Geografie náboženství: Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 30. 12. 2021, 23:28

Geografie náboženství je disciplína religionistiky studující vzájemné vztahy mezi náboženstvím a geografickým prostorem. Zabývá se vlivem náboženství a činnosti náboženských pospolitostí na utváření životního prostředí a také vlivem geografických faktorů na šíření a utváření náboženství. Vztah mezi náboženstvím a životním prostředím je obousměrný a komplikovaný, už jen proto, že náboženství nikdy nevstupuje do prázdného prostoru, ale setkává se tam s jiným náboženstvím.

Teoretický základ geografie náboženství položil filozof Charles Louis Montesquieu, který v díle O duchu zákonů poukázal na vliv přírodního prostředí a klimatu na společenský vývoj. Tato myšlenka se označuje jako geografický determinismus a v hrubých obrysech je stále platná. Jde o to, že např. úrodná krajina může „preferovat“ zemědělské bohy a stálé svatyně (usedlý život), kdežto např. neúrodné půdy „upřednostňují“ spíše válečné bohy a putovní svatyně. Friedrich Ratzel a jeho žáci (Leo Frobenius a ) kladli velký důraz na formování náboženství přírodními podmínkami. Současným badatelem v této disciplíně je Manfred Büttner.

V rámci šíření náboženství se zkoumá především schopnost náboženské komunity rozvíjet svou činnost v daném prostoru a její vliv na něj (za uvážení dalších faktorů, např. hospodářství, demografie, právo a sociální mobilita), počínaje drobnými sakrálními stavbami a konče změnami v hospodářství nebo vznikem ghet.

Geografie náboženství se snaží nalézt skutečnou závislost forem šíření náboženství na jeho obsahu a hodnotách, a v tomto smyslu se stává geografií duchovních postojů. Věnuje rovněž vlivu podnebí a reliéfu krajiny na „temperament“ náboženství.

Odkazy

Literatura

HORYNA, Břetislav. Úvod do religionistiky. Praha: ISE, 1994. 131 s. (OIKOYMENEH). ISBN 80-85241-64-1.

Související články

Externí odkazy

Religiozní krajina

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
 '''Geografie náboženství''' je disciplína [[Religionistika|religionistiky]] studující vzájemné vztahy mezi [[Náboženství|náboženstvím]] a geografickým prostorem. Zabývá se vlivem náboženství a činnosti náboženských pospolitostí na utváření [[Životní prostředí|životního prostředí]] a také vlivem geografických faktorů na šíření a utváření náboženství. Vztah mezi náboženstvím a životním prostředím je obousměrný a komplikovaný, už jen proto, že náboženství nikdy nevstupuje do prázdného prostoru, ale setkává se tam s jiným náboženstvím.
-Teoretický základ geografie náboženství položil filozof [[Charles Louis Montesquieu]], který v díle ''[[O duchu zákonů]]'' poukázal na vliv přírodního prostředí a [[Podnebí|klimatu]] na společenský vývoj. Tato myšlenka se označuje jako ''geografický determinismus'' a v hrubých obrysech je stále platná. Jde o to, že např. úrodná krajina může „preferovat“ zemědělské [[Bůh|bohy]] a stálé [[svatyně]] (usedlý život), kdežto např. neúrodné půdy „upřednostňují“ spíše válečné bohy a putovní svatyně. [[Friedrich Ratzel]] a jeho žáci ([[Leo Frobenius]] a [[Fritz Graebner]]) kladli velký důraz na formování náboženství přírodními podmínkami. Současným badatelem v této disciplíně je [[Manfred Büttner]].
+Teoretický základ geografie náboženství položil filozof [[Charles Louis Montesquieu]], který v díle ''[[O duchu zákonů]]'' poukázal na vliv přírodního prostředí a [[Podnebí|klimatu]] na společenský vývoj. Tato myšlenka se označuje jako ''geografický determinismus'' a v hrubých obrysech je stále platná. Jde o to, že např. úrodná krajina může „preferovat“ zemědělské [[Bůh|bohy]] a stálé [[svatyně]] (usedlý život), kdežto např. neúrodné půdy „upřednostňují“ spíše válečné bohy a putovní svatyně. [[Friedrich Ratzel]] a jeho žáci ([[Leo Frobenius]] a [[de:Fritz Graebner]]) kladli velký důraz na formování náboženství přírodními podmínkami. Současným badatelem v této disciplíně je [[Manfred Büttner]].
 V rámci šíření náboženství se zkoumá především schopnost náboženské komunity rozvíjet svou činnost v daném prostoru a její vliv na něj (za uvážení dalších faktorů, např. [[Ekonomika|hospodářství]], [[demografie]], [[právo]] a sociální mobilita), počínaje drobnými [[Sakrální stavba|sakrálními stavbami]] a konče změnami v hospodářství nebo vznikem [[Ghetto|ghet]].