Ventilový rozvod: Porovnání verzí
m robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy |
m reference |
||
Řádek 31: | Řádek 31: | ||
Konstrukce s vačkovým hřídelem, uloženým v hlavě válců, je typická pro moderní motory. |
Konstrukce s vačkovým hřídelem, uloženým v hlavě válců, je typická pro moderní motory. |
||
== Reference == |
|||
⚫ | |||
== Externí odkazy == |
== Externí odkazy == |
||
* [https://web.archive.org/web/20190626030237/https://www.samarins.com/glossary/dohc.html Animace principu práce rozvodů OHV, OHC a DOHC] |
* [https://web.archive.org/web/20190626030237/https://www.samarins.com/glossary/dohc.html Animace principu práce rozvodů OHV, OHC a DOHC] |
||
⚫ | |||
{{Autoritní data}} |
{{Autoritní data}} |
||
Verze z 19. 1. 2022, 19:35
Ventilový rozvod je typ rozvodového mechanismu využívající ventily na řízení toku pracovních plynů skrz pístový motor. Jde o nejčastější typ mechanických rozvodů, používaných ve čtyřdobých spalovacích motorech.
Princip činnosti
Otevírání ventilů řídí příslušná vačka vačkové hřídele nebo zřídka výstředník výstředníkového hřídele, který je poháněn přímo klikou. U čtyřdobých motorů se vačkový hřídel otáčí přesně 2x pomaleji než hřídel klikový, protože jeden pracovní cyklus motoru trvá dvě otáčky kliky. Pohyb vačky se na ventily přenáší v závislosti od typu rozvodu zdvihátky, zdvihacími tyčkami a vahadly. Pohyb výstředníku ojničkami a vahadly. Pro snížení tření v mechanismu bývají zařazeny kladky, které mění smykové tření na valivé.
Zavírání ventilů je zabezpečeno nejčastěji pružinami, výjimečně u tzv. desmodromických rozvodů druhou vačkou.
Pohon rozvodu
Energie na pohon rozvodu je odebrána z klikové hřídele. Pohon může být řešen:
- ozubeným řemenem s vnitřním ozubením
- řetězem (jedno- nebo víceřadým)
- ozubeným převodem
- s čelním ozubením, většinou přímým nebo jen s malým sklonem zubů
- tzv. královským hřídelem - s dvěma páry kuželových nebo šroubových soukolí
Pohon větších motorů by měl být vyveden z místa, kde se klikový hřídel otáčí nejrovnoměrněji, t.j. z uzlu torzního kmitání. Toto místo je u setrvačníku. U malých automobilových motorů je torzní kmitání nízké, proto je pohon většinou veden z volného konce klikové hřídele (obvykle ze strany proti setrvačníku).
Rozdělení
Podle umístění vačkového hřídele a ventilu se rozvody dělí na:
- s vačkovým hřídelem v bloku motoru:
- F — s jedním ventilem na boku válce a druhým v hlavě (zastaralá konstrukce)
- SV (side valves) — s ventilem na boku válce (zastaralá konstrukce)
- OHV (over head valve) — s ventily v hlavě válce a s vačkovým hřídelem v bloku motoru
- OHC (over head camshaft) — s ventily i vačkovým hřídelem v hlavě válce
- DOHC — s dvěma vačkovými hřídelemi v hlavě válce
- Desmodromický rozvod — otevírání i zavírání ventilů je nucené (pro vysoko otáčkové motory) - používá Ducati a Eso
Konstrukce, kde je vačkový hřídel uložen v bloku motoru, u klikové hřídele je typická pro starší rozvody. Rozvody F jsou složité a u rozvodů SV se velmi těžko vytváří spalovací prostor s vhodnými vlastnostmi, proto se dnes skoro nepoužívají.
Konstrukce s vačkovým hřídelem, uloženým v hlavě válců, je typická pro moderní motory.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ventilový rozvod na slovenské Wikipedii.