Štarkov: Porovnání verzí
m úprava |
m sjednocení souřadnic; kosmetické úpravy |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Infobox Hrad |
{{Infobox Hrad |
||
|název |
|název = Štarkov |
||
|obrázek |
|obrázek = PP Štarkov - zřícenina2.jpg |
||
| zeměpisná šířka = 49.6388889 |
|||
| ⚫ | |||
| zeměpisná délka = 16.1711111 |
|||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
|Zrekonstruován = |
|Zrekonstruován = |
||
|Stavební materiál |
|Stavební materiál = kámen |
||
|Účel |
|Účel = |
||
|Počet obyvatel = |
|Počet obyvatel = |
||
|Původní majitel |
|Původní majitel = [[Archleb z Kunštátu]] |
||
|Rod |
|Rod = [[páni z Kunštátu]], [[páni ze Skal]], [[páni z Kunštátu a Lysic]], [[Tovačovští z Cimburka]], [[páni z Břežan]], [[Pernštejnové]] |
||
|Současný majitel |
|Současný majitel = |
||
}} |
}} |
||
'''Štarkov''', též '''Skály''', někdy Starkov či Stařechovice, je [[hrad]]ní [[zřícenina]] poblíž [[Nový Jimramov|Nového Jimramova]] v okrese [[Okres Žďár nad Sázavou|Žďár nad Sázavou]]. Nachází se na vrcholu kopce (679 m), na kterém se nalézá i [[přírodní památka Štarkov]]. Počátky hradu sahají do [[14. století]], avšak již od konce [[15. století]] je pustý. Do současnosti se dochovaly pozůstatky hradebních zdí i dalších staveb (torzo hranolové a oválné věže, v okolí jsou patrny zbytky valů), je zde patrná prohlubeň po [[Hradní příkop|hradním příkopu]], na nádvoří můžeme najít pozůstatky [[cisterna|cisterny]]. V hradním jádře probíhá v současné době archeologický průzkum. Zřícenina je volně přístupná a je chráněna jako [[kulturní památka České republiky]].<ref>{{Citace elektronické monografie |
'''Štarkov''', též '''Skály''', někdy Starkov či Stařechovice, je [[hrad]]ní [[zřícenina]] poblíž [[Nový Jimramov|Nového Jimramova]] v okrese [[Okres Žďár nad Sázavou|Žďár nad Sázavou]]. Nachází se na vrcholu kopce (679 m), na kterém se nalézá i [[přírodní památka Štarkov]]. Počátky hradu sahají do [[14. století]], avšak již od konce [[15. století]] je pustý. Do současnosti se dochovaly pozůstatky hradebních zdí i dalších staveb (torzo hranolové a oválné věže, v okolí jsou patrny zbytky valů), je zde patrná prohlubeň po [[Hradní příkop|hradním příkopu]], na nádvoří můžeme najít pozůstatky [[cisterna|cisterny]]. V hradním jádře probíhá v současné době archeologický průzkum. Zřícenina je volně přístupná a je chráněna jako [[kulturní památka České republiky]].<ref>{{Citace elektronické monografie |
||
| Řádek 36: | Řádek 38: | ||
{{Commonscat|Štarkov}} |
{{Commonscat|Štarkov}} |
||
{{Hrady a zámky v Kraji Vysočina}} |
{{Hrady a zámky v Kraji Vysočina}} |
||
{{Geo cz|49|38|20|16|10|16}} |
|||
[[Kategorie:Zříceniny hradů v Kraji Vysočina]] |
[[Kategorie:Zříceniny hradů v Kraji Vysočina]] |
||
Verze z 16. 10. 2012, 10:29
Šablona:Infobox Hrad Štarkov, též Skály, někdy Starkov či Stařechovice, je hradní zřícenina poblíž Nového Jimramova v okrese Žďár nad Sázavou. Nachází se na vrcholu kopce (679 m), na kterém se nalézá i přírodní památka Štarkov. Počátky hradu sahají do 14. století, avšak již od konce 15. století je pustý. Do současnosti se dochovaly pozůstatky hradebních zdí i dalších staveb (torzo hranolové a oválné věže, v okolí jsou patrny zbytky valů), je zde patrná prohlubeň po hradním příkopu, na nádvoří můžeme najít pozůstatky cisterny. V hradním jádře probíhá v současné době archeologický průzkum. Zřícenina je volně přístupná a je chráněna jako kulturní památka České republiky.[1]
Historie
Hrad pravděpodobně založili páni z Kunštátu, kteří zdejší území získali kolem poloviny 14. století. Zakladatelem hradu byl kolem roku 1380 Archleb z Kunštátu (či Archleb ze Stařechovic). Ten jej roku 1384 prodal svému synu Erhardovi a bratru Janovi. Po roce 1415 se Štarkov stal předmětem sporu mezi Erhardovou dcerou Žofkou, která se provdala za Jana Tovačovského z Cimburka, a Kunou z Kunštátu z lysické větve. Ten se neprávem zmocnil hradu. Po dlouhých sporech (roku 1447) nakonec získávala zákonná dědička Žofka Štarkov do svého vlastnictví. Za husitských válek se zde schovával oddíl 500 husitů, které odtud chtěl vypudit vévoda Albrecht, což se mu nepodařilo. Poté se Štarkov stal sídlem loupeživého rytíře Jana z Břežan. V roce 1448 byl hrad Janem Tovačovským z Cimburka prodán pernštejnskému purkrabímu Vaňkovi. Jelikož se Vaněk přidal k loupeživým tlupám, byl Štarkov v roce 1456 vykoupen a pobořen. V roce 1464 se uvádí jako „zbořený hrad Skály“. V té době patřil hrad do jimramovského panství, a tak byli jeho majiteli nejprve Pernštejnové, dále Katharýnové z Katharu a později Dubští z Třebomyslic. Hrad však nikdo neobnovil a tak postupně pustl.
Hradní vrch
Hradní vrch o nadmořské výšce 679 metrů spadá geomorfologicky do celku Hornosvratecká vrchovina, podcelku Žďárské vrchy, okrsku Pohledská vrchovina a do její části Dalečínská vrchovina[2].
Reference
- ↑ Monumnet.npu.cz [cit. 2010-12-23]. Dostupné online.
- ↑ Břetislav Balatka, Jan Kalvoda - Geomorfologické členění reliéfu Čech (Kartografie Praha, 2006, ISBN 80-7011-913-6)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Štarkov na Wikimedia Commons
Šablona:Hrady a zámky v Kraji Vysočina