Svatokrádež: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
m přidána Kategorie:Římskokatolická církev za použití HotCat
oprava dle WP:WCW
Řádek 15: Řádek 15:


{{Pahýl}}
{{Pahýl}}

[[Kategorie:Římskokatolická církev]]


[[de:Sakrileg]]
[[de:Sakrileg]]
Řádek 27: Řádek 29:
[[sh:Svetogrđe]]
[[sh:Svetogrđe]]
[[simple:Sacrilege]]
[[simple:Sacrilege]]
[[Kategorie:Římskokatolická církev]]

Verze z 18. 7. 2010, 20:01

Svatokrádež (lat. sacrilegium, něm. Kirchenraub, Gottesraub) z pohledu katolické církve je zneuctění posvátné věci, osoby či místa. Posvátnost (svatost) je v různých věcech podle jejich povahy formálně, příčinně nebo vztahově.

Rozlišují se dři druhy svatokrádeže:

  1. Osobní, týkající se osob, zasvěcených Božímu kultu svěcením (kněží) nebo veřejným slibem čistoty (řeholní osoby).
  2. Místní, týkající se míst, konsekrovaných nebo posvěcených k Božímu kultu (kostely, kaple, církevní hřbitovy).
  3. Věcná, týkající se prostředků k výkonu Božího kultu: svátosti (sv. Hostie), ostatky (relikvie) svatých, slova Písma svatého; dále svěcené předměty určení (kalichy, monstrance, ornáty, svátostky aj.).

Svatokrádeží je též nehodné svaté přijímání, kdy přijímající není v milosti posvěcující (tzn. bez těžkých hříchů); fyzické napadení zasvěcených osob (kněze, řeholnice), dále krádeže v kostelech a kaplích (vykrádání kostelů), svatokupectví (simonie). Svatokrádež je těžký hřích.

Světské trestní zákony starší doby ukládaly trest smrti za svedení řeholnice, za vyloupení kostela (vykrádání kostelů) a krádež posvátných věcí.

Literatura