Hrázděná stavba: Porovnání verzí
Kostel Míru |
+portál |
||
Řádek 24: | Řádek 24: | ||
{{Pahýl}} |
{{Pahýl}} |
||
{{Portály|Architektura a stavebnictví}} |
|||
[[Kategorie:Architektonické prvky|Stavba]] |
[[Kategorie:Architektonické prvky|Stavba]] |
||
[[Kategorie:Stavby|Stavba]] |
[[Kategorie:Stavby|Stavba]] |
Verze z 16. 6. 2012, 10:15
Hrázděná stavba je stavba, jejíž stěny jsou vybudovány technikou hrázdění. Na české území pronikla koncem 15. století spolu s německými přistěhovalci. Setkáme se s ní hlavně v severních a západních Čechách, a to téměř výhradně v kombinaci s roubenou nebo zděnou stavbou.
Konstrukce
Hrázděná stěna je konstruována z hraněných svislých a vodorovných trámků zpevněných šikmými vzpěrami. Tato kostra má nosnou funkci a její volný vnitřní prostor je vyplněn materiálem bez nosné funkce (mazanina, vepřovice, později pálené cihly).
Hrázděné kostely
Oblast hrázděných kostelů se táhne Evropou od Nizozemí přes severní a střední Německo až do východního Pruska a do jisté míry kopíruje tzv. izoglosu hrázděné architektury. Ojedinělá koncentrace hesenských hrázděných kostelů, zejména v oblasti Vogelbergu souvisí s reformací. Za hesenského lanckraběte Filipa Velkodušného byla na synodě v Homburku zahájena roku 1526 reformace a díky tomu mnoho vesnic, které neměly vlastní kostel, dostalo povolení postavit si vlastní. Tak se vyvinula jedinečná kulturní krajina s množstvím hrázděných kostelů.
Pro jejich nejstarší vrstvu z doby kolem 1500 - 1650 jsou charakteristické příkré proporce, obvykle pravoúhlé kněžiště a horní patro, často využívané čistě k profánním účelům, ponejvíce jako sýpky (např. kostel ve Wagenfurthu). Až kolem roku 1700 se začínají pravidelně objevovat polygonální kněžiště.
Další velkou oblastí, kde se můžeme setkat s hrázděnými kostely je polská část Slezska, kde je velká řada evangelických hrázděných kostelů, často úctyhodných rozměrů, jak je tomu např. u luteránského kostela ve Svídnici (Kostel Míru). I na našem území máme dochovány tři hrázděné sakrální stavby a to v severozápadních Čechách. Všechny souvisí s německým etnikem - jedná se o hřbitovní kapli sv. Václava v Žatci z roku 1520 (v roce 1720 došlo k dalším úpravám objektu), o špitální kostel Všech svatých v Jáchymově z roku 1516 a o kapli Nejsvětější Trojice (hrázděná část pochází z roku 1753) ze zaniklých Žichlic u Modlan, dnes přenesenou do skanzenu v obci Zubrnice.