Severní Čína (kontinent): Porovnání verzí
Článek vytvořen. |
m robot: typografické a kódové korekce a náhrady přesměrování podle specifikace |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
'''Severní Čína''' byla v [[Geologie|geologické]] historii samostatným [[kontinent]]em nebo [[kratón]]em. Z dnešního [[Asie|asijského]] povrchu k ní patří severní [[Čína]], jižní část severovýchodní Číny (její severní část bývala součástí [[Sibiř (kontinent)|sibiřského kontinentu]]), [[Vnitřní Mongolsko]], záliv [[Po-chaj]] a severní část [[Žluté moře|Žlutého moře]], celkem asi 1 700 000 km². |
'''Severní Čína''' byla v [[Geologie|geologické]] historii samostatným [[kontinent]]em nebo [[kratón]]em. Z dnešního [[Asie|asijského]] povrchu k ní patří severní [[Čína]], jižní část severovýchodní Číny (její severní část bývala součástí [[Sibiř (kontinent)|sibiřského kontinentu]]), [[Vnitřní Mongolsko]], záliv [[Po-chaj]] a severní část [[Žluté moře|Žlutého moře]], celkem asi 1 700 000 km². |
||
Na západě a severu je severočínský kratón ohraničený horami středoasijského systému a [[orogén]]em [[Čchi-lian-šan]] z konce [[ |
Na západě a severu je severočínský kratón ohraničený horami středoasijského systému a [[orogén]]em [[Čchi-lian-šan]] z konce [[Paleozoikum|prvohor]] a začátku [[Mezozoikum|druhohor]]. Na jihu se táhnou pásy silně přeměněných druhohorních hornin Čchin-ling, Ta-pie a Su-lu. Napříč kratónem se táhne pásmo Transseveročínského orogenu, které je [[Paleoproterozoikum|paleoproterozoického]] stáří (starší [[starohory]], 2 500 až 1 600 Ma). |
||
Severní Čína se zřejmě v prvohorách (v [[silur]]u) oddělila od [[Gondwana|Gondwany]] na jižní polokouli a vydala se k severu až severozápadu. |
Severní Čína se zřejmě v prvohorách (v [[silur]]u) oddělila od [[Gondwana|Gondwany]] na jižní polokouli a vydala se k severu až severozápadu. |
||
Spojený severočínský a tarimský kratón se před 300 až 250 milióny let ([[karbon]] a [[perm]], [[prvohory]], tedy krátce poté, kdy v [[Evropa|Evropě]] probíhalo [[hercynské vrásnění]]) srazil se [[Sibiř (kontinent)|Sibiří]] a [[Kazachstánie|Kazachstánií]]. To byla poslední fáze vývoje [[Pangea|Pangey]] (Sibiř se v téže době k Pangei připojila v oblasti dnešního [[Ural]]u, který touto srážkou vznikl). (Poznámka: Výše uvedené tvrdí [[:en:North China craton|anglická Wikipedie]]. Podle [http://www.uwgb.edu/dutchs/platetec/plhist94.htm map Stevena Dutche] k tomu došlo mnohem později, před 100 milióny let ([[druhohory]], [[křída]]).) |
Spojený severočínský a tarimský kratón se před 300 až 250 milióny let ([[karbon]] a [[perm]], [[Paleozoikum|prvohory]], tedy krátce poté, kdy v [[Evropa|Evropě]] probíhalo [[hercynské vrásnění]]) srazil se [[Sibiř (kontinent)|Sibiří]] a [[Kazachstánie|Kazachstánií]]. To byla poslední fáze vývoje [[Pangea|Pangey]] (Sibiř se v téže době k Pangei připojila v oblasti dnešního [[Ural]]u, který touto srážkou vznikl). (Poznámka: Výše uvedené tvrdí [[:en:North China craton|anglická Wikipedie]]. Podle [http://www.uwgb.edu/dutchs/platetec/plhist94.htm map Stevena Dutche] k tomu došlo mnohem později, před 100 milióny let ([[Mezozoikum|druhohory]], [[křída]]).) |
||
Horské pásmo Čchin-ling – Ta-pie – Su-lu (zhruba ze severozápadu na jihovýchod v oblasti 30. až 34. rovnoběžky) vzniklo před 240 až 220 milióny let, když se k Severní Číně z jihu připojil blok Jang-c'. Kůra východní části Severní Číny se ve druhohorách výrazně ztenčovala. |
Horské pásmo Čchin-ling – Ta-pie – Su-lu (zhruba ze severozápadu na jihovýchod v oblasti 30. až 34. rovnoběžky) vzniklo před 240 až 220 milióny let, když se k Severní Číně z jihu připojil blok Jang-c'. Kůra východní části Severní Číny se ve druhohorách výrazně ztenčovala. |
||
Verze z 16. 12. 2007, 05:09
Severní Čína byla v geologické historii samostatným kontinentem nebo kratónem. Z dnešního asijského povrchu k ní patří severní Čína, jižní část severovýchodní Číny (její severní část bývala součástí sibiřského kontinentu), Vnitřní Mongolsko, záliv Po-chaj a severní část Žlutého moře, celkem asi 1 700 000 km².
Na západě a severu je severočínský kratón ohraničený horami středoasijského systému a orogénem Čchi-lian-šan z konce prvohor a začátku druhohor. Na jihu se táhnou pásy silně přeměněných druhohorních hornin Čchin-ling, Ta-pie a Su-lu. Napříč kratónem se táhne pásmo Transseveročínského orogenu, které je paleoproterozoického stáří (starší starohory, 2 500 až 1 600 Ma).
Severní Čína se zřejmě v prvohorách (v siluru) oddělila od Gondwany na jižní polokouli a vydala se k severu až severozápadu.
Spojený severočínský a tarimský kratón se před 300 až 250 milióny let (karbon a perm, prvohory, tedy krátce poté, kdy v Evropě probíhalo hercynské vrásnění) srazil se Sibiří a Kazachstánií. To byla poslední fáze vývoje Pangey (Sibiř se v téže době k Pangei připojila v oblasti dnešního Uralu, který touto srážkou vznikl). (Poznámka: Výše uvedené tvrdí anglická Wikipedie. Podle map Stevena Dutche k tomu došlo mnohem později, před 100 milióny let (druhohory, křída).)
Horské pásmo Čchin-ling – Ta-pie – Su-lu (zhruba ze severozápadu na jihovýchod v oblasti 30. až 34. rovnoběžky) vzniklo před 240 až 220 milióny let, když se k Severní Číně z jihu připojil blok Jang-c'. Kůra východní části Severní Číny se ve druhohorách výrazně ztenčovala.