedím na židli, tak na mě působí dostředivá gravitační síla a v důsledku toho se pohybuji otáčivým pohybem společně s povrchem planety. Jsem ochoten tolerovat zdánlivou "odstředivou sílu", projevující se v neinerciální rotující vztažné soustavě (povrch Země). Termín "odstředivé zrychlení" je však zavádějící. Není div že je to na wiki přesměrovné na odstředivou sílu, i tak je to zavádějící. Tíhové zrychlení na povrchu Země je menší než gravitační, protože gravitační síla se částečně "vyčerpá" tím, že nás drží na povrchu rotující planety, že nás tedy nutí dostředivě zrychlovat ... --Pteryx (diskuse) 19. 3. 2015, 01:00 (CET)

Pojem „odstředivé zrychlení“ není výmyslem „některých wikipedistů“, ale běžně se používá (příklad zde) a v rámci fyziky neinerciálních soustav dává smysl. Stejně jako inerciální pozorovatel vidí dostředivou sílu, resp. dostředivé zrychlení, neinerciální pozorovatel vnímá odstředivou sílu, resp. odstředivé zrychlení – obě neinerciální veličiny mají stejnou velikost a opačný směr než jejich inerciální varianty. Setrvačné zrychlení dokonce dává větší smysl než setrvačná síla, protože je narozdíl od ní pro všechny objekty neinerciální soustavy stejné (nezávisí na hmotnosti). Pokud tedy známe gravitační zrychlení na nějakém místě planety a potřebujeme zohlednit i působení zdánlivé odstředivé síly, vypočítáme odstředivé zrychlení v tomto místě – toto odstředivé zrychlení je rozdílem gravitačního a tíhového zrychlení, tedy ta část, která se, jak říkáte, „vyčerpá“ kruhovým pohybem. --Michal Grňo (diskuse) 16. 4. 2018, 16:02 (CEST)

Hodnoty tíhového zrychlení v tabulce

V tabulce v článku jsou uvedena tíhová zrychlení pro některá města ČR, jako jejich zdroj je označen WolframAlpha widget. Ovšem ten samý widget mi vrací poměrně výrazně odlišné hodnoty. Widget je navíc nadepsaný jako "gravitational acceleration" (=gravitační zrychlení), ne "gravity of Earth" (=tíhové zrychlení). Zkoušel jsem vypočítat opravdové tíhové zrychlení, Wolfram Code Notebook s výpočty naleznete zde, hodnotám jsem se trochu přiblížil, ale pořád to sedí jen na tři desetinná místa. Bylo by možné ověřit údaje v tabulce z nějakého jiného zdroje?

Město	Článek	Widget	Vypočítané
Praha	g = 9,81373 m/s²	g = 9,83339 m/s²	g = 9,81957 m/s²
Brno	g = 9,81275 m/s²	g = 9,83190 m/s²	g = 9,81757 m/s²
Ostrava	g = 9,81345 m/s²	g = 9,83296 m/s²	g = 9,81899 m/s²
Plzeň	g = 9,81305 m/s²	g = 9,83251 m/s²	g = 9,81850 m/s²
Liberec	g = 9,81405 m/s²	g = 9,83409 m/s²	g = 9,82067 m/s²

--Michal Grňo (diskuse) 16. 4. 2018, 16:02 (CEST)

Tento zdroj (uvedený v de:Schwerefeld) ukazuje pro Prahu: 9,81018 (Václavák); 9.81014 (Hradčany); Plzeň: 9,80939 (nám. Republiky)... Petr Karel (diskuse) 16. 4. 2018, 17:39 (CEST)

Kapitola Značka, jednotka a vzorec

Muzete nekdo zkontrolovat a pripadne opravit tuhle cast?

"Pro tíhové zrychlení ve vzdálenosti r od středu tělesa (ať už je to pod povrchem, na něm nebo nad ním) bez vlastní rotace (není nutno uvažovat odstředivé zrychlení) a s kulově symetrickým rozložením hmotnosti, u kterého M(r) udává celkovou hmotnost uvnitř koule s poloměrem r, platí vztah..."

Podle mne ten vztah plati jen pro hmotny bod, eventuelne pro teleso natolik vzdalene, ze jej za hmotny bod muzeme povazovat. Nejsem si tedy jist co je mineno "kulove symetrickym rozlozenim hmotnosti", pokud alespon priblizen to co si predstavuji ja, napr. homogenni kouli, pak by tento vztah napriklad znamenal ze uprostred Zeme je cerna dira. Ale to zjevne neni, protoze za tu dobu co vlastnosti Zeme pozorujem uz bych videli jeji projevy (tedy nejspise uz bychom videli ze neexistujeme)

Bohuzel jsou lide, kteri WIKI berou za bibli danou nam bohem a informace v ni za zarucene bezchybne...

Dochy cz (diskuse) 1. 5. 2020, 14:42 (CEST)

Vztah je správný, asi jste ho špatně pochopil (M(r) je funkce r, snižuje se s klesajícím r, o ČD nemůže být řeč, pokud by hustota u středu byla "normální"; doplnil jsem jako ilustraci i vztah pro případ konstantní hustoty, kde M~r³), ale není to definiční vztah tíhového zrychlení, ale zrychlení v centrálním gravitačním poli kulově symetrického tělesa. Proto jsem ho v celkové úpravě článku (jejíž základem revize byla obecná definice tíhového zrychlení dle norem ČSN ISO pro veličiny a jednotky platná od 90. let min. stol.) přesunul níže. Petr Karel (diskuse) 4. 5. 2020, 15:46 (CEST)