Hornomoravský úval: Porovnání verzí
m Wikiodkaz |
|||
Řádek 20: | Řádek 20: | ||
'''Hornomoravský úval''' je [[geomorfologický celek]] na [[Morava|Moravě]] v [[geomorfologická oblast|geomorfologické oblasti]] [[Západní Vněkarpatské sníženiny|Západních Vněkarpatských sníženin]]. Nejvyšším vrcholem je ''[[Jelení vrch (345 m)|Jelení vrch]]'' 345 m n.m. |
'''Hornomoravský úval''' je [[geomorfologický celek]] na [[Morava|Moravě]] v [[geomorfologická oblast|geomorfologické oblasti]] [[Západní Vněkarpatské sníženiny|Západních Vněkarpatských sníženin]]. Nejvyšším vrcholem je ''[[Jelení vrch (345 m)|Jelení vrch]]'' 345 m n.m. |
||
Úval je tvořen sníženinou, vyplněnou [[pliocen|pliocenními]] sedimenty a [[kvartér|kvartérními]] náplavami řek. Osou úvalu je řeka [[Morava (řeka)|Morava]] (v severní části i řeka [[Oskava]]), největšími přítoky jsou zde řeky [[Bečva]] a [[Haná (řeka)|Haná]]. |
Úval je tvořen sníženinou, vyplněnou [[pliocen|pliocenními]] sedimenty a [[kvartér|kvartérními]] náplavami řek. Osou úvalu je řeka [[Morava (řeka)|Morava]] (v severní části i řeka [[Oskava (řeka)|Oskava]]), největšími přítoky jsou zde řeky [[Bečva]] a [[Haná (řeka)|Haná]]. |
||
Úval se táhne od [[Libina|Libiny]] na severu po [[Otrokovice]] na jihu. Někdy se nesprávně uvádí, že začíná na severu až u Bludova, což je omyl, počítající s Mohelnickou brázdou jako podcelkem Hornomoravského úvalu. Ve skutečnosti jsou obě tyto sníženiny z geomorfologického hlediska rovnocennými celky. Jejich hranici tvoří tzv. [[Třesínský práh]] u Mladče západně od Litovle. Toto místo je zároveň i rozhraním mezi dvěma základními geomorfologickými provinciemi na území České republiky: Západními Karpatami a Českou vysočinou. |
Úval se táhne od [[Libina|Libiny]] na severu po [[Otrokovice]] na jihu. Někdy se nesprávně uvádí, že začíná na severu až u Bludova, což je omyl, počítající s Mohelnickou brázdou jako podcelkem Hornomoravského úvalu. Ve skutečnosti jsou obě tyto sníženiny z geomorfologického hlediska rovnocennými celky. Jejich hranici tvoří tzv. [[Třesínský práh]] u Mladče západně od Litovle. Toto místo je zároveň i rozhraním mezi dvěma základními geomorfologickými provinciemi na území České republiky: Západními Karpatami a Českou vysočinou. |
Verze z 28. 11. 2011, 17:36
Šablona:Infobox reliéf Hornomoravský úval je geomorfologický celek na Moravě v geomorfologické oblasti Západních Vněkarpatských sníženin. Nejvyšším vrcholem je Jelení vrch 345 m n.m.
Úval je tvořen sníženinou, vyplněnou pliocenními sedimenty a kvartérními náplavami řek. Osou úvalu je řeka Morava (v severní části i řeka Oskava), největšími přítoky jsou zde řeky Bečva a Haná.
Úval se táhne od Libiny na severu po Otrokovice na jihu. Někdy se nesprávně uvádí, že začíná na severu až u Bludova, což je omyl, počítající s Mohelnickou brázdou jako podcelkem Hornomoravského úvalu. Ve skutečnosti jsou obě tyto sníženiny z geomorfologického hlediska rovnocennými celky. Jejich hranici tvoří tzv. Třesínský práh u Mladče západně od Litovle. Toto místo je zároveň i rozhraním mezi dvěma základními geomorfologickými provinciemi na území České republiky: Západními Karpatami a Českou vysočinou.
Geomorfologická klasifikace:
- Provincie: Západní Karpaty
- Soustava: Vněkarpatské sníženiny
- Podsoustava: Západní Vněkarpatské sníženiny
- Celek: Hornomoravský úval
- Podcelek: Středomoravská niva
- Podcelek: Uničovská plošina
- Celek: Hornomoravský úval
- Podsoustava: Západní Vněkarpatské sníženiny
- Soustava: Vněkarpatské sníženiny
Největšími městy jsou ve středu ležící Olomouc, Přerov a Prostějov. Zemědělsky hodně využívaná oblast. Národopisná oblast Haná.