Bolest

Postřelený člověk vystavený fyzické bolesti

Bolest je psychický stav či pocit většinou spojený s aktuálním nebo potenciálním poškozováním živé tkáně organizmu. Nejčastěji vzniká v důsledku poškozujících účinků na organizmus, ohrožujících jeho existenci nebo celistvost, či jako příznak poruchy normálního průběhu fyziologických procesů, může však mít i čistě psychické příčiny. Má velký význam pro ochranu organismu před poškozením, neboť upozorňuje, že k takovému poškozování dochází nebo by v nejbližší době mohlo dojít; je stimulem pro obranné reakce zaměřené na odstranění vnějších nebo vnitřních podnětů, které ji vyvolaly. Lékařská disciplína, která se bolestí zabývá, se nazývá algeziologie.

Podle výsledků dlouholetého výzkumu Centra pro behaviorální medicínu v Atlantě je vnímání bolesti u mužů a žen rozdílné – muži vnímají především fyzický aspekt bolesti, ženy bolest častěji zažívají kombinaci více bolestí a vnímají ji více emocionálně.

Fyziologie bolesti

Pocity bolesti vznikají v centrálním nervovém systému spojením procesů začínajících v receptorech kůže nebo vnitřních orgánů, od nichž se impulzy dostávají do mozku. Reakce na bolest představuje nejvnitřnější a nejsilnější nepodmíněnou reakci organismu. Je vnímána nociceptory.

Osoby během občanské války v Bosně a Hercegovině pláčicí nad ztrátou blízké osoby

Psychické hledisko

Z psychického hlediska má trvání pocitu bolesti ubíjející a deprimující charakter, někdy přecházející až v utrpení. Naše setkání s bolestí, jež je různorodé, vyvolává představu rozdílnosti, ale přesto v množství rozdílností projevů či zdrojů je to stále bolest a tudíž v tom podstatném je stejná.

Bolest se rozlišuje na fyzickou a duševní a jsou často chápány jako zcela odlišné, což je na jednu stranu správné, avšak my chceme zjistit, co dělá bolest bolestí. Oba typy bolesti (fyzická s duševní) jsou navzájem propojené. Zakoušíme bolest, jíž prvotně cítíme uvnitř, a tato nás postihuje i fyzicky – sevřené hrdlo, špatně se nám dýchá a mnoho dalších příznaků.

Bolest v literatuře

V Goethově románu Utrpení mladého Werthera přesáhla bolest určitou hranici a vedla k sebevraždě.

Mácha v díle Máj popisuje bolest Viléma. Tam „řinčí řetězů hřmot“ jeho pout, zavřen v temnotě mezi čtyřmi stěnami, na rukou a nohou pouta. A ve chvílích bez bolesti, zapomenuv na vše prožívá libé zvuky lesní trouby, krásu všeho kolem.

Související články

• Analgetikum
• Sadismus a masochismus
• Fantomová končetina

Portály: Medicína