Ary Scheffer: Porovnání verzí
m +Kategorie:Pohřbení na hřbitově Montmartre; +Kategorie:Komandéři Řádu čestné legie za použití HotCat |
m →Život: link |
||
Řádek 5: | Řádek 5: | ||
== Život == |
== Život == |
||
Jeho otec Johann-Bernhard Scheffer ( |
Jeho otec Johann-Bernhard Scheffer (1764–1809) byl malířem. Po jeho smrti v roce 1811 se matka i s dětmi odstěhovala do [[Paříž|Paříže]]. Ary nastoupil ke studiu do ateliéru malíře [[Pierre Narcisse Guérin|Pierre-Narcisse Guérina]]. Brzy Ary živil svými obrazy celou rodinu. Guérin vyžadoval klasické techniky, náměty i kompozice, ale poté, co se Scheffer osamostatnil, začal ho ovlivňovat romantismus. Vytvořil například sérii obrazů inspirovaných [[Johann Wolfgang von Goethe|Goethovým]] ''[[Faust (Goethe)|Faustem]]''. Získal si věhlas i jako portrétista, brzy maloval francouzskou královskou rodinu, [[Gilbert du Motier, markýz de La Fayette|markýza de La Fayette]], [[Fryderyk Chopin|Frederyka Chopina]] či [[Ferenc Liszt|Ferencze Liszta]]. Podílel se též na výzdobě Historického muzea ve [[Versailles (zámek)|Versailles]]. |
||
V roce 1826 byl najat vévodou Orleánským, aby na jeho zámku v [[Neuilly-sur-Seine|Neuilly]] vyučoval vévodovu dceru princeznu Marii. Ta se do Scheffera zamilovala. Roku 1830 se vévoda stal francouzským králem jakožto [[Ludvík Filip]] a přinutil dceru přerušit se Schefferem styky. Ta následně propadla [[Deprese|depresím]] a brzy zemřela. Do depresí se dostal i Scheffer a dlouho maloval jen obrazy Marie. |
V roce 1826 byl najat vévodou Orleánským, aby na jeho zámku v [[Neuilly-sur-Seine|Neuilly]] vyučoval vévodovu dceru princeznu Marii. Ta se do Scheffera zamilovala. Roku 1830 se vévoda stal francouzským králem jakožto [[Ludvík Filip]] a přinutil dceru přerušit se Schefferem styky. Ta následně propadla [[Deprese|depresím]] a brzy zemřela. Do depresí se dostal i Scheffer a dlouho maloval jen obrazy Marie. |
||
V roce 1850 se Scheffer oženil s vdovou po generálovi Beaudrandovi Sophií. Ta si nepřála, aby dál maloval, a tak zavřel svůj ateliér na ulici Chaptal v Paříži (dnes je v něm muzeum romantismu<ref>{{Citace elektronické monografie |
V roce 1850 se Scheffer oženil s vdovou po generálovi Beaudrandovi Sophií. Ta si nepřála, aby dál maloval, a tak zavřel svůj ateliér na ulici Chaptal v Paříži (dnes je v něm [[Musée de la Vie romantique|muzeum romantismu]]<ref>{{Citace elektronické monografie |
||
| příjmení = |
| příjmení = |
||
| jméno = |
| jméno = |
Verze z 5. 1. 2021, 15:56
Ary Scheffer | |
---|---|
Narození | 10. únor 1975 Dordrecht |
Úmrtí | 15. června 1858 (ve věku 63 let) Argenteuil |
Místo pohřbení | Hřbitov Montmartre |
Povolání | malíř, sochař a kreslíř |
Ocenění | komandér Řádu čestné legie |
Choť | Sophie Marin |
Děti | Cornelia Scheffer |
Rodiče | Johann Baptist Scheffer a Cornelia Scheffer |
Příbuzní | Henry Scheffer[1] a Arnold Scheffer (sourozenci) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Ary (Ariel) Scheffer (10. února 1795 Dordrechtu – 15. června 1858 Argenteuil) byl nizozemsko-francouzský malíř. Bývá řazen k romantismu.
Život
Jeho otec Johann-Bernhard Scheffer (1764–1809) byl malířem. Po jeho smrti v roce 1811 se matka i s dětmi odstěhovala do Paříže. Ary nastoupil ke studiu do ateliéru malíře Pierre-Narcisse Guérina. Brzy Ary živil svými obrazy celou rodinu. Guérin vyžadoval klasické techniky, náměty i kompozice, ale poté, co se Scheffer osamostatnil, začal ho ovlivňovat romantismus. Vytvořil například sérii obrazů inspirovaných Goethovým Faustem. Získal si věhlas i jako portrétista, brzy maloval francouzskou královskou rodinu, markýza de La Fayette, Frederyka Chopina či Ferencze Liszta. Podílel se též na výzdobě Historického muzea ve Versailles.
V roce 1826 byl najat vévodou Orleánským, aby na jeho zámku v Neuilly vyučoval vévodovu dceru princeznu Marii. Ta se do Scheffera zamilovala. Roku 1830 se vévoda stal francouzským králem jakožto Ludvík Filip a přinutil dceru přerušit se Schefferem styky. Ta následně propadla depresím a brzy zemřela. Do depresí se dostal i Scheffer a dlouho maloval jen obrazy Marie.
V roce 1850 se Scheffer oženil s vdovou po generálovi Beaudrandovi Sophií. Ta si nepřála, aby dál maloval, a tak zavřel svůj ateliér na ulici Chaptal v Paříži (dnes je v něm muzeum romantismu[2]). Nějaké obrazy poté ještě namaloval, vystaveny byly až po jeho smrti, ale nedostalo se jim uznání. Schefferova dcera je jako neprodejné darovala otcovu rodišti Dordrechtu. Jsou dodnes k vidění v městském muzeu.[3]
Odkazy
Reference
- ↑ Union List of Artist Names. 2. listopadu 2017. Dostupné online. [cit. 2021-05-21]
- ↑ Ary Scheffer (1795-1858) | Musée protestant [online]. [cit. 2021-01-05]. Dostupné online.
- ↑ Ary Scheffer | ARTMUSEUM.CZ. www.artmuseum.cz [online]. [cit. 2021-01-05]. Dostupné online.