Búri: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
MatSuBot (diskuse | příspěvky)
m oprava parametru obrázku; kosmetické úpravy
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m {{Commonscat}}; kosmetické úpravy
Řádek 64: Řádek 64:
== Reference ==
== Reference ==
<references />
<references />

== Externí odkazy ==
* {{Commonscat}}


{{Severská mytologie}}
{{Severská mytologie}}

Verze z 2. 6. 2021, 11:05

Kráva Audhumla lízající Búriho z ledu, ilustrace z islandského rukopisu, 1760

Búri je v severské mytologii otcem Bora a dědem Ódina, Viliho a Véa či Ódina, Höniho a Lodura. Objevuje se v Gylfiho oblouznění z Prozaické Eddy, v pasáži zabývající počátky světa a krávou Audhumlou, jejímž mlékem se živil Ymi, tato kráva také stvořila Búriho:

Olizovala ojíněné kameny, které byly slané. Prvního dne, kdy je lízala, vyvstaly večer z kamene lidské vlasy, druhého dne lidská hlava a třetího dne tam byl celý muž. Nazývá se Búri. Byl krásného vzhledu, velký a silný. Zplodil syna, jenž se jmenoval Bor..

Snorri Sturluson, Gylfiho oblouznění, Prozaická Edda, [1]

Kromě tohoto textu je zmiňován v Jazyce básnickém kde je Ódin označován za Búriho dědice.[2]

Búriho jméno snad znamená „výrobce“ či „otec“, jakým způsobem však zplodil svého syna Bora není v pramenech nijak zmiňováno,[3] John Lindow se domnívá že tak učinil skrze pohlavní styk s nejmenenovanou partnerkou a neplodil tak jako Ymi sám od sebe.[4] Jacob Grimm navrhl ztotožnění představitelů tří božských generací: Búriho, Bora a Ódina, Viliho a Véa s mytickými prapředky kontinentálních Germánů, kteří jsou známí jako Tuisto, Mannus a zakladatelé kmenů Ingaevonů , Hermiononů a Istaevonů.[5]

Reference

  1. Runarmál - Gylfiho oblouznění [online]. [cit. 2019-11-13]. Dostupné online. 
  2. Sacred Texts - Skáldskaparmál [online]. [cit. 2019-11-13]. Dostupné online. 
  3. SIMEK, Rudolf. Dictionary of Northern Mythology. [s.l.]: D.S. Brewer, 2002. ISBN 0-85991-513-1. S. 47. 
  4. LINDOW, John. Norse Mythology: A Guide to Gods, Heroes, Rituals, and Beliefs. [s.l.]: Oxford University Press, 2007. Dostupné online. ISBN 978-0195153828. S. 90. 
  5. GRIMM, Jacob. Teutonic Mythology. London: G. Bell and Sons, 1883. S. 349. 

Externí odkazy