Interdikt: Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 8. 8. 2009, 17:43

Smírči kříž, postavený roku 1324 v Berlíně kvůli interdiktu za vraždu probošta M. z Bernau.

Interdikt (z lat. inter-dicere, zakázat) znamená zákaz účasti na svátostech a je to druhý nejtěžší církevní trest kanonického práva (po exkomunikaci). Potrestaný interdiktem nesmí sloužit mši ani žádné jiné bohoslužby, ani při nich nesmí asistovat. Nesmí udělovat svátosti a svátostiny, svátosti pak nesmí ani přijímat. Interdikt je definován v kodexu kanonického práva, kánonech 1331 a 1332.

Historie

Kromě současného osobního interdiktu, který postihuje jednotlivé osoby nebo skupiny (ale na rozdíl od exkomunikace nevylučuje z církve), starší kanonické právo rozlišovalo ještě lokální interdikt jako zákaz bohoslužeb v určitém místě, např. městě nebo kostele, a generální interdikt pro celou diecézi nebo zemi. Užíval se jako papežský trest zejména za vraždu kněze, ale také proti vzpurným panovníkům, biskupům nebo jiným významným osobám, postihoval však všechny věřící určité oblasti.

Největšího významu dosáhl interdikt, známý od raného středověku, ve 12.–15. stol. jako nástroj moci papežů a biskupů (např. 1208 interdikt na Anglii, 1324 na Francii, 1412 na Prahu).

Lokální i generální interdikt mohl být vyvolán také tím, že panovník, biskup nebo teolog byl postižen slavnostní klatbou (anathéma). Ve městě, kde odsouzený žil, byly zakázány všechny církevní obřady a udělování jakýchkoli svátostí.

Odkazy

Šablona:Portál Křesťanství

Související články

Externí odkazy

(anglicky)
Catholic encyclopedia, heslo Interdict

Literatura

Ottův slovník naučný, heslo Interdikt. Sv. 12, str. 686

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
+[[Soubor: Suehnekreuz.jpg|thumb|upright=1.0|Smírči kříž, postavený roku 1324 v Berlíně kvůli interdiktu za vraždu probošta M. z Bernau.]]
-'''Interdikt''' je druhý nejtěžší [[církevní trest]] [[kanonické právo|kanonického práva]] (po [[exkomunikace|exkomunikaci]]). Potrestaný interdiktem nesmí sloužit [[mše svatá|mši]] ani žádné jiné [[bohoslužba|bohoslužby]], ani při nich nesmí asistovat. Nesmí udělovat [[svátost]]i a [[svátostina|svátostiny]], svátosti pak nesmí ani přijímat. Interdikt je definován v [[Kodex kanonického práva|kodexu kanonického práva]], kánonech 1331 a 1332.
+'''Interdikt''' (z [[latina|lat.]] ''inter-dicere'', zakázat) znamená zákaz účasti na svátostech a je to druhý nejtěžší [[církevní trest]] [[kanonické právo|kanonického práva]] (po [[exkomunikace|exkomunikaci]]). Potrestaný interdiktem nesmí sloužit [[mše svatá|mši]] ani žádné jiné [[bohoslužba|bohoslužby]], ani při nich nesmí asistovat. Nesmí udělovat [[svátost]]i a [[svátostina|svátostiny]], svátosti pak nesmí ani přijímat. Interdikt je definován v [[Kodex kanonického práva|kodexu kanonického práva]], kánonech 1331 a 1332.
-Rozlišuje se mezi '''osobním interdiktem''', který postihuje jednotlivé osoby nebo skupiny (ale na rozdíl od exkomunikace nevylučuje z [[církev|církve]]), '''lokálním interdiktem''', který platí pro určitá místa, např. město nebo [[kostel]], a '''generálním interdiktem''' (celá [[diecéze]] nebo země). (Poslední dva typy interdiktu současný kodex kanonického práva nezná a nepoužívají se).
+== Historie ==
+Kromě současného '''osobního interdiktu''', který postihuje jednotlivé osoby nebo skupiny (ale na rozdíl od exkomunikace nevylučuje z [[církev|církve]]), starší kanonické právo rozlišovalo ještě '''lokální interdikt''' jako zákaz bohoslužeb v určitém místě, např. městě nebo [[kostel]]e, a '''generální interdikt''' pro celou [[diecéze|diecézi]] nebo zemi. Užíval se jako papežský trest zejména za vraždu kněze, ale také proti vzpurným panovníkům, biskupům nebo jiným významným osobám, postihoval však všechny věřící určité oblasti.
 Největšího významu dosáhl interdikt, známý od raného [[středověk]]u, ve [[12. století|12.]]–[[15. století|15. stol.]] jako nástroj moci [[papež]]ů a [[biskup]]ů (např. [[1208]] interdikt na [[Anglie|Anglii]], [[1324]] na [[Francie|Francii]], [[1412]] na [[Praha|Prahu]]).
-Klatba (v latině interdikt) je trestem pro zvlášť těžké hříšníky, souvisí s velkým exkomunikováním.
-Ve městě, kde odsouzenec žije, jsou zakázány všechny církevní obřady a udělování jakýchkoli svátostí.
-Odsouzence v klatbě může ve dne kdokoli beztrestně zabít.
-Klatba platí od svítání do soumraku.
-Uvržení musí povolit Svatý otec.
+Lokální i generální interdikt mohl být vyvolán také tím, že panovník, biskup nebo teolog byl postižen slavnostní klatbou ([[anathéma]]). Ve městě, kde odsouzený žil, byly zakázány všechny církevní obřady a udělování jakýchkoli svátostí.
+==Odkazy==
+{{Portál Křesťanství}}
+===Související články===
+* [[Anathéma]]
+* [[Exkomunikace]]
+===Externí odkazy===
+*{{en}}
+*[http://www.newadvent.org/cathen/08073a.htm ''Catholic encyclopedia'', heslo Interdict]
+===Literatura===
+* ''Ottův slovník naučný'', heslo Interdikt. Sv. 12, str. 686
-[[Kategorie:Římskokatolická církev]]
+[[Kategorie:Kanonické právo]]
 [[ast:Interdictu]]