COBE: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Xqbot (diskuse | příspěvky)
m robot přidal: ru:COBE; kosmetické úpravy
+infobox
Řádek 1: Řádek 1:
{{Infobox Vesmírná družice
[[Soubor:Cobe.jpg|thumb|Družice COBE]]
|pozadí =
|name = COBE
|foto = [[Soubor:cobe.jpg|250px]]
|popisek =
|organizace =[[nasa]]
|hlavní dodavatelé =[[goddardovo kosmické středisko]]
|jiné názvy =Cosmic Background Explorer, Explorer 66
|vlnová délka =
|cospar = 1989-089A
|umístění = [[Geocentrická dráha]]
|výška_oběžné_dráhy = 900 km
|doba_oběhu = 103 minut
|oběžná_rychlost =
|zrychlení způsobené gravitací =
|datum_startu = [[18. listopadu]] [[1989]]
|místo_startu = [[Vandenberg Air Force Base]], [[Kalifornie]]
|nosná_raketa = [[Delta II]]
|délka_mise = 4 roky
|konec_mise = [[23. prosince]] [[1993]]
|hmotnost = 2206 kg
|typ_dalekohledu =
|průměr =
|sběrná_oblast =
|ohnisková_vzdálenost =
|chladící_látka = kapalné [[hélium]]
|přístroj_1_název = DIRBE
|přístroj_1_vlastnosti = detektor rozptýleného infračerveného záření
|přístroj_2_název = FIRAS
|přístroj_2_vlastnosti = kryogenní dalekohled se spektrometrem
|přístroj_3_název = DMR
|přístroj_3_vlastnosti = diferenciální mikrovlnný radiometr
|přístroj_4_název =
|přístroj_4_vlastnosti =
|stránka = http://lambda.gsfc.nasa.gov/product/cobe/
}}

'''COBE''' (z [[angličtina|anglického]] ''Cosmic Background Explorer'') byla první [[umělá družice|družice]], která se věnovala [[kosmologie|kosmologii]]. Jejím úkolem bylo proměřit [[reliktní záření]] a získat tak informace, které by pomohly vylepšit naše znalosti o [[Vesmír]]u.
'''COBE''' (z [[angličtina|anglického]] ''Cosmic Background Explorer'') byla první [[umělá družice|družice]], která se věnovala [[kosmologie|kosmologii]]. Jejím úkolem bylo proměřit [[reliktní záření]] a získat tak informace, které by pomohly vylepšit naše znalosti o [[Vesmír]]u.



Verze z 25. 10. 2009, 10:42

Šablona:Infobox Vesmírná družice

COBE (z anglického Cosmic Background Explorer) byla první družice, která se věnovala kosmologii. Jejím úkolem bylo proměřit reliktní záření a získat tak informace, které by pomohly vylepšit naše znalosti o Vesmíru.

Anizotropie reliktního záření, naměřená družicí COBE

Navedení na oběžnou dráhu

COBE měla vzlétnout na palubě raketoplánu v roce 1988, ale havárie Challengeru plány posunula. Na svou oběžnou dráhu kolem Země synchronní se Sluncem byla umístěna 18. listopadu 1989 pomocí rakety Delta.

Přístrojové vybavení

Na palubě družice pracovaly tři přístroje:

  • DIRBE, přístroj na měření difuzního infračerveného záření
  • spektrofotometr pro vzdálenou infračervenou oblast FIRAS
  • DMR, diferenciálně mikrovlnné radiometry

První dva přístroje byly chlazeny kapalným héliem (zásoba 650 litrů) na 2 K (-271 °C), detektor třetího byl udržován při teplotě kolem 140 K (-133 °C). Elektrickou energii dodávaly solární panely.

Výsledky měření

23. dubna 1992 tým amerických vědců oznámil objevení anizotropie v datech z družice COBE, což bylo okamžitě na celém světě prezentováno jako jeden z nejzásadnějších vědeckých objevů.

Nástupcem sondy COBE je v současné době WMAP (Wilkinson Microwave Anisotropy Probe), která proměřuje reliktní záření s vyšší rozlišovací schopností.

Zdroje

V tomto článku byl použit překlad textu z článku COBE na slovenské Wikipedii. Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu COBE na Wikimedia Commons Šablona:Portál Kosmonautika Šablona:Portál Astronomie Šablona:Pahýl - astronomie