Železniční nehoda v Podivíně: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
nehoda z roku 1950 dle uvedených zdrojů
 
m typo
Řádek 11: Řádek 11:
| místo =
| místo =
| jazyk = česky
| jazyk = česky
}}</ref> Autobus jel z Podivína do [[Velké Bílovice|Velkých Bílovic]]. Na přejezdu jej v 5:25 ráno smetl rychlík jedoucí z [[Bratislava|Bratislavy]] do [[Praha|Prahy]]. Podle přímé účastnice nehody byl autobus před blížícími se [[Vánoce]]mi plný cestujících.<ref name="sed">{{Citace elektronické monografie
}}</ref> Autobus jel z Podivína do [[Velké Bílovice|Velkých Bílovic]]. Na přejezdu jej v 5.25 ráno smetl rychlík jedoucí z [[Bratislava|Bratislavy]] do [[Praha|Prahy]]. Podle přímé účastnice nehody byl autobus před blížícími se [[Vánoce]]mi plný cestujících.<ref name="sed">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Martin
| příjmení = Martin
| jméno = Vrbas
| jméno = Vrbas

Verze z 3. 10. 2011, 00:41

Železniční nehoda u Podivína byla srážka rychlíku a autobusu ČSAD na železničním přejezdu u Podivína na Břeclavsku, ke které došlo 21. prosince 1950. Zemřelo 34 lidí, 56 lidí bylo zraněno.[1] Autobus jel z Podivína do Velkých Bílovic. Na přejezdu jej v 5.25 ráno smetl rychlík jedoucí z Bratislavy do Prahy. Podle přímé účastnice nehody byl autobus před blížícími se Vánocemi plný cestujících.[2] Vlak autobus rozpůlil a vláčel ještě několik desítek metrů.

Příčiny a důsledky nehody

Autobus zastavil před železničním přejezdem se závorami. Ty byly stažené dolů a po trati projížděl nákladní vlak. Když přejela, hradlář zvedl závory, přestože po kolejích se v tu chvíli blížil rychlík. Strojvedoucí vlaku sice stačil použít rychlobrzdu, střetu však již zabránit nedokázal.[2]

Představitelé tehdejšího politického režimu nikdy nezveřejnili přesný počet obětí, neoficiální zdroje mluvily o 45 mrtvých.[2]

Na Štědrý den 1950 se konal státní pohřeb, na náměstí v Podivíně přišlo přes 5000 lidí. Přijela vládní delegace s ministry, přijeli někteří ministři či pražský primátor. Předseda vlády Zdeněk Fierlinger prohlásil mimo jiné:

Připadá mi smutný úkol, abych jménem prezidenta republiky Klementa Gottwalda a jménem vlády vyjádřil hluboký zármutek a upřímnou soustrast všem pozůstalým. Bol a žal s pozůstalými sdílí všechen náš lid.[2]

Hradlář, který zvedl závoru, byl odsouzen k pěti letům vězení, podle tehdejších zákonů tak dostal nejvyšší možný trest. Po třech letech vězení zemřel.[2]

Související články

Externí odkazy

Reference

  1. ČTK. Nejhorší železniční nehody se v Česku staly v letech 1960 a 1953 [online]. Zakruta.cz, 2010-11-11 [cit. 2011-10-02]. Dostupné online. 
  2. a b c d e MARTIN, Vrbas. Slzy, krev a zmatek. Zkáza přijela před Vánoci 1950 po kolejích [online]. Sedmička.cz, 2010-06-12 [cit. 2011-10-02]. Dostupné online. 

Šablona:Geo cz