Kristus: Porovnání verzí
přepracování a doplnění |
m Podle Dopisů od Krista doplněna informace o Vědomí Krista. značky: revertováno možný spam editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 2: | Řádek 2: | ||
'''Kristus''' ([[latina|latinsky]] ''christus'', odvozeno z [[Starořečtina|řeckého]] ''christos'' [χριστος], [[kalk]] [[hebrejština|hebrejského]] ''mašiach'' [מַשִׁיחַ]) znamená ''„pomazaný“'', ''[[Mesiáš]]'', ''Bohem vyvolený král''. V [[křesťanství]] jde o jeden z nejdůležitějších titulů [[Ježíš Kristus|Ježíše z Nazareta]], který jej označuje za Bohem slíbeného a [[Judaismus|židy]] očekávaného spasitele. |
'''Kristus''' ([[latina|latinsky]] ''christus'', odvozeno z [[Starořečtina|řeckého]] ''christos'' [χριστος], [[kalk]] [[hebrejština|hebrejského]] ''mašiach'' [מַשִׁיחַ]) znamená ''„pomazaný“'', ''[[Mesiáš]]'', ''Bohem vyvolený král''. V [[křesťanství]] jde o jeden z nejdůležitějších titulů [[Ježíš Kristus|Ježíše z Nazareta]], který jej označuje za Bohem slíbeného a [[Judaismus|židy]] očekávaného spasitele. |
||
Roku 2000 se Kristus vrací na Zem v [https://www.cestakrista.cz/l/dopisy/ Dopisech], které diktuje své Zapisovatelce a titul Kristus je v Jeho podání rozšířen takto. Každý člověk má za cíl dosáhnout duchovní úrovně Vědomí Krista. To znamená, že Kristus je v tomto světle titulem pro nejvýše možnou úroveň vědomí, které může člověk dosáhnout a navždy být ve spojení se svým Stvořitelem. |
|||
== Vývoj použití titulu == |
== Vývoj použití titulu == |
Verze z 17. 1. 2022, 23:01
Kristus (latinsky christus, odvozeno z řeckého christos [χριστος], kalk hebrejského mašiach [מַשִׁיחַ]) znamená „pomazaný“, Mesiáš, Bohem vyvolený král. V křesťanství jde o jeden z nejdůležitějších titulů Ježíše z Nazareta, který jej označuje za Bohem slíbeného a židy očekávaného spasitele.
Roku 2000 se Kristus vrací na Zem v Dopisech, které diktuje své Zapisovatelce a titul Kristus je v Jeho podání rozšířen takto. Každý člověk má za cíl dosáhnout duchovní úrovně Vědomí Krista. To znamená, že Kristus je v tomto světle titulem pro nejvýše možnou úroveň vědomí, které může člověk dosáhnout a navždy být ve spojení se svým Stvořitelem.
Vývoj použití titulu
Řecké christos je v překladu Starého zákona ekvivalentem pro hebrejské mašiach a znamená „pomazaný“ v tom nejširším smyslu, především však jako trojí úřad kněze, krále,[1] nebo proroka,[2] což byly úřady, do nichž se vstupovalo skrze pomazání olejem. V pozdějším starozákonním židovství se mašiach (počeštěně mesiáš) stal eschatologickým očekávaným „Božím pomazaným“ ve smyslu ideálního krále, proroka a velekněze.
Pro křesťanské věřící je tímto očekávaným mesiášem Ježíš z Nazareta. Proto mu od počátku přisuzují tento titul, který v Novém zákoně najdeme v řecké podobě christos, počeštěně Kristus. Za pomazání u Ježíše většina křesťanů považuje jeho křest v Jordánu, kdy na něho sestoupil Duch Svatý v podobě holubice.[3][4] S tím ovšem rozhodně nesouhlasí pravoslavní, kteří tvrdí, že Ježíš se jako Kristus čili Pomazaný již narodil. Každopádně je však výraz Kristus jako Ježíšův titul používán na různých místech Nového zákona.[5][6][7] Od tohoto titulu je odvozeno i slovo křesťan, tj. „kristovec“, ten, kdo vyznává Ježíše jako Krista, Mesiáše, a svůj život podřizuje jeho učení a příkladu. Na skutečný původ tohoto jména nás může upomenout např. arabská verze, znějící iású' al-masíh, a označení křesťana jako al-masíhí, „mesiášovec“.
V epištole Filipským je jedno místo,[8] kde se dá výraz Kristus přeložit buď jako titul („Pán Ježíš je Kristus“) nebo jméno („Pán je Ježíš Kristus“, případně „Pán Ježíš Kristus“). Tato nejistota v překladu jen poukazuje na fakt, že se z Krista coby titulu velmi rychle stala součást vlastního jména, a tak je už ve většině Nového zákona titul Kristus používán jako Ježíšovo vlastní jméno. V tomto smyslu je známe i my dnes. Tak či onak je Ježíš považován za očekávaného davidovského krále, za Božího pomazaného, ze konečného velekněze,[9] kterého předpovídali starozákonní proroci, naplněním všech nadějí. I když by bylo podle epištoly Filipským přesnější chápat Krista jako pravý a dokonalý obraz Boží ve smyslu toho, že jeho způsob bytí náleží Bohu, je proniknut Bohem a zjevuje Boha, přesto se v dějinách hlavních křesťanských směrů začalo s učením o ontologické totožnosti Krista s Bohem.[10]
Odkazy
Reference
- ↑ Za 6, 13 (Kral, ČEP)
- ↑ 1Kr 19, 16 (Kral, ČEP)
- ↑ Mt 3, 12–15 (Kral, ČEP)
- ↑ Lk 3, 21–22 (Kral, ČEP)
- ↑ Sk 9, 22 (Kral, ČEP)
- ↑ Sk 17, 3 (Kral, ČEP)
- ↑ Sk 26, 23 (Kral, ČEP)
- ↑ Flp 2, 11 (Kral, ČEP)
- ↑ Žd 4, 14 (Kral, ČEP)
- ↑ LACOCQUE, André. Slovník Židovsko-křesťanského dialogu. Praha: ΟΙΚΟΥΜΕΝΗ, 1994. ISBN 80-85241-59-5. S. 173-174.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Kristus na Wikimedia Commons
- Encyklopedické heslo Ježíš Kristus v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- Slovníkové heslo Kristus ve Wikislovníku