O duchu zákonů

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
O duchu zákonů
Montesquieu Defense.jpg
Autor Charles Louis Montesquieu
Původní název L'esprit des lois
Země FrancieFrancie Francie
Jazyk francouzština
Žánr politologický traktát
Datum vydání 1748
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

O duchu zákonů (francouzsky: L'esprit des lois) je traktát zabývající se politologií a teorií dělby moci, nejznámější dílo francouzského filosofa Charlese Louise Montesquieua. Poprvé vyšlo roku 1748 v Ženevě za podpory šlechtičny Claudine Guérin de Tencin. V této době byla Montesquieova díla cenzurována, a proto byl donucen vydat jej anonymně. Roku 1750 zveřejnil v Anglii první vydání Thomas Nugent, ale už v roce 1751 byla kniha připsána na seznam zakázaných knih. Jedná se o jedno z nejdůležitějších politologických děl, jejichž obsah vešel do praxe.

Obsah díla[editovat | editovat zdroj]

První vydání z roku 1748 se sestávalo ze dvou knih, které obsahovaly tři tematické celky:

  1. O zákonech obecně
  2. O zákonech vyplývajících z povahy vlády
  3. O principech trojího druhu moci

Jako základ Montesquieovi posloužilo jeho předchozí dílo Úvaha o příčinách velikosti a pádu Říma (francouzsky Considérations sur les causes de la grandeur des Romains et de leur décadence). Na rozdíl od křesťanského výkladu dějin (vůle boha) se snažil v úpadku starověkého Říma najít logické vysvětlení.

Montesquieu psal O duchu zákonů po dobu více než dvaceti let, mimo politologie pokryl i oblasti sociologie, antropologie, historie a formy práva a uváděl četné odkazy na historii (Starověký Řím) a citace z děl jiných filosofů (Johna Locka). Obecně v díle kritizuje francouzský absolutismus a naopak obhajuje především britský konstitucionalismus, rozdělení moci na tři složky, dále pak občanskou svobodu, možnost lidu upravovat ústavu, zrušení otroctví a názor, že neexistuje univerzálně ideální forma státu a při jejím výběru se musí zohlednit historie a geografická poloha země. Ve své klasifikaci vymezil tři základní formy státu - republiku, monarchii a despocii - při jejichž vzniku má být hlavním faktorem podnebí a historie (ostatní faktory jsou podružným důsledkem vývoje).

Montesquieu detailně porovnává formy vlády v Evropě a Asii, jejich předpoklady a důsledky. Zastával například názor, že čím větší území stát má, tím menší je pravděpodobnost, že bude udržitelnou republikou.

Dělba moci[editovat | editovat zdroj]

V této knize uvádí Montesquieu svou politologickou teorii rozdělení moci ve státě na tři složky: výkonnou, zákonodárnou a soudní. K stávajícímu názoru Johna Locka na nutnost rozdělení moci do dvou složek přidal i složku třetí, soudní moc. Soudní moc musí být k zajištění své funkčnosti nezávislá a výkonná moc musí být omezena zákony, které si nemůže schvalovat sama.

  • Výkonná moc má dohlížet na výběr daní, armádu, veřejně dostupné služby a dopadení zločinců.
  • Zákonodárná moc má zjišťovat stav mezi lidmi a jejich vůdci ve státě a podle toho navrhovat zákony, kterými se bude společnost řídit.
  • Soudní moc pak má vykládat zákony a vynášet rozsudky.

Montesquieova teorie měla v USA vliv na Otce zakladatele, ústavu Spojených států amerických a systém takzvaných „brzd a protivah“, v Evropě na vývoj po roce 1848 (francouzská ústava z roku 1791), v Rusku na Kateřinu Velikou a mnoho dalších panovníků a filosofů po celém světě.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků De l'esprit des lois na dánské Wikipedii, The Spirit of the Laws na anglické Wikipedii a Charles de Secondat, baron de Montesquieu na anglické Wikipedii.