Malá Litva: Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 24. 3. 2021, 12:03

Malá Litva (červenou) a ostatní historické etnografické regiony Litvy

Malá Litva (litevsky Mažoji Lietuva; německy Kleinlitauen; polsky Litwa Mniejsza; rusky Máлая Литвá) nebo Pruská Litva (litevsky Prūsų Lietuva; německy Preußisch-Litauen; polsky Litwa Pruska) je historický region Pruska, později německého Východního Pruska, ve kterém žili Pruští Litevci (Lietuvininkai).

Před usazením Řádu německých rytířů v Prusku, které proběhlo ve 13. století, byla většina území Malé Litvy osídlena baltskými kmeny Nadruvů a Skalvů. V důsledku válek mezi řádovým státem a Litvou došlo k vylidnění území. Válka skončila uzavřením melnského míru v roce 1422 a území bylo následně znovuosídlené litevskými kolonisty a navrátilci, kteří utekli před válkou. Samotný pojem Malá Litva se poprvé objevuje mezi lety 1517 a 1526. S výjimkou pruhu území na východ od řeky Němen s centrem v Klaipedě (něm. Memel), které se stalo mandátním územím Společnosti národů v roce 1920 a v letech 1923–1939 bylo součástí Litvy, byla celá Malá Litva až do roku 1945 součástí Pruska.

V Prusku bylo v průběhu staletí původní obyvatelstvo postupně téměř zcela germanizováno - největší litevská komunita přetrvala právě v Klaipedě a jejím okolí, proto si na toto území meziválečná Litva uplatnila nárok. V současnosti je Klaipėda a území Malé Litvy, ležící na východ od řeky Němen součástí Litvy, malá část území na krajním jihu je součástí Polska, zatímco většina území je součástí ruské Kaliningradské oblasti.

Galerie

Rozšíření litevštiny v 16. století
Keleiwis, noviny Friedricha Kurschata pro Litevce v Prusku
Aušra (Úsvit), časopis v litevském jazyce, který vycházel ve východopruské Tylži

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Lithuania Minor na anglické Wikipedii a Malá Litva na slovenské Wikipedii.

@@ Řádek 10: / Řádek 10: @@
 <gallery>
 Soubor:Lithuanian language in the 16th century.png|Rozšíření litevštiny v 16. století
-Soubor:Ethnic map East Prussia 1907.jpeg|Jazyková mapa Východního Pruska z roku 1907 (údaje z roku 1900). Převážně litevskojazyčné obce jsou vyznačeny modrou (0 až 25 % německojazyčného obyvatelstva) a světlešedou (25 až 50 procent germanofonních).
 Soubor:Kurschat-Keleiwis.JPG|''Keleiwis'', noviny Friedricha Kurschata pro Litevce v Prusku