Vepice: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m náhrada souřadnicové šablony; kosmetické úpravy
m Malá editace a doplněn obrázek
Řádek 34: Řádek 34:
| strany = 143
| strany = 143
| isbn =
| isbn =
}}</ref> Ve Vepicích stála [[tvrz]], která se nacházela na malém ostrůvku. Tvrz se do dnešních dob nedochovala. Rod vladyků, který na tvrzi sídlil měl ve znaku hlavu psa, věžníka. Tento znak je možno spatřit v milevském kostele [[Sv. Jiljí|svatého Jiljí]].<ref name="kytka"/> Nalézá se na štítové zdi mezi střechou kostela a presbytářem. [[František z Vepic]], který zde byl [[opat]]em [[1383]] - [[1404]], je i na místním [[hřbitov]]ě pohřbený.<ref name="kytka"/> Jeho hrob byl zdevastovaný za husitských válek.<ref name="kytka"/> Výraznou měrou se zasloužil o přestavbu kostela do současné podoby. Rod vladyků z Vepic měl tvrz v držení do konce [[15. století]]. V roce [[1498]] připadl tento majetek [[Jindřich z Březí|Jindřichovi z Březí]].<ref name="kytka"/> V [[16. století]] přešla ves do majetku [[Kovářov|Kovářova]] a dále roku [[1592]] byla v majetku [[Jiří ze Švamberka|Jiřího ze Švamberka]] a byla připojena k orlickému panství.<ref name="kytka"/>
}}</ref> Ve Vepicích stála [[tvrz]], která se nacházela na malém ostrůvku v Novém rybníce na jihovýchodě ve vesnici. Tvrz se do dnešních dob nedochovala. Rod vladyků, který na tvrzi sídlil měl ve znaku hlavu psa, věžníka. Tento znak je možno spatřit v milevském kostele [[Sv. Jiljí|svatého Jiljí]].<ref name="kytka"/> Nalézá se na štítové zdi mezi střechou kostela a presbytářem. [[František z Vepic]], který zde byl [[opat]]em [[1383]] - [[1404]], je i na místním [[hřbitov]]ě pohřbený.<ref name="kytka"/> Jeho hrob byl zdevastovaný za husitských válek.<ref name="kytka"/> Výraznou měrou se zasloužil o přestavbu kostela do současné podoby. Rod vladyků z Vepic měl tvrz v držení do konce [[15. století]]. V roce [[1498]] připadl tento majetek [[Jindřich z Březí|Jindřichovi z Březí]].<ref name="kytka"/> V [[16. století]] přešla ves do majetku [[Kovářov|Kovářova]] a dále roku [[1592]] byla v majetku [[Jiří ze Švamberka|Jiřího ze Švamberka]] a byla připojena k orlickému panství.<ref name="kytka"/>
Místo, kde stávala vodní tvrz se nalézalo v místě současného rybníka ''Nový''. <ref name="kytka"/> V roce [[1900]] se zde při čištění rybníka nalezlo množství opracovaných dubových trámů. Dále byly nalezeny železné sekery, střepiny, bodce, šípy. Tyto nálezy jsou v Praze v Národním muzeu.<ref name="kytka"/>
Místo, kde stávala vodní tvrz se nalézalo v místě současného rybníka ''Nový''. <ref name="kytka"/> V roce [[1900]] se zde při čištění rybníka nalezlo množství opracovaných dubových trámů. Dále byly nalezeny železné sekery, střepiny, bodce, šípy. Tyto nálezy jsou v Praze v Národním muzeu.<ref name="kytka"/>


Řádek 82: Řádek 82:
<gallery>
<gallery>
File:Vepice 003.jpg|Rybník Díl.
File:Vepice 003.jpg|Rybník Díl.
File:Vepice (Kovářov) (14.).jpg|Nový rybník s ostrovem.
File:Vepice 004.jpg|Návesní kaple.
File:Vepice 004.jpg|Návesní kaple.
File:Vepice (Kovářov). Okres Písek. Dolistův kříž z roku 1898 (1).jpg|Dolistův kříž.
File:Vepice (Kovářov). Okres Písek. Dolistův kříž z roku 1898 (1).jpg|Dolistův kříž.

Verze z 22. 10. 2012, 07:54

Šablona:Infobox sídlo Vepice je jihočeská vesnice, místní část sousedního Kovářova, od kterého je vzdálena přibližně dva kilometry. Ve Vepicích se těží žula. Původní název byl Epice.

Historie obce

Původně se ves jmenovala Epice. Odvozeno od staročeského jména - Epp.[1] První zmínky o ní pocházejí z roku 1373. V tomto roce se řešil soudní spor, ohledně sporných hraničních kamenů mezi panem Jaroslavem z Vepic a milevským klášterem.[1] Ve Vepicích stála tvrz, která se nacházela na malém ostrůvku v Novém rybníce na jihovýchodě ve vesnici. Tvrz se do dnešních dob nedochovala. Rod vladyků, který na tvrzi sídlil měl ve znaku hlavu psa, věžníka. Tento znak je možno spatřit v milevském kostele svatého Jiljí.[1] Nalézá se na štítové zdi mezi střechou kostela a presbytářem. František z Vepic, který zde byl opatem 1383 - 1404, je i na místním hřbitově pohřbený.[1] Jeho hrob byl zdevastovaný za husitských válek.[1] Výraznou měrou se zasloužil o přestavbu kostela do současné podoby. Rod vladyků z Vepic měl tvrz v držení do konce 15. století. V roce 1498 připadl tento majetek Jindřichovi z Březí.[1] V 16. století přešla ves do majetku Kovářova a dále roku 1592 byla v majetku Jiřího ze Švamberka a byla připojena k orlickému panství.[1] Místo, kde stávala vodní tvrz se nalézalo v místě současného rybníka Nový. [1] V roce 1900 se zde při čištění rybníka nalezlo množství opracovaných dubových trámů. Dále byly nalezeny železné sekery, střepiny, bodce, šípy. Tyto nálezy jsou v Praze v Národním muzeu.[1]

Památky v obci

  • Neorománská kaple v obci byla postavena roku 1901 a téhož roku byla vysvěcena.[1] Byla postavena z finanční sbírky mezi místními obyvateli a za přispění obce.[2] V devadesátých letech byla opravena. Kaple je zasvěcená Panně Marii Lurdské.[2] Její soška se do kaple dává při významných příležitostech.[3]Jiný zdroj uvádí, že kaple na návsi nese jméno sv. Kříže a pochází z počátku 20. století.[4]
  • Kříž před návesní kaplí je kamenný. Nese dataci 1857. Je zdobený motivem kalicha, srdíčkem a v koncích ramen jsou rozčtvrcená kolečka.[3]
  • Další litinový Mošanských kříž se nachází u silnice do Vladyčína. Byl sem přenesený ze hřbitova.[3]
  • Kříž za obcí u komunikace směrem na Vladyčín se nachází mezi lipami na křižovatce do březských samot.[3]
  • Benešův kříž se nachází na soukromém pozemku, byl sem přesunutý od již zrušené cesty.[3]
  • Dolistův kříž se nachází u komunikace z obce směrem do Hrazan vlevo. Je kamenný. Na svém pozemku si jej roku 1898 nechal postavit místní občan Josef Dolista. Datace je na spodním podstavci kříže znatelná. V tomto roce byl i vysvěcený.
  • Kříž na Marjánčině vrchu je u dnes již zrušené cesty do Hrazan nad rybníkem Díl.[3]

Zajímavost

V okolí obce se nalézá modrá dekorativní žula.[3]

Galerie

Reference

  1. a b c d e f g h i j KYTKA, Josef. Milevsko a jeho kraj: turistika, památky, historie.. Milevsko: Nákladem odboru klubu českých turistů, 1940. S. 143. 
  2. a b ŠIMEČKOVÁ, Pavla. Od kapličky ke křížku. Průvodce po posvátných místech na Kovářovsku.. 1. vyd. Praha: Plot, 2009. ISBN 978-80-86523-94-1. S. 205.  Chybná citace: Neplatná značka <ref>; název „kaplicky“ použit vícekrát s různým obsahem
  3. a b c d e f g h Šimečková, str. 206. Chybná citace: Neplatná značka <ref>; název „kaplickyXXX“ použit vícekrát s různým obsahem
  4. http://www.farnost2k.cz/obsah/vepice

Logo Wikimedia Commons Galerie Vepice na Wikimedia Commons Seznam dělSouborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Vepice