Diskuse:Tíhové zrychlení

Obsah stránky není podporován v jiných jazycích.
Přidat téma
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Poslední komentář: před 1 rokem od uživatele Petr Karel v tématu „Milé děti

Sypu si popel na hlavu, objevil a opravil jsem teď svoji chybu, že "rychlost tělesa padajícího k Zemi je úměrná čtverci času" - "dráha tělesa je úměrná čtverci času! Omlouvám se, pokud jsem někoho uvedl v omyl. --Pteryx 7. 2. 2012, 13:57 (UTC)

Tíhové zrychlení a "odstředivé" zrychlení[editovat zdroj]

Poněkud nechápu snahu některých wikipedistů zavádět "odstředivé zrychlení". Když si uděláte rozbor jak se pohybuje těleso na povrchu Země, tak zjistíte že tam žádné "odstředivé zrychlení" není. Naopak, když sedím na židli, tak na mě působí dostředivá gravitační síla a v důsledku toho se pohybuji otáčivým pohybem společně s povrchem planety. Jsem ochoten tolerovat zdánlivou "odstředivou sílu", projevující se v neinerciální rotující vztažné soustavě (povrch Země). Termín "odstředivé zrychlení" je však zavádějící. Není div že je to na wiki přesměrovné na odstředivou sílu, i tak je to zavádějící. Tíhové zrychlení na povrchu Země je menší než gravitační, protože gravitační síla se částečně "vyčerpá" tím, že nás drží na povrchu rotující planety, že nás tedy nutí dostředivě zrychlovat ... --Pteryx (diskuse) 19. 3. 2015, 01:00 (CET)Odpovědět

Pojem „odstředivé zrychlení“ není výmyslem „některých wikipedistů“, ale běžně se používá (příklad zde) a v rámci fyziky neinerciálních soustav dává smysl. Stejně jako inerciální pozorovatel vidí dostředivou sílu, resp. dostředivé zrychlení, neinerciální pozorovatel vnímá odstředivou sílu, resp. odstředivé zrychlení – obě neinerciální veličiny mají stejnou velikost a opačný směr než jejich inerciální varianty. Setrvačné zrychlení dokonce dává větší smysl než setrvačná síla, protože je narozdíl od ní pro všechny objekty neinerciální soustavy stejné (nezávisí na hmotnosti). Pokud tedy známe gravitační zrychlení na nějakém místě planety a potřebujeme zohlednit i působení zdánlivé odstředivé síly, vypočítáme odstředivé zrychlení v tomto místě – toto odstředivé zrychlení je rozdílem gravitačního a tíhového zrychlení, tedy ta část, která se, jak říkáte, „vyčerpá“ kruhovým pohybem. --Michal Grňo (diskuse) 16. 4. 2018, 16:02 (CEST)Odpovědět


Hodnoty tíhového zrychlení v tabulce[editovat zdroj]

V tabulce v článku jsou uvedena tíhová zrychlení pro některá města ČR, jako jejich zdroj je označen WolframAlpha widget. Ovšem ten samý widget mi vrací poměrně výrazně odlišné hodnoty. Widget je navíc nadepsaný jako "gravitational acceleration" (=gravitační zrychlení), ne "gravity of Earth" (=tíhové zrychlení). Zkoušel jsem vypočítat opravdové tíhové zrychlení, Wolfram Code Notebook s výpočty naleznete zde, hodnotám jsem se trochu přiblížil, ale pořád to sedí jen na tři desetinná místa. Bylo by možné ověřit údaje v tabulce z nějakého jiného zdroje?

Město Článek Widget Vypočítané
Praha g = 9,81373 m/s² g = 9,83339 m/s² g = 9,81957 m/s²
Brno g = 9,81275 m/s² g = 9,83190 m/s² g = 9,81757 m/s²
Ostrava g = 9,81345 m/s² g = 9,83296 m/s² g = 9,81899 m/s²
Plzeň g = 9,81305 m/s² g = 9,83251 m/s² g = 9,81850 m/s²
Liberec g = 9,81405 m/s² g = 9,83409 m/s² g = 9,82067 m/s²

--Michal Grňo (diskuse) 16. 4. 2018, 16:02 (CEST)Odpovědět

Tento zdroj (uvedený v de:Schwerefeld) ukazuje pro Prahu: 9,81018 (Václavák); 9.81014 (Hradčany); Plzeň: 9,80939 (nám. Republiky)... Petr Karel (diskuse) 16. 4. 2018, 17:39 (CEST)Odpovědět

Kapitola Značka, jednotka a vzorec[editovat zdroj]

Muzete nekdo zkontrolovat a pripadne opravit tuhle cast?

"Pro tíhové zrychlení ve vzdálenosti r od středu tělesa (ať už je to pod povrchem, na něm nebo nad ním) bez vlastní rotace (není nutno uvažovat odstředivé zrychlení) a s kulově symetrickým rozložením hmotnosti, u kterého M(r) udává celkovou hmotnost uvnitř koule s poloměrem r, platí vztah..."

Podle mne ten vztah plati jen pro hmotny bod, eventuelne pro teleso natolik vzdalene, ze jej za hmotny bod muzeme povazovat. Nejsem si tedy jist co je mineno "kulove symetrickym rozlozenim hmotnosti", pokud alespon priblizen to co si predstavuji ja, napr. homogenni kouli, pak by tento vztah napriklad znamenal ze uprostred Zeme je cerna dira. Ale to zjevne neni, protoze za tu dobu co vlastnosti Zeme pozorujem uz bych videli jeji projevy (tedy nejspise uz bychom videli ze neexistujeme)

Bohuzel jsou lide, kteri WIKI berou za bibli danou nam bohem a informace v ni za zarucene bezchybne...

Dochy cz (diskuse) 1. 5. 2020, 14:42 (CEST)Odpovědět

Vztah je správný, asi jste ho špatně pochopil (M(r) je funkce r, snižuje se s klesajícím r, o ČD nemůže být řeč, pokud by hustota u středu byla "normální"; doplnil jsem jako ilustraci i vztah pro případ konstantní hustoty, kde M~r³), ale není to definiční vztah tíhového zrychlení, ale zrychlení v centrálním gravitačním poli kulově symetrického tělesa. Proto jsem ho v celkové úpravě článku (jejíž základem revize byla obecná definice tíhového zrychlení dle norem ČSN ISO pro veličiny a jednotky platná od 90. let min. stol.) přesunul níže. Petr Karel (diskuse) 4. 5. 2020, 15:46 (CEST)Odpovědět

Milé děti[editovat zdroj]

Milé děti, víte co je tíhové zrychlení? Vyjadřuje se vzorečkem 9,81 m/s², což znamená, že padající těleso v první sekundě padá rychlostí 9.8 metru za sekundu. Po 10 sekundách však už padá jen rychlostí 9 centimetrů za sekundu a po 100 sekundách už jen 0.9 milimetru za sekundu, takže se skoro úplně zastaví. To je neuvěřitelné, co? Zkuste si to, až budete někdy padat padákem. Na zem dopadnete možná tak za rok. Anebo že by bylo něco s tím vzorečkem? Co když je to ve skutečnosti správně 9,81 m/s•s? Že by fyzici na netu blbli lidi? --Centrum99 (diskuse) 24. 8. 2022, 23:54 (CEST)Odpovědět

Vážený pane deletore, co kdybyste se místo vymazávání příspěvků radši zamyslel nad tím, jestli je text srozumitelný všem laikům neseznámeným s fyzikou? Já jsem chtěl - dovedením ad absurdum - demonstrovat, jak by váš patetický článek mohl interpretovat právě takový laik. NIKDE není řečeno to nejtriviálnější - co ten vzorec vlastně znamená (laik nemá absolutně žádnou šanci tato nesmyslná číselka pochopit) a co vlastně znamená pojem "zrychlení". --Centrum99 (diskuse) 11. 10. 2022, 21:31 (CEST)Odpovědět
@Centrum99 Wikipedie je encyklopedie, nikoli výkladová učebnice pro základní školy nebo dětská encyklopedie typu Co se děje kolem nás. Musí proto podat korektní definici daného hesla, která bude správná i pro odborné použití - a to splňuje již úvodní věta. Laik neseznámený s fyzikou musí hledat informace pro laiky jinde na webu, nebo se prostě bude muset nejprve seznámit s pojmy „zrychlení“, „volný pád“ a „vztažná sousava“, na které je odkaz, a nezačínat s odvozeným pojmem (díky povinné školní docházce by měl absolvent základní školy by měl tyto pojmy znát aspoň přibližně, absolvent střední školy kromě konzervatoří je i správně chápat). Stejně by měl chápat i číselné vyjádření veličiny pomocí hodnoty a jednotky (které Vy nazýváte „vzorečkem“), nebo prostě pasáže s čísly přeskakovat. Neexistuje (zatím?) česká mutace wikipedie pro laiky, takže nenajdete obdobu „Simple English Wikipedia“ a např. anglického článku Acceleration due to gravity (i když se obávám, že i pro něj bude platit Vaše „laik nemá absolutně žádnou šanci tato nesmyslná číselka pochopit“). Ale možná taková česká laická encyklopedie existuje na jiných webových stránkách nebo můžete podobný projekt sám založit. --Petr Karel (diskuse) 12. 10. 2022, 09:21 (CEST)Odpovědět