O původu a dějinách Slovanů: Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 11. 4. 2012, 21:10

O původu a dějinách Slovanů (latinsky De origine successibusque Slavorum)^[1] je renesanční spis Vinka Pribojeviće z první poloviny 16. století. Jedná se o zápis Pribojevićova proslovu, který pronesl na ostrově Hvar roku 1525 a který vyšel později za benátského přispění v roce 1532 v dnešní Itálii.^[1]

Autor se v něm pokoušel vyzdvihnout hrdinské činy Slovanů, které jsou na stejné úrovni, jako je tomu v případě jiných národů a říší, nicméně v případě Slovanů neexistoval nikdo, kdo by takové události zaznamenal (což se svým dílem pokoušel Pribijević napravit). Mnohé historické nepřesnosti (ke Slovanům řadilo i celou řadu papežů, nebo například také Aristotela)^[zdroj?], jakož i připisování až přehnaně historických zásluh Slovanům a Slovanstvu, jsou typickým rysem spisu; v chorvatském prostoru však byl Pribojević prvním člověkem, který se stal propagátorem myšlenky, že Slované jsou jeden národ (panslavismu).

Celé dílo je rozděleno na tři části: První se věnuje původu Slovanů (který Pribojević odvozuje až z biblických časů), druhá se soustředí na popis Dalmácie a jejích dějin a třetí pak pojednává o jeho domovském ostrovu Hvaru.

V pozdějších letech se tak s jeho - ve své době docela populárním - seznámili mnozí další chorvatští pisatelé, včetně například Mavra Orbiniho (s dílem Království Slovanů), či Juraje Križaniće.^[2]

Reference

↑ ^a ^b JELČIĆ, Dubravko. Povijest hrvatske književnost. Záhřeb: Naklada P.I.P Pavičić, 2004. Kapitola Humanizam, renesansa, s. 37. (chorvatština)
↑ JELČIĆ, Dubravko. Povijest hrvatske književnost. Záhřeb: Naklada P.I.P Pavičić, 2004. Kapitola Humanizam, renesansa, s. 39. (chorvatština)

[PHK37-1] JELČIĆ, Dubravko. Povijest hrvatske književnost. Záhřeb: Naklada P.I.P Pavičić, 2004. Kapitola Humanizam, renesansa, s. 37. (chorvatština)

[PHK39-2] JELČIĆ, Dubravko. Povijest hrvatske književnost. Záhřeb: Naklada P.I.P Pavičić, 2004. Kapitola Humanizam, renesansa, s. 39. (chorvatština)

[1]

[2]

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
-[[File:Vinko Pribojević opodrijetlu i povijesti slavena.jpg|right|thumb|Úvodní stránka spisu]]
+[[Soubor:Vinko Pribojević opodrijetlu i povijesti slavena.jpg|right|thumb|Úvodní stránka spisu]]
 '''O původu a dějinách Slovanů''' ([[latina|latinsky]] '''De origine successibusque Slavorum''')<ref name="PHK37">{{Citace monografie
  | příjmení = Jelčić
@@ Řádek 13: / Řádek 13: @@
  | strany = 37
  | jazyk = chorvatština
-}}</ref> je [[renesance|renesanční]] spis [[Vinko Pribojević|Vinka Pribojeviće]] z první poloviny [[16. století]]. Jedná se o zápis Pribojevićova proslovu, který pronesl na ostrově Hvar roku [[1525]] a který vyšel později za [[Benátská republika|benátské]]ho přispění v roce [[1532]] v dnešní [[Itálie|Itálii]].<ref name="PHK37"/>
+}}</ref> je [[renesance|renesanční]] spis [[Vinko Pribojević|Vinka Pribojeviće]] z první poloviny [[16. století]]. Jedná se o zápis Pribojevićova proslovu, který pronesl na ostrově Hvar roku [[1525]] a který vyšel později za [[Benátská republika|benátského]] přispění v roce [[1532]] v dnešní [[Itálie|Itálii]].<ref name="PHK37"/>
-Autor se v něm pokoušel vyzdvihnout hrdinské činy [[Slované|Slovanů]], které jsou na stejné úrovni, jako je tomu v případě jiných národů a říší, nicméně v případě Slovanů neexistoval nikdo, kdo by takové události zaznamenal (což se svým dílem pokoušel Pribijević napravit). Mnohé historické nepřesnosti (ke Slovanům řadilo i celou řadu papežů, nebo například také [[Aristoteles|Aristotela]]){{chybí zdroj}}, jakož i připisování až přehnaně historických zásluh Slovanům a Slovanstvu, jsou typickým rysem spisu; v chorvatském prostoru však byl Pribojević prvním člověkem, který se stal propagátorem myšlenky, že Slované jsou jeden národ ([[panslavismus|panslavismu]]).
+Autor se v něm pokoušel vyzdvihnout hrdinské činy [[Slované|Slovanů]], které jsou na stejné úrovni, jako je tomu v případě jiných národů a říší, nicméně v případě Slovanů neexistoval nikdo, kdo by takové události zaznamenal (což se svým dílem pokoušel Pribijević napravit). Mnohé historické nepřesnosti (ke Slovanům řadilo i celou řadu papežů, nebo například také [[Aristoteles|Aristotela]]){{Doplňte zdroj}}, jakož i připisování až přehnaně historických zásluh Slovanům a Slovanstvu, jsou typickým rysem spisu; v chorvatském prostoru však byl Pribojević prvním člověkem, který se stal propagátorem myšlenky, že Slované jsou jeden národ ([[panslavismus|panslavismu]]).
 Celé dílo je rozděleno na tři části: První se věnuje původu Slovanů (který Pribojević odvozuje až z [[bible|biblických]] časů), druhá se soustředí na popis [[Dalmácie]] a jejích dějin a třetí pak pojednává o jeho domovském ostrovu [[Hvar]]u.