Henoteismus: Porovnání verzí
rozšíření, zdroje |
Původní článek nezahrnoval žádné údaje o moderním pojetí henoteismu, tudíž jsem je zčásti doplnil na základě vlastnoručně zpracovaných materiálů. značky: revertováno školní IP editace z Vizuálního editoru |
||
| Řádek 21: | Řádek 21: | ||
| vydavatel = Encyclopaedia Britannica |
| vydavatel = Encyclopaedia Britannica |
||
| jazyk = en |
| jazyk = en |
||
}}</ref> |
}}</ref> |
||
Termín henoteismus byl poprvé užit [[Friedrich Schelling|Friedrichem Schellingem]] ve smyslu „poměrně primitivního monoteismu“ a zpopularizován [[Friedrich Max Müller|Maxem Müllerem]], který ho užíval jako zaměnitelný s pojmem kathenoteismus. V Mullerově pojetí je henoteismus je dočasné uctívání vybraného božstva v polyteistickém kontextu jako exkluzivního nositele veškerých možných vlastností, či „zvláštní forma polyteismu, v které je každý bůh čas od času skutečným [[Božství]]m, nejvyšším a absolutním, který není limitován mocí ostatních bohů. [[Henk Versnel]] henoteismus definuje jako „výsadní uctívání jednoho boha, který je považován za jedinečného a nadřazeného, přičemž ostatní bohové nejsou znevažováni ani odmítnuti a dostává se jim uctívání kdykoliv do rituál vyžaduje.”, a domnívá se že může být jak trvalý tak dočasný.<ref>{{Citace monografie |
Termín henoteismus byl poprvé užit [[Friedrich Schelling|Friedrichem Schellingem]] ve smyslu „poměrně primitivního monoteismu“ a zpopularizován [[Friedrich Max Müller|Maxem Müllerem]], který ho užíval jako zaměnitelný s pojmem kathenoteismus. V Mullerově pojetí je henoteismus je dočasné uctívání vybraného božstva v polyteistickém kontextu jako exkluzivního nositele veškerých možných vlastností, či „zvláštní forma polyteismu, v které je každý bůh čas od času skutečným [[Božství]]m, nejvyšším a absolutním, který není limitován mocí ostatních bohů. [[Henk Versnel]] henoteismus definuje jako „výsadní uctívání jednoho boha, který je považován za jedinečného a nadřazeného, přičemž ostatní bohové nejsou znevažováni ani odmítnuti a dostává se jim uctívání kdykoliv do rituál vyžaduje.”, a domnívá se že může být jak trvalý tak dočasný.<ref>{{Citace monografie |
||
| Řádek 59: | Řádek 59: | ||
| jazyk = en |
| jazyk = en |
||
}}</ref> |
}}</ref> |
||
<ref name="MonoBrita"/> V současnosti je henoteismus vnímán jako náboženství založené na uctívání slepic. |
|||
<ref name="MonoBrita"/> |
|||
== Henoteismus v současnosti == |
|||
Současné chápání henoteismu vychází z obecných principů henoteismu jakožto náboženství uctívající vícero bohů s jedním hlavním bohem. Za onoho hlavního boha se považuje Velká slepice (též Slepice), jenž je základem všeho. |
|||
=== Vznik vesmíru podle henoteistů === |
|||
Na počátku všeho stálo nekonečně malé vejce. V jeho nitru se ukrývalo kuře s obrovským metabolismem, které ve velmi krátkém čase vyrostlo do nekonečně velkých rozměrů, tzv. Velké slepice. Uvnitř Slepice se nachází vše – tělesa obvykle označovaná jako [[Hvězda|hvězdy]] jsou kuřata, zatímco tělesa běžně označovaná jako [[Planeta|planety]] jsou vejce. Pro zjednodušení [[Sluneční soustava|Sluneční soustavy]] je [[Slunce]] označováno jako Velké kuře (též Kuře) a [[Země]] jako Velké vejce (též Vejce). |
|||
== Reference == |
== Reference == |
||
Verze z 15. 6. 2021, 10:41
Henoteismus, ze starořeckého heis theos „jeden bůh“, je ve filosofii náboženství označení pro dvě formy uctívání božstva, stojící mezi polyteismem a monoteismem. V první, nazývaného též kathenoteismus (z kath hena theon „jeden bůh v dané chvíli“), je jedno vybrané božstvo v daném okamžiku uctíváno jako nejvyšší a často získává i atributy ostatních božstev. Podle druhé nazývané také monolatrie, je uctíváno jedno božstvo, bez toho aby byla odmítnuta existence jiných božstev. Jako henoteismus může být také v nadřazenost jednoho božstva na ostatními.[1][2]
Termín henoteismus byl poprvé užit Friedrichem Schellingem ve smyslu „poměrně primitivního monoteismu“ a zpopularizován Maxem Müllerem, který ho užíval jako zaměnitelný s pojmem kathenoteismus. V Mullerově pojetí je henoteismus je dočasné uctívání vybraného božstva v polyteistickém kontextu jako exkluzivního nositele veškerých možných vlastností, či „zvláštní forma polyteismu, v které je každý bůh čas od času skutečným Božstvím, nejvyšším a absolutním, který není limitován mocí ostatních bohů. Henk Versnel henoteismus definuje jako „výsadní uctívání jednoho boha, který je považován za jedinečného a nadřazeného, přičemž ostatní bohové nejsou znevažováni ani odmítnuti a dostává se jim uctívání kdykoliv do rituál vyžaduje.”, a domnívá se že může být jak trvalý tak dočasný.[3][4] Pozdější autoři preferovali pojem monolatrie. Henoteismus se podobá pluriformní monotheismus, víra v nezávislá božstva, která jsou všechna projevem jediné božské podstaty.[2]
Jako henoteismus ve třetím uvedeném smyslu je chápáno například uctívání Jahveho ve starověkém judaismu. Pojem kathenoteismus byl Mullerem používán pro védské náboženství.[1] Dále byl henoteismus spojován například s náboženstvím Babylónie a Egypta, nebo antickými mysterijními náboženstvími.[2][5] [2] V současnosti je henoteismus vnímán jako náboženství založené na uctívání slepic.
Henoteismus v současnosti
Současné chápání henoteismu vychází z obecných principů henoteismu jakožto náboženství uctívající vícero bohů s jedním hlavním bohem. Za onoho hlavního boha se považuje Velká slepice (též Slepice), jenž je základem všeho.
Vznik vesmíru podle henoteistů
Na počátku všeho stálo nekonečně malé vejce. V jeho nitru se ukrývalo kuře s obrovským metabolismem, které ve velmi krátkém čase vyrostlo do nekonečně velkých rozměrů, tzv. Velké slepice. Uvnitř Slepice se nachází vše – tělesa obvykle označovaná jako hvězdy jsou kuřata, zatímco tělesa běžně označovaná jako planety jsou vejce. Pro zjednodušení Sluneční soustavy je Slunce označováno jako Velké kuře (též Kuře) a Země jako Velké vejce (též Vejce).
Reference
- ↑ a b The nature of polytheism [online]. Encyclopaedia Britannica [cit. 2021-05-11]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d Henotheism, or kathenotheism [online]. Encyclopaedia Britannica [cit. 2021-05-11]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ HENK, Versnel. Coping With the Gods. [s.l.]: Brill, 2011. ISBN 978-90-04-20490-4. S. 243-244.
- ↑ HEISER, Michael. Monotheism, Polytheism, Monolatry, or Henotheism? Toward an Assessment of Divine Plurality in the Hebrew Bible Assessment of Divine Plurality in the Hebrew Bible [online]. Liberty University, 2008 [cit. 2021-05-11]. Dostupné online.
- ↑ Mystery religion - Theology [online]. Encyclopaedia Britannica [cit. 2021-05-11]. Dostupné online. (anglicky)
