Dny v týdnu: Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 10. 6. 2018, 20:11

Názvy sedmi dnů v týdnu označují určitý den v rámci týdnu v neměnném pořadí od prvního do sedmého. Toto pořadí se neustále opakuje:

Od roku 1978 je po rozhodnutí OSN ^[zdroj?] pondělí mezinárodím prvním dnem v týdnu, neděle společně se sobotou jsou dny pracovního klidu.

Dny od pondělí do soboty jsou obecně pracovní dny, neděle je pak zvláště hájeným dnem pracovního klidu.

Pořadové číslo dne v týdnu

Mezinárodní norma ISO 8601 sice definitoricky stanoví, že prvním dnem v cyklicky se opakujícím sedmidenním týdnu je pondělí, toto pravidlo však není celosvětově platné. Ilustrují to následující obrázky dvou různých listů kalendáře pro duben 2018. Je z nich patrné, že zatímco v ČR (i ve většině ostatních evropských zemí) je prvním dnem v týdnu pondělí a sedmým dnem neděle, podle kalendářů běžných v jiných zemích, včetně USA (na obr. vpravo), je neděle dnem prvním a sobota dnem sedmým.

Důvody k této neshodě je třeba hledat v období vlády římského císaře Konstantina Velikého, který je tradičně, byť mylně, pokládán za prvního křesťanského císaře. Ve skutečnosti byl tento panovník po celý svůj život veleknězem slunečního boha Sola (významově totožného s bohy Heliem Apollonem a Mitrou). V roce 321 ustanovil k poctě tohoto boha zvaného Sol invictus (neporazitelné Slunce) svátečním dnem v týdnu Dies solis, tedy den Slunce - Sun day, Son tag = neděli. Křesťané tento pohanský "den sváteční" tehdy přijali za svůj a synkreticky ho identifikovali se sedmým dnem Božího odpočinku po stvoření světa (Genesis 2.2), který je v desateru Božích přikázání hebrejsky nazýván שַׁבָּת‎ Sabbath - židovský šabat

Příkaz slavení tohoto sedmého dne - jako svátku věnovaného modlitbě - je obsahem původně čtvrtého ze zmíněného desatera Božích přikázání. Poté, co se katolická církev rozhodla nedodržovat druhě přikázání: "Neuděláš si jakékoliv zpodobení toho, co je nahoře na nebi nebo dole na zemi", bylo z latinského znění Bible toto přikázání vypuštěno a zmíněné čtvrté přikázání se tak dostalo ze čtvrtého na třetí místo. Jeho znění bylo přitom upraveno z povinnosti světit sedmý den odpočinku (sabbath) na povinnost světit přesněji nespecifikovaný „den sváteční“.

Ačkoliv se různě modifikované slovo sabbath udrželo v mnoha jazycích (rusky субботa - subbota, česky sobota), významu „den sváteční“, který je třeba světit, v křesťanském kontextu Nového zákona postupně nabylo velikonoční zmrtvýchvstání Ježíše. Projevilo se to např. v ruském názvu sedmého dne v týdnu (naší neděle) воскресeнье - voskresenie, což znamená vzkříšení. V tomto smyslu je takto definovaný svátek nyní slaven ve většině křesťanských církví - bez ohledu na to, zda je v kalendáři dané země tento den zařazen v týdnu jako první nebo poslední.

V evropské verzi kalendáře, pro kterou je používán anglický termín „Monday first“ (pondělí první), došlo k posunu starozákonního svátečního dne Sabbath ze sedmého místa týdne na šesté. Ve verzi „Sunday first“ (neděle první) si tento svátek své symbolické sedmé místo sice udržel, avšak nezachoval si své původní jméno. Současný anglický název Saturday je odvozen z latinského Saturni diēs, tedy den boha Saturna, asociovaného se sedmou planetou (viz dále).

Třebaže podle doporučení zmíněné normy ISO 8601 by měla být preferována verze „Monday first“, je např. v celosvětově rozšířeném software Microsoft pro výchozí číslování dnů v týdnu užívána verze „Sunday first“. Bez patřičné lokalizace programových prostředků to v některých případech může ovlivnit jednoznačnost či platnost výsledků výpočtů, prováděných na platformě programů Microsoft Excel, Access apod. Problémy může činit i nejednotnost v jízdních a letových řádech, kde jsou dny běžně uváděny pořadovým číslem v týdnu.

Pojmenování jednotlivých dnů

České názvy dnů:

Pondělí – den po neděli
Úterý – pochází ze slovanského výrazu vterý = druhý či od jména Týr
Středa – střed týdne
Čtvrtek – čtvrtý den týdne (slovanský pobaltský název perundan ještě připomíná boha Peruna)
Pátek – pátý den týdne
Sobota – z hebrejského výrazu sabat
Neděle – sváteční den odpočinku (nedělání)

V Babylonii bylo sedm dní týdne pojmenováno podle planet geocentrické sféry viditelných pouhým okem (Slunce, Měsíc, Mars, Merkur, Jupiter, Venuše, Saturn). Stejných názvů se tedy používalo zároveň k pojmenování bohů. Jména, stejně jako uctívání bohů byly převzaty Řeky a Římany, od nich tento systém převzali později také germáni a slované, kteří si jména upravili podle svých božstev.

Anglické názvy dnů tedy odrážejí germánskou mytologii

Monday - Mani
Tuesday - Týr
Wednesday - Ódin
Thursday - Thór
Friday - Freya
Saturday - Saturn, Lugh
Sunday - Sol

Symboly pro dny v týdnu

Již od středověku se v astronomii astrologii používaly odpovídající symboly planet také pro dny v týdnu. V církevní literatuře až do 18. století pro všední dny nacházíme tyto symboly. Pro neděli se však nepoužíval symbol Slunce, nýbrž „Dom.“ či „dies dominica“.

neděle	pondělí	úterý	středa	čtvrtek	pátek	sobota

Slunce	Měsíc	Mars	Merkur	Jupiter	Venuše	Saturn

Externí odkazy

Identifikace dne v týdnu připadjící na konkrétní datum
Výpočet dne v týdnu z hlavy Podrobný návod pro výpočet dne v týdnu z hlavy Alternativa ve formátu PDF

@@ Řádek 10: / Řádek 10: @@
 * [[neděle]]
-Od roku 1978 je po rozhodnutí [[OSN]] pondělí mezinárodím prvním dnem v týdnu, neděle společně se sobotou jsou [[Den pracovního klidu|dny pracovního klidu]].
+Od roku 1978 je po rozhodnutí [[OSN]] {{Doplňte zdroj}} pondělí mezinárodím prvním dnem v týdnu, neděle společně se sobotou jsou [[Den pracovního klidu|dny pracovního klidu]].
 Dny od pondělí do soboty jsou obecně [[Pracovní den|pracovní dny]], [[neděle]] je pak zvláště hájeným dnem pracovního klidu.
+== Pořadové číslo dne v týdnu ==
+[[Soubor:Duben-April_2018.jpg|odkaz=https://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Duben-April_2018.jpg|vpravo|bezrámu|374x374pixelů]]Mezinárodní norma [[ISO 8601]] sice definitoricky stanoví, že prvním dnem v cyklicky se opakujícím sedmidenním týdnu je pondělí, toto pravidlo však není celosvětově platné. Ilustrují to následující obrázky dvou různých listů kalendáře pro ''duben 2018''. Je z nich patrné, že zatímco v ČR (i ve většině ostatních evropských zemí) je prvním dnem v týdnu pondělí a sedmým dnem [[neděle]], podle kalendářů běžných v jiných zemích, včetně USA (na obr. vpravo), je neděle dnem prvním a sobota dnem sedmým.
+Důvody k této neshodě je třeba hledat v období vlády římského císaře [[Konstantin I. Veliký|Konstantina Velikého]], který je tradičně, byť mylně, pokládán za prvního křesťanského císaře. Ve skutečnosti byl tento panovník po celý svůj život veleknězem slunečního boha ''[[Sol (bůh)|Sola]]'' (významově totožného s bohy ''[[Hélios|Heliem]]'' ''[[Apollón|Apollonem]]'' a ''[[Mitra|Mitrou]]''). V roce 321 ustanovil k poctě tohoto boha zvaného ''[[Sol Invictus Mithras|Sol invictus]]'' (neporazitelné Slunce) svátečním dnem v týdnu ''Dies solis,'' tedy ''den Slunce'' - ''Sun'' day, ''Son'' tag = [[Neděle|neděli]]. Křesťané tento pohanský "den sváteční" tehdy přijali za svůj a synkreticky ho identifikovali se sedmým dnem Božího odpočinku po stvoření světa  ([[Genesis]] 2.2), který je v [[Desatero|desateru Božích přikázání]] hebrejsky nazýván '' ''שַׁבָּת‎ ''[[Šabat|Sabbath]] -'' židovský ''[[šabat]]''
+Příkaz slavení tohoto sedmého dne - jako svátku věnovaného modlitbě - je obsahem původně čtvrtého ze zmíněného desatera Božích přikázání. Poté, co se katolická církev rozhodla nedodržovat druhě přikázání'': "Neuděláš si jakékoliv zpodobení toho, co je nahoře na nebi nebo dole na zemi''", bylo z latinského znění Bible toto přikázání vypuštěno a zmíněné čtvrté přikázání se tak dostalo ze čtvrtého na třetí místo. Jeho znění bylo přitom upraveno z povinnosti světit ''sedmý den'' odpočinku (''sabbath)'' na povinnost světit přesněji nespecifikovaný „''den sváteční''“.
+Ačkoliv se různě modifikované slovo ''sabbath'' udrželo v mnoha jazycích (rusky ''субботa - subbota,'' česky ''[[sobota]]), v''ýznamu „den sváteční“, který je třeba světit, v křesťanském kontextu Nového zákona postupně nabylo velikonoční zmrtvýchvstání Ježíše. Projevilo se to např. v ruském názvu sedmého dne v týdnu (naší neděle) ''воскресeнье - voskresenie'', což znamená [[Vzkříšení|''vzkříšení''.]] V tomto smyslu je takto definovaný svátek nyní slaven ve většině křesťanských církví - bez ohledu na to, zda je v kalendáři dané země tento den zařazen v týdnu jako první nebo poslední.
+V evropské verzi kalendáře, pro kterou je používán anglický termín „''Monday first“'' (pondělí první), došlo k posunu starozákonního svátečního dne ''Sabbath''  ze sedmého místa týdne na šesté. Ve verzi ''„Sunday first“'' (neděle první) si tento svátek své symbolické sedmé místo sice udržel, avšak nezachoval si své původní jméno. Současný anglický název ''[[Saturday]]'' je odvozen z latinského ''Saturni diēs,'' tedy den boha [[Saturn|Saturna]], asociovaného se sedmou planetou (viz dále).
+Třebaže podle doporučení zmíněné normy [[ISO 8601]] by měla být preferována verze ''„Monday first''“, je např. v celosvětově rozšířeném software [[Microsoft Windows|Microsoft]] pro výchozí číslování dnů v týdnu užívána verze „''Sunday first''“. Bez patřičné lokalizace programových prostředků to v některých případech může ovlivnit jednoznačnost či platnost výsledků výpočtů, prováděných na platformě programů [[Microsoft Excel]], Access apod. Problémy může činit i nejednotnost v jízdních a letových řádech, kde jsou dny běžně uváděny pořadovým číslem v týdnu.
 == Pojmenování jednotlivých dnů ==