Hornomoravský úval: Porovnání verzí
m →Související články: +1 |
|||
Řádek 38: | Řádek 38: | ||
* [[Seznam geomorfologických celků v Česku|Seznam geomorfologických celků Česka]] |
* [[Seznam geomorfologických celků v Česku|Seznam geomorfologických celků Česka]] |
||
* [[Dolnomoravský úval]] |
* [[Dolnomoravský úval]] |
||
* [[Haná]] |
|||
== Externí odkazy == |
== Externí odkazy == |
Verze z 2. 6. 2011, 02:49
Šablona:Infobox reliéf Hornomoravský úval je geomorfologický celek na Moravě v geomorfologické oblasti Západních Vněkarpatských sníženin. Nejvyšším vrcholem je Jelení vrch 345 m n.m.
Úval je tvořen sníženinou, vyplněnou pliocenními sedimenty a kvartérními náplavami řek. Osou úvalu je řeka Morava (v severní části i řeka Oskava), největšími přítoky jsou zde řeky Bečva a Haná.
Úval se táhne od Libiny na severu po Otrokovice na jihu. Někdy se nesprávně uvádí, že začíná na severu až u Bludova, což je omyl, počítající s Mohelnickou brázdou jako podcelkem Hornomoravského úvalu. Ve skutečnosti jsou obě tyto sníženiny z geomorfologického hlediska rovnocennými celky. Jejich hranici tvoří tzv. Třesínský práh u Mladče západně od Litovle. Toto místo je zároveň i rozhraním mezi dvěma základními geomorfologickými provinciemi na území České republiky: Západními Karpatami a Českou vysočinou.
Geomorfologická klasifikace:
- Provincie: Západní Karpaty
- Soustava: Vněkarpatské sníženiny
- Podsoustava: Západní Vněkarpatské sníženiny
- Celek: Hornomoravský úval
- Podcelek: Středomoravská niva
- Podcelek: Uničovská plošina
- Celek: Hornomoravský úval
- Podsoustava: Západní Vněkarpatské sníženiny
- Soustava: Vněkarpatské sníženiny
Největšími městy jsou ve středu ležící Olomouc, Přerov a Prostějov. Zemědělsky hodně využívaná oblast. Národopisná oblast Haná.