Salinita: Porovnání verzí
Bez shrnutí editace |
m robot přidal: eu:Gazitasun; kosmetické úpravy |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
[[ |
[[Soubor:Wiki_plot_04.png|thumb|mapa povrchové salinity vody [[světový oceán|světového oceánu]]]] |
||
'''Salinita''' ('''slanost''') označuje koncentraci minerálních látek ([[Soli|solí]]) rozpuštěných v roztoku (obvykle ve [[voda|vodě]]). Nejčastěji bývá měřena v [[promile]] (‰) nebo v [[gram]]ech na [[litr]] roztoku. Největší podíl rozpuštěných látek má [[chlorid sodný]]. |
'''Salinita''' ('''slanost''') označuje koncentraci minerálních látek ([[Soli|solí]]) rozpuštěných v roztoku (obvykle ve [[voda|vodě]]). Nejčastěji bývá měřena v [[promile]] (‰) nebo v [[gram]]ech na [[litr]] roztoku. Největší podíl rozpuštěných látek má [[chlorid sodný]]. |
||
| Řádek 7: | Řádek 7: | ||
== Salinita mořské vody == |
== Salinita mořské vody == |
||
Slanost mořské vody není všude stejná, zejména mezi vnitřními moři jsou zančné rozdíly. Salinita je ovlivněna následujícími faktory: |
Slanost mořské vody není všude stejná, zejména mezi vnitřními moři jsou zančné rozdíly. Salinita je ovlivněna následujícími faktory: |
||
*[[výpar]] |
* [[výpar]] |
||
*[[srážky]] |
* [[srážky]] |
||
*přítok vody z [[řeka|řek]] |
* přítok vody z [[řeka|řek]] |
||
*přítok vody tajících [[ledovec|ledovců]] |
* přítok vody tajících [[ledovec|ledovců]] |
||
*cirkulace mořské vody |
* cirkulace mořské vody |
||
Obecně platí, že subtropická moře v oblasti obratníků jsou slanější než polární (vyšší výpar, menší přítok sladké vody z řek). Nejvyšší slanost má [[Rudé moře]] (42 ‰), které má relativně málo říčních přítoků, omezený kontakt s oceánem a vysoký výpar. Pro srovnání, slanost [[Mrtvé moře|Mrtvého moře]] je asi 330 ‰. Průměrná salinita mořské vody je asi 36 ‰. Mořská sůl je tvořena chloridem sodným přibližně ze 70 %. Nejnižší salinita se nachází v [[Baltské moře|Baltském moři]], zejm. [[Botnický záliv|Botnickém zálivu]], kde se salinita blíží nule. Důvodem je tu nízký výpar, omezená komunikace s oceánem a významné říční přítoky. Smíšená mořskoříční vody s nízkou salinitou se označuje jako [[brakická voda]].<ref>{{Citace monografie |
Obecně platí, že subtropická moře v oblasti obratníků jsou slanější než polární (vyšší výpar, menší přítok sladké vody z řek). Nejvyšší slanost má [[Rudé moře]] (42 ‰), které má relativně málo říčních přítoků, omezený kontakt s oceánem a vysoký výpar. Pro srovnání, slanost [[Mrtvé moře|Mrtvého moře]] je asi 330 ‰. Průměrná salinita mořské vody je asi 36 ‰. Mořská sůl je tvořena chloridem sodným přibližně ze 70 %. Nejnižší salinita se nachází v [[Baltské moře|Baltském moři]], zejm. [[Botnický záliv|Botnickém zálivu]], kde se salinita blíží nule. Důvodem je tu nízký výpar, omezená komunikace s oceánem a významné říční přítoky. Smíšená mořskoříční vody s nízkou salinitou se označuje jako [[brakická voda]].<ref>{{Citace monografie |
||
| Řádek 35: | Řádek 35: | ||
== Literatura == |
== Literatura == |
||
*{{Citace monografie |
* {{Citace monografie |
||
| příjmení = Kössl |
| příjmení = Kössl |
||
| jméno = Roman |
| jméno = Roman |
||
| Řádek 51: | Řádek 51: | ||
{{Wikislovník|salinita}} |
{{Wikislovník|salinita}} |
||
[[Kategorie:Hydrosféra]] |
[[Kategorie:Hydrosféra]] |
||
[[Kategorie:Voda]] |
[[Kategorie:Voda]] |
||
| Řádek 63: | Řádek 64: | ||
[[es:Salinidad]] |
[[es:Salinidad]] |
||
[[et:Soolsus]] |
[[et:Soolsus]] |
||
[[eu:Gazitasun]] |
|||
[[fi:Suolaisuus]] |
[[fi:Suolaisuus]] |
||
[[fr:Salinité]] |
[[fr:Salinité]] |
||
Verze z 25. 1. 2010, 09:44
Salinita (slanost) označuje koncentraci minerálních látek (solí) rozpuštěných v roztoku (obvykle ve vodě). Nejčastěji bývá měřena v promile (‰) nebo v gramech na litr roztoku. Největší podíl rozpuštěných látek má chlorid sodný.
Příklad výpočtu
- Je-li salinita mořské vody 36 ‰, znamená to, že v každém litru je rozpuštěno 36 gramů soli.
Salinita mořské vody
Slanost mořské vody není všude stejná, zejména mezi vnitřními moři jsou zančné rozdíly. Salinita je ovlivněna následujícími faktory:
Obecně platí, že subtropická moře v oblasti obratníků jsou slanější než polární (vyšší výpar, menší přítok sladké vody z řek). Nejvyšší slanost má Rudé moře (42 ‰), které má relativně málo říčních přítoků, omezený kontakt s oceánem a vysoký výpar. Pro srovnání, slanost Mrtvého moře je asi 330 ‰. Průměrná salinita mořské vody je asi 36 ‰. Mořská sůl je tvořena chloridem sodným přibližně ze 70 %. Nejnižší salinita se nachází v Baltském moři, zejm. Botnickém zálivu, kde se salinita blíží nule. Důvodem je tu nízký výpar, omezená komunikace s oceánem a významné říční přítoky. Smíšená mořskoříční vody s nízkou salinitou se označuje jako brakická voda.[1]
Salinita nejen, že je ovlivňována cirkulací mořské vody (mořské proudy přivádějí slanější nebo méně slanou vodu), ale i naopak se sama podílí na mořském proudění - slaná voda je těžší, a proto se tlačí ke dnu, odkud vytlačuje lehčí sladší vodu. Významný je tento proud například v Gibraltarském průlivu, kde po dně vtéká slaná voda (přestože je teplejší) směrem do Atlantického oceánu, zatímco nad ní se valí obrovské masy sladké vody opačným směrem, protože hladina Středozemního moře je nižší. Slanost mořské vody se vyznačuje na speciálních mapách pomocí izohalin, čar, které spojují místa se stejnou salinitou.
Reference
- ↑ KÖSSL, Roman; CHÁBERA, Stanislav. Základy fyzické geografie : přehled hydrogeografie. České Budějovice: Jihočeská univerzita, 1999. ISBN 80-7040-348-9. S. 24-25.
Literatura
- KÖSSL, Roman; CHÁBERA, Stanislav. Základy fyzické geografie : přehled hydrogeografie. České Budějovice: Jihočeská univerzita, 1999. ISBN 80-7040-348-9. S. 24-25.
CHYBA: {{Wikislovník}} — Nespecifikovaný typ odkazu. Použijte některý z parametrů „heslo“, „kategorie“, „příloha“.