Česká severní dráha: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Meimei (diskuse | příspěvky)
m opakovaná reference
Řádek 43: Řádek 43:


=== Související články ===
=== Související články ===
*[[Císařsko-královské státní dráhy]]
*[[Historie železniční dopravy v Česku]]
*[[Historie železniční dopravy v Česku]]
*[[Ajznbonští tovaryši]]
*[[Ajznbonští tovaryši]]

Verze z 5. 11. 2010, 14:41

Síť železnic BNB. Červeně jsou označeny tratě, které BNB přímo vlastnila. Šedou barvou pak ty, na nichž jen provozovala dopravu[1].

Česká severní dráha (německý oficiální název k.k. privilegierte Böhmische Nordbahn-Gesellschaft, zkratka BNB) byla privátní železniční společnost v Rakousku-Uhersku, která vlastnila a provozovala několik tratí v severních a středních Čechách.

Historie

Česká severní dráha nestavěla žádné honosné nádražní budovy. Stavěla spíš jednoduché účelné stavby, jako je tato ve stanici Jedlová.

Firmu založil v roce 1867 hrabě Ernst Waldstein-Wartenberg, který byl rovněž zakladatelem majetkově spřízněné firmy Turnovsko-kralupsko-pražské dráhy. Koncese byla udělena už v roce 1865, budovat tratě se ale začalo až po prohrané prusko-rakouské válce. O síť železnic v severních Čechách usilovalo více podnikatelů. Koncese se týkala hlavní tratě z Bakova nad Jizerou do České Lípy a Rumburka a odboček do Podmokel, do Warnsdorfu a do přístavu v Děčíně.[2]

Stavba probíhala pomalu, kvůli náročnému horskému terénu a zaměstnávala 10 tisíc dělníků. Hlavní trať do Rumburka byla otvírána po částech, kdy nejdříve byla otevřena část z nového nádraží v Bakově do České Lípy v roce 1867, města Rumburk a Varnsdorf byla připojena až po dvou letech.[3] Společnost spojila se světem celý region v okolí Lužických hor. Provozovala též několik místních drah, včetně tří dnes (2010) již zrušených. Vlastnila tři hraniční přechody do Saska.[2]

V roce 1882 došlo ke sloučení s Turnovsko-kralupsko-pražskou dráhou, se kterou jí už dříve poutal společný lokomotivní i vozový park, stejně jako tarifní politika.

V závěru podnikání společnost vlastnila více než 100 lokomotiv, téměř dva a půl tisíce vagonů a 376 km tratí.[4] Zestátněna byla v roce 1908 po bezproblémovém projednání příslušného říšského zákona.

Odkazy

Reference

  1. Historie tratí, elektronická databáze; Sekera, P.
  2. a b WACHSMANN, V. Severní polabí - od Litoměřic až k Hřensku. [online]. Ústí nad Labem: Ústecká kulturní platforma ’98, 1888 [cit. 2010-05-19]. Dostupné online. (Česky) 
  3. SCHREIER, Pavel. Příběhy z dějin našich drah. Praha: Mladá fronta, 2009. Kapitola Železnice soukromá, s. 126. (Čeština) 
  4. Škorvaga, Marek; Vznik turnovsko-kralupsko-pražské dráhy

Související články

Externí odkazy