Bahenní sopka: Porovnání verzí
m úprava věty značka: editace z Vizuálního editoru |
m změna kat. značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 28: | Řádek 28: | ||
[[Kategorie:Geologická terminologie]] |
[[Kategorie:Geologická terminologie]] |
||
⚫ | |||
[[Kategorie:Vulkanologie]] |
[[Kategorie:Vulkanologie]] |
||
[[Kategorie:Země]] |
[[Kategorie:Země]] |
||
⚫ |
Verze z 30. 11. 2019, 20:09
Bahenní sopka je místo na zemském povrchu, kde plyny nebo vodní páry v jílovité bahnité půdě vytváří místy plochý kužel připomínající sopku.
Podobá se skutečným sopkám, ale je mnohem menší. Měří většinou pouhé desítky centimetrů, někdy až metrů.
Výskyt
Největší jsou v Ázerbájdžánu, především v regionu Qobustan, kde dosahují výšky i stovek metrů a chrlí sopečné plyny, oheň a bahno. Sopka Taragaj Dagh, vysoká 410 metrů se základnou v průměru jeden a půl kilometru, je největší bahenní sopkou na světě.
V Česku se vyskytují v Národní přírodní rezervaci Soos u Chebu. která je největším místem jejich výskytu ve střední Evropě.
Princip
Princip bahenních sopek je jiný než u magmatických vulkánů. Plyn koncentrovaný nad svým zdrojem stoupá a vzhůru s sebou bere podzemní vodu, která při tom rozpouští sedimenty jílu. Vzniká husté, velmi jemné bahno vyvrhované na povrch. Bahenní krátery tvarem připomínají drobné sopečné kužely, bahno z nich volně vytéká nebo vystřikuje jako gejzír spolu s unikajícím plynem a drobným štěrkem.[1]
Bahenní sopky jsou vázány na tektonicky aktivní oblasti, na ložiska ropy a i zemního plynu.
Reference
- ↑ Jiří Sladký: Svět bahenních sopek (strana 54 - 55), časopis 100 + 1, vydání 4/2008, Praha 2008, ISSN 03229629
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu bahenní sopka na Wikimedia Commons