Plandry (zámek): Porovnání verzí
m přidána Kategorie:Zbořeno v Česku 1998 za použití HotCat |
m Oprava jména rodu Wiedersperg +odkaz na existující heslo Wiederspergové značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 12: | Řádek 12: | ||
| loc-map = {{LocMap|Česko|label=Plandry (zámek)|lat_deg=49|lat_min=25|lat_sec=17.92|lon_deg=15|lon_min=32|lon_sec=6.85|float=center}} |
| loc-map = {{LocMap|Česko|label=Plandry (zámek)|lat_deg=49|lat_min=25|lat_sec=17.92|lon_deg=15|lon_min=32|lon_sec=6.85|float=center}} |
||
|stavitel = [[Josef Ignác Zebo z Breitenau]] |
|stavitel = [[Josef Ignác Zebo z Breitenau]] |
||
|další majitelé = [[Zebové z Breitenau]], [[Zebové z Brachfeldu]], [[Schirdingerové ze Schirdingeru]], [[Dobřenští z Dobřenic]], [[ |
|další majitelé = [[Zebové z Breitenau]], [[Zebové z Brachfeldu]], [[Schirdingerové ze Schirdingeru]], [[Dobřenští z Dobřenic]], [[Wiederspergové]] |
||
|současný majitel = |
|současný majitel = |
||
|sloh = [[Baroko|barokní]] |
|sloh = [[Baroko|barokní]] |
||
Řádek 24: | Řádek 24: | ||
== Historie == |
== Historie == |
||
Zámek v obci [[Plandry]] nechal kolem roku [[1734]] postavit [[Josef Ignác Zebo z Breitenau]]. [[Baroko|Barokní]] stavba měla půdorys písmene L a tvořila ji dvě jednopatrová křídla. K zámku patřil také hospodářský dvůr, který se stal v [[19. století]] [[Sýpka|sýpkou]] a v roce [[1840]] přistavěným [[empír]]ovým [[Portikus|portikem]]. Roku [[1765]] se novým majitelem zámku stal [[Antonín Adolf Zebo z Breitenu]] bratr Josefa Ignáce Zeba, který se v Jihlavě zasloužil o pozvednutí soukenictví. Roku [[1778]] pak celý velkostatek zdědil jeho syn rytíř [[Vincenc Zebo z Brachfeldu]]. Ten připojil řadu dalších nemovitostí, které odkoupil od jihlavského špitálu. Po jeho smrti v roce [[1810]] získala celý majetek jeho dcera Aloisie, provdaná za c. k. komořího svobodného pána [[Emanuel František Schirndinger ze Schirndingu|Emanuela Františka Schirndingera ze Schirndingu]], který k jednomu křídlu nechal přistavět empírovou oranžerii. Majetek následně přešel do rukou její dcery Aloisie, jež se provdala za svobodné pána [[Václav Petr II. Dobřenský z Dobřenic|Václava Petra II. Dobřenského z Dobřenic]], c. k. komořího a pána na [[Úhrov]]ě, [[Uhelná Příbram|Příbrami]] a [[Nejepín]]ě. Ta v roce [[1889]] zemřela a novou majitelkou se stala její dcera [[Aloisie Františka Dobřenská z Dobřenic]] (†[[1897]]), která ho ve své závěti rozdělila na dvě části. První část, 2/3 majetku, odkázala synovci [[Karel |
Zámek v obci [[Plandry]] nechal kolem roku [[1734]] postavit [[Josef Ignác Zebo z Breitenau]]. [[Baroko|Barokní]] stavba měla půdorys písmene L a tvořila ji dvě jednopatrová křídla. K zámku patřil také hospodářský dvůr, který se stal v [[19. století]] [[Sýpka|sýpkou]] a v roce [[1840]] přistavěným [[empír]]ovým [[Portikus|portikem]]. Roku [[1765]] se novým majitelem zámku stal [[Antonín Adolf Zebo z Breitenu]] bratr Josefa Ignáce Zeba, který se v Jihlavě zasloužil o pozvednutí soukenictví. Roku [[1778]] pak celý velkostatek zdědil jeho syn rytíř [[Vincenc Zebo z Brachfeldu]]. Ten připojil řadu dalších nemovitostí, které odkoupil od jihlavského špitálu. Po jeho smrti v roce [[1810]] získala celý majetek jeho dcera Aloisie, provdaná za c. k. komořího svobodného pána [[Emanuel František Schirndinger ze Schirndingu|Emanuela Františka Schirndingera ze Schirndingu]], který k jednomu křídlu nechal přistavět empírovou oranžerii. Majetek následně přešel do rukou její dcery Aloisie, jež se provdala za svobodné pána [[Václav Petr II. Dobřenský z Dobřenic|Václava Petra II. Dobřenského z Dobřenic]], c. k. komořího a pána na [[Úhrov]]ě, [[Uhelná Příbram|Příbrami]] a [[Nejepín]]ě. Ta v roce [[1889]] zemřela a novou majitelkou se stala její dcera [[Aloisie Františka Dobřenská z Dobřenic]] (†[[1897]]), která ho ve své závěti rozdělila na dvě části. První část, 2/3 majetku, odkázala synovci [[Karel Wiedersperg|Karlu Wiederspergovi]] a druhou část, 1/3 majetku, bratrovi [[Václav Petr III. Dobřenský z Dobřenic|Václavu Petrovi III. Dobřenskému z Dobřenic]]. Po jeho smrti v roce [[1921]] získala jeho část majetku jeho manželka Josefa Aloisie, roz. Procházková. |
||
== 20. století == |
== 20. století == |
||
Baron [[Karel |
Baron [[Karel Wiedersperg]], jenž získal vlastní zámek a hospodářská stavení, vlastnil tento majetek až do roku [[1945]], kdy mu byl [[Konfiskace|zkonfiskován]]. Za [[První republika|první republiky]] se hlásil k české komunitě a mj. se mu podařilo zasadit o osamostatnění obce [[Plandry]] a jejímu odtržení od [[Vyskytná nad Jihlavou|Německé Vyskytné]]. Po druhé světové válce a po [[Vysídlení Němců z Československa|odsunu]] do [[Německo|Německa]], dožil u svých příbuzných v [[Žamberk]]u, kde je také pochován. Přál si sice, aby byl pochován v [[Plandry|Plandrech]] v kapli sv. Jana Nepomuckého, ale tehdejší vedení obce mu to nedovolilo. Zámek v obci poté neutěšeně chátral. V 90. letech [[20.století]] byl vyřazen ze seznamu památkově chráněných objektů a v roce [[1998]] byl zbourán. |
||
== Popis == |
== Popis == |
Verze z 2. 2. 2020, 22:26
Plandry | |
---|---|
místo zbořeného zámku Plandry | |
Základní informace | |
Sloh | barokní |
Výstavba | 1734 |
Zánik | 1998 |
Stavitel | Josef Ignác Zebo z Breitenau |
Další majitelé | Zebové z Breitenau, Zebové z Brachfeldu, Schirdingerové ze Schirdingeru, Dobřenští z Dobřenic, Wiederspergové |
Poloha | |
Adresa | Plandry, Česko |
Souřadnice | 49°25′17,92″ s. š., 15°32′6,86″ v. d. |
Plandry (zámek) | |
Další informace | |
Rejstříkové číslo památky | 11882/7-8423 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Plandry je zaniklý zámek, který stával ve stejnojmenné obci Plandry, nedaleko Jihlavy, naproti aleji vedoucí ke kapli svatého Jana Nepomuckého.
Historie
Zámek v obci Plandry nechal kolem roku 1734 postavit Josef Ignác Zebo z Breitenau. Barokní stavba měla půdorys písmene L a tvořila ji dvě jednopatrová křídla. K zámku patřil také hospodářský dvůr, který se stal v 19. století sýpkou a v roce 1840 přistavěným empírovým portikem. Roku 1765 se novým majitelem zámku stal Antonín Adolf Zebo z Breitenu bratr Josefa Ignáce Zeba, který se v Jihlavě zasloužil o pozvednutí soukenictví. Roku 1778 pak celý velkostatek zdědil jeho syn rytíř Vincenc Zebo z Brachfeldu. Ten připojil řadu dalších nemovitostí, které odkoupil od jihlavského špitálu. Po jeho smrti v roce 1810 získala celý majetek jeho dcera Aloisie, provdaná za c. k. komořího svobodného pána Emanuela Františka Schirndingera ze Schirndingu, který k jednomu křídlu nechal přistavět empírovou oranžerii. Majetek následně přešel do rukou její dcery Aloisie, jež se provdala za svobodné pána Václava Petra II. Dobřenského z Dobřenic, c. k. komořího a pána na Úhrově, Příbrami a Nejepíně. Ta v roce 1889 zemřela a novou majitelkou se stala její dcera Aloisie Františka Dobřenská z Dobřenic (†1897), která ho ve své závěti rozdělila na dvě části. První část, 2/3 majetku, odkázala synovci Karlu Wiederspergovi a druhou část, 1/3 majetku, bratrovi Václavu Petrovi III. Dobřenskému z Dobřenic. Po jeho smrti v roce 1921 získala jeho část majetku jeho manželka Josefa Aloisie, roz. Procházková.
20. století
Baron Karel Wiedersperg, jenž získal vlastní zámek a hospodářská stavení, vlastnil tento majetek až do roku 1945, kdy mu byl zkonfiskován. Za první republiky se hlásil k české komunitě a mj. se mu podařilo zasadit o osamostatnění obce Plandry a jejímu odtržení od Německé Vyskytné. Po druhé světové válce a po odsunu do Německa, dožil u svých příbuzných v Žamberku, kde je také pochován. Přál si sice, aby byl pochován v Plandrech v kapli sv. Jana Nepomuckého, ale tehdejší vedení obce mu to nedovolilo. Zámek v obci poté neutěšeně chátral. V 90. letech 20.století byl vyřazen ze seznamu památkově chráněných objektů a v roce 1998 byl zbourán.
Popis
Budova zámku měla mansardovou střechu s arkýři a věžičku nad zámeckou kaplí. Kolem zámku se rozkládal park se sochou sv. Jana Nepomuckého. K zámku patřil také park Engliš s rybníčkem a ostrov, na němž stála plastika čápa.
Hospodářské budovy
Na rozdíl od zámku nepřišel o svoji státní ochranu přiléhající statek a okolní park. Hospodářské budovy zde chátrají, park zarůstá a je bez údržby. V parku nalezneme sochu sv. Jana Nepomuckého, památnou lípu, ruinu hospodářského stavení, které je dosud chráněnou památkou a státem chráněný špýchar.
Zámek s hospodářským dvorem a parkem, tvořeným kaskádou rybníků, představoval ve své době významný komplex venkovského panského sídla. I po zboření zámku si areál uchoval vysokou urbanistickou hodnotu, narušuje jej však celá řada negativních jevů. Je to jak zanedbaná údržba areálu, tak i nevhodná výstavba a stavební úpravy, nerespektující jeho památkový ráz.[1]
Odkazy
Reference
- ↑ Památkový katalog: Zámek s hospodářským dvorem a parkem [online]. Národní památkový ústav [cit. 2018-09-13]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu zámek Plandry na Wikimedia Commons
- Krátký popis historie zámku